Tereza Zavadilová: Na inflaci může být i trocha dobrého
Zdražování je asi největší strašidlo českých konzumentů i střádalů v posledních měsících. Inflace je nepříjemná, obzvlášť je-li provázena vyšší nejistotou, ale pokud je v rozumných mezích, nemusí znamenat žádnou tragédii.
Češi si v poslední dekádě zvykli na nízkou inflaci, předtím tomu však zdaleka tak nebylo. Průměrná inflace v popřevratových devadesátých letech běžně překračovala desetiprocentní hranici a lidé s tím uměli žít. Většina smluv například obsahovala „inflační doložky“, které dorovnávaly sjednané ceny na původní reálnou úroveň. Mimochodem, ty se už vracejí zpět do hry.
Ani spor o to, jestli je horší inflace či deflace, nemá jasného vítěze. Deflace - tedy dlouhodobý pokles cen provázený postupným poklesem aktivity - byla strašákem posledních let. Když ceny klesají, podniky méně vyrábějí, propouštějí, lidé méně kupují a roztáčí se smutný kolotoč...
Centrální banka v reakci na růst cen bude i nadále zvyšovat základní úrokové sazby. Nad pětiprocentní hranici by však podle vyjádření Jiřího Rusnoka pro Český rozhlas jít neměla.
Inflace 10 procent? Vyloučit to nelze, míní guvernér ČNB Rusnok
Money
Inflace je opakem, mírná míra zdražování je považovaná dokonce za zdravou, protože podporuje hospodářskou aktivitu. Centrální banky ve vyspělém světě vynakládají nemalé prostředky, aby udržely inflaci kolem chtěné úrovně dvou procent. Nyní je míra růstu cen vyšší, ovšem část je způsobena cenovými šoky ze zahraničí, které by neměly trvat dlouho.
A jaké může mít inflace výhody?
Na koni jsou dlužníci. Teď se prostě vyplatí půjčovat si peníze, protože úroky v bankách mohou být nižší než je inflace. (To se teď mimochodem velmi vyplácí Slovákům či Němcům, protože na eurových účtech jsou úroky těsně nad nulou a inflace podobná jako v Česku. Zase jim ale silně prodělávají úspory.) Dluhy se pořád vyplatí i v Česku, protože ačkoli centrální banka celkem radikálně zvýšila sazby na 3,75 procenta, inflace je - a asi i ještě nějakou dobu bude - vyšší.
Výhodou současné nestandardní pokovidové situace je to, že je nízká nezaměstnanost - v Česku je dokonce nejnižší v Evropě! Kdo má tedy strach, že mu příjmy na zdražování nepostačí, další práci či brigádu si, pokud chce, pravděpodobně lehce najde.
A to je další výhoda inflačního prostředí: rostou mzdy. Což sice spolu s tím, že „nejsou lidi“, není výhodné pro podnikatele, zaměstnanci ale mají pré. Průměrná mzda v Česku vzrostla za poslední čtyři roky o osm tisíc korun na 37,5 tisíce korun.
Peníze se musejí točit a pro inflační časy to platí zvlášť. Češi mají teď kvůli zásahu centrální banky v podobě vyšších sazeb jednu velkou výhodu: posiluje koruna. Silná koruna zlevní zájezdy i nákupy v zahraničí. Po dekádě, kdy skoro nerostly mzdy a koruna dělala z Čechů v zahraničí chudé příbuzné, si to zase půjde trochu užít.
Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na necelých 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy.
Lukáš Kovanda: Daňové změny přinesou lidem víc peněz na boj s inflací
Názory
Do Česka v nadcházejících měsících zamíří tři globální streamovací služby. Doplní tak nabídku interaktivních televizí v čele s Netflixem. Reagovat na to musí také tuzemské stanice. Nova proto tlačí své Voyo a má s ním velké plány. Jaký bude boj o diváka, který se stale více odklání od tradiční televize a zábavu hledá aktivně sám?
Netflix, HBO i Disney chtějí české diváky. Jak zareaguje Nova a ostatní?
Enjoy
