Zajímá nás
Tomáš Kudela: Fed vrká opatrně a potichu
Důvodem, proč zůstává inflace v USA tak tvrdošíjně vysoká, jsou zejména americké volby. Deficit rozpočtu je už teď vysoký a naděje na to, že by americký erár koncem roku začal šetřit, jsou navíc před volbami mizivé a příští rok budou muset přijít dárečky voličům od nově zvoleného prezidenta, píše ve sloupku analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Včerejší zasedání americké centrální banky se opět neslo ve znamení očekávání holubičího obratu. S na začátku roku široce očekávaným červnovým snížením sazeb už nepočítal nikdo, ale naději na náznak toho, kdy by mohly sazby klesnout, trhy přece jen vyhlížely.
Měly k tomu i poměrně dobré důvody. Koncem minulého týdne sice překvapily pozitivně údaje o zaměstnanosti, takzvané payrolls, které přinesly 270 tisíc nových míst, výrazně nad očekávanými 180 tisíci, ale míra nezaměstnanosti naopak rostla na 4,0 procenta, navzdory očekávané stagnaci na 3,9 procenta. K tomu připočítejme překvapivý pokles inflace na 3,3 procenta a stále panující FOMO trhu, který neúnavně vyhlíží první pokles sazeb a nechce propásnout příležitost se na něm svézt už úplně od začátku. Škoda, že na něho čeká už déle než rok a jen posouvá termín, kdy by se mohla ekonomika pokazit dost na to, aby už konečně mohl Fed srazit sazby.
Investoři se těší na čtvrteční den. Evropská centrální banka téměř jistě zahájí cyklus snižování úrokových sazeb, což na jedné straně povede k mírnému tlaku na kurz eura, ale také se mnohem více firem rozhoupe k investiční aktivitě, díky levnějšímu financování. Evropa se tak utrhne od Ameriky, která kvůli neutuchající inflaci s poklesem sazeb otálí. Problémy však mohou přijít rychleji, než si mnozí uvědomují.
Velká změna: ECB sníží sazby. Strašák inflace ale nemizí
Trhy
Zasedání žádné zásadní novinky pro letošní rok nepřineslo. Fed v tečkovém grafu očekává jeden cut o 25 bodů na letošní rok a na příští nám přidal jeden navíc (ten přesunul z toho letošního). Celkem by tak měly sazby do konce roku 2025 klesnout v USA o 1,25 procentního bodu, tedy na 4,25 procenta. Inflace je podle Fed blíže k cíli, ale protože jsme na cíli ještě nebyli od roku 2021, není to úplně bod, ze kterého by trhy byly vedle. Robustní trh práce navíc podporuje inflační tlaky, takže prostor pro výraznější pokles inflace a následně sazeb zde není a do konce roku nebude.
Důvodem, proč zůstává inflace v USA tak tvrdošíjně vysoká, jsou zejména blížící se prezidentské volby, naplánované na listopad. Letošní schodek amerického rozpočtu se zřejmě bude pohybovat kolem 6 procent HDP, a to je dostatečná fiskální stimulace ekonomiky na to, aby negovala vliv vyšších sazeb americké centrální banky. Naděje na to, že by americký erár koncem roku začal šetřit, jsou navíc před volbami mizivé a příští rok budou muset přijít dárečky voličům od nově zvoleného prezidenta.
Dolar tak, pokud se neobjeví zásadní obrat, bude i nadále těžit z vyšších sazeb a začne oslabovat v okamžiku, kdy se data z USA zhorší dostatečně, aby mohl jít Fed se sazbami dolů. Je pravděpodobné, že se to stane ještě letos, ale momentálně vyhlížený zářijový termín nemusí být konečný a může se stát, že Fed bude moci uvolňovací cyklus spustit až později, dost možná na konci roku.
Autor je analytikem SAB Finance.
Poznámka redakce: Radomír Lapčík je investorem zpravodajského serveru newstream.cz a magazínu Newstream CLUB.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Lagardeová: Inflaci budeme ještě nějakou dobu krotit, musíme mít nohu na brzdě
Leaders
