Tomáš Kudela: Kolem ČNB je tentokrát nejistota
Zasedání bankovní rady se blíží a s ním i otázka, co od ČNB čekat. Ta nám tentokrát situaci moc neulehčila. Máme k dispozici prohlášení členů bankovní rady, ale i u nich je patrná jistá nerozhodnost.
V době inflace kolem 3 procent je hodně skloňovaná možnost ponechání sazeb beze změny. Momentálně jde však o tu nejméně pravděpodobnou variantou, s níž nikdo z těch, kdo se rozhodli komunikovat s trhem, nepočítá. Důvodem je hlavně sestup květnové inflace na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procent. Ponechání sazeb beze změny by hrozilo, pokud by se inflace vyhoupla nad 3,0 procenta a opustila fluktuační pásmo.
Zbývají nám tedy cuty o 25 a 50 bodů. Každý z nich za sebou má pádné argumenty.
Pro 25bodový cut hovoří hlavně robustní růst mezd v průmyslu a robustní růst cen ve službách, o kterých mluvila hlavně Eva Zamrazilová, jako o vnímaném proinflačním riziku. ČNB pochopitelně nechce riskovat další nárůst inflace a proto sleduje vývoj v jednotlivých sektorech ekonomiky. Opatrnější cut by byl také v souladu s dosavadní komunikací guvernéra Michla, který dlouhodobě klade důraz na opatrnost a postupné snižování sazeb. Zároveň připravuje trhy na to, že dlouhodobě budou sazby, minimálně po dobu mandátu současné rady, spíše výše, než byly trhy a ekonomiky zvyklé v posledních letech. Aleš Michl o tom hovoří už dlouho a pokud chce, aby ho trhy braly s tímto prohlášením vážně, jednou ho bude muset splnit.
Důvodem, proč zůstává inflace v USA tak tvrdošíjně vysoká, jsou zejména americké volby. Deficit rozpočtu je už teď vysoký a naděje na to, že by americký erár koncem roku začal šetřit, jsou navíc před volbami mizivé a příští rok budou muset přijít dárečky voličům od nově zvoleného prezidenta, píše ve sloupku analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Tomáš Kudela: Fed vrká opatrně a potichu
Názory
Přijde výraznější cut?
Na druhé straně však jsou silné argumenty i pro výraznější cut. Máme za sebou dlouhou dobu útlumu maloobchodních tržeb a inflační tlaky, které dostaly inflaci až na 18 procent. Ekonomika také neroste. A i když je evidentní, že ji nedusí jen vyšší sazby, výhled na pokles sazeb by jí určitě pomohl. Vyšší sazby navíc zůstávají v ekonomice platné poměrně dlouho, kvůli fixacím. Každý kvartál s vyššími sazbami podvazuje ekonomický růst dále a dále. ČNB je si navíc vědoma i toho, že hlavně firmy mají silnou motivaci utíkat do EURových úvěrů a tím ČNB utíkat z působnosti. Pro agresivnější snížení sazeb navíc hovoří i fakt, že sazby jsou momentálně vzhledem k inflaci nastaveny dosti restriktivně a jejich uvolnění nic moc nebrání.
Zasedání by tak mohlo přinést po dlouhé době závěr, kdy rada nebude hlasovat jednomyslně. Dokonce by to z mého pohledu dávalo smysl jako signál trhu. Bankovní rada by tak mohla odhlasovat ještě 50bodový cut, ovšem hlasování by mohlo být těsné a mohlo by být doprovozeno jestřábím prohlášením, které bude trhy připravovat na pomalejší pokles sazeb. Z pohledu ČNB by takový vývoj mohl dávat smysl a být přechodem mezi 50bodovým a 25bodovým cutem. Podobnou práci by mohl odvést i těsně odhlasovaný 25bodový cut, který by trhu dal jistou naději na rychlejší pokles sazeb, pokud to podmínky v budoucnu umožní. V obou případech by reakce trhu neměla být nijak zvlášť bouřlivá.
Budeme-li svědky jiných scénářů, bude koruna reagovat o to výrazněji. 50bodový cut odhlasovaný výraznější většinou může spustit test 25,00, který ale nemusí být ČNB až tak po chuti, neboť bude živit inflaci. Jeho dopad by bylo ze strany bankovní rady možné mírnit zmínkou, že tempo poklesu může být v závislosti na datech redukováno až na nulu. Budeme-li svědky 25bodového cutu, odhlasovaného výraznější většinou, počítejme s posílením koruny a s výhledem na pomalejší uvolňování v souladu s komunikací guvernéra.
Autor je analytikem SAB Finance
Poznámka redakce: Radomír Lapčík je investorem zpravodajského serveru newstream.cz a magazínu Newstream CLUB.
Tento čtvrtek bude rada České národní banky rozhodovat o dalším snížení úrokových sazeb. Ekonomové většinou předvídají jejich pokles o čtvrt nebo půl procentního bodu ze současných 5,25 procenta. Obě varianty připouští jako „možné“ i guvernér ČNB Aleš Michl. Případný další pokles základní sazby však českou ekonomiku už nepodpoří. Ta je nyní tažena zvýšenou spotřebou domácností a tento trend bude pokračovat, tvrdí Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky. 
Sazby klesnou, ale ekonomika víc neporoste, říká ekonom Sklenář
Money
Argentinský prezident Javier Milei zamířil do Evropy, před publikem promluvil i v Praze. Jeho radikální reformy ekonomicky zpustošené země jsou však stále na začátku, přičemž je na obzoru mnoho rizik. Není tedy po půlroce ve funkci na chválu a ceny příliš brzy?
Karel Pučelík: Zachránce Argentiny, anebo nebezpečný populista? Na hodnocení Javiera Mileie je zatím brzy
Názory
