Trump testuje evropské politiky, zda chtějí dále pokračovat ve válce na Ukrajině
Zvolený americký prezident Donald Trump říká, že bude chtít po členských zemích NATO, aby dávaly na obranu 5 procent HDP. Pro představu, pokud by tento požadavek platil už příští rok, bude Česko muset na obranu dávat místo nyní plánovaných zhruba 160 miliard korun hned přibližně 420 miliard korun. To je nárůst o 260 miliard. Což dokonce o přibližně dvacet miliard převyšuje schodek státního rozpočtu, jak je na příští rok plánován.
Vlastně se tak konečně ukáže, jaké je skutečné odhodlání českých i evropských politiků dále na Ukrajině válčit. Pokud totiž by Česko mělo kvůli výdajům na zbrojení buď razantně, ve stovkách miliard omezit své výdaje jinde, nebo hospodařit s půlbilionovým schodkem, mohou se i nyní zdánlivě neochvějně odhodlaní podporovatelé pokračování války začít „cukat“. A začnou proto třeba podporovat rychlé ukončení bojů, byť pro Ukrajinu nevýhodné, a vytvoření „armády EU“, namísto NATO.
Protože různé fondy na poválečnou obnovu Ukrajiny, stejně jako peníze na potenciální „armádu EU“, by byly financovány z unijních rozpočtů, nikoli za státních rozpočtů jednotlivých evropských zemí. A z unijních rozpočtů a z unijního půjčování tolik „krev neteče“, pokud vůbec.
Ukrajina v posledních měsících válečného konfliktu s Ruskem ztrácí podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany mnohem víc, než se čekalo. Celkově průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí iniciativy ukrajinskou stranou, řekl Petráš. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu předloni v únoru.
Expert: Ukrajina prohrává s Ruskem víc, než se čekalo
Politika
Jenže Trump fakticky žádá navýšení výdajů na obranu právě ve státních rozpočtech, nikoli v tom unijním. Což je logické. NATO není EU.
Mazaný plán
Trumpův plán je tedy docela mazaný, být odráží vlastně přirozený stav věci: začněte konečně pořádně za válku na Ukrajině platit, podobně jako USA. Konkrétně českým politikům vlastně Trump říká: zaplaťte o dalších 260 miliard ročně více, chcete-li bezpečnostní záruku NATO, tedy USA.
Navýšení budou muset pod pohrůžkou nadcházejícího amerického prezidenta uskutečnit i další země NATO, s výjimkou Polska, které 5 procent HDP plánovalo na obranu dávat už před Trumpovým zvolením.
Donald Trump hrozí Evropské unii novými cly, pokud ta nezačne odebírat více amerického plynu a ropy. Je to špatná zpráva hlavně pro Roberta Fica s Viktorem Orbánem, které staví proti Trumpovi s Volodymyrem Zelenským.
„Plynová aliance“ Trump-Zelenskyj může potrápit Fica i Orbána
Politika
Takovéto navýšení se bude řadě evropských zemí NATO pochopitelně zajídat. Protože najednou budou muset na válku na Ukrajině a související zajištění bezpečnosti vydat daleko více ze svých státních rozpočtů. Už se nebudou moci spoléhat na rozpočet USA či na unijní půjčování, kde se zase vezou na hřbetu především Německa.
Uvidíme - a Trump s námi -, jak jaké míry svá silná slova na podporu Ukrajiny myslí vážně a zda jsou ochotni je podepřít také činy - tedy činem v podobě citelně navýšené platby z vlastního, státního rozpočtu. Uvidíme, zda to nakonec nejsou od evropských politiků ani tak slova silná jako spíše jen silácká.
