Týden tradera: Gazprom straší Evropu. Bojí se celý svět
Euforie pomalu vyprchává, zlepšující se data se vyskytují poskrovnu a o slovo se hlásí energetická krize. Obavy z dopadů (recese v příštím roce) vysokých cen energetických komodit dopadají na trhy. Z pohledu indexu S&P 500 jsme se dokonce vrátily na úroveň blíže 4200 bodů. A jaké byly hlavní události minulého týdne? A co nyní probíhá na energetických trzích? Přinášíme tradiční výběr klíčových událostí, které zatřásly trhy, očima hlavního ekonoma obchodníka s cennými papíry Colosseum Kryštofa Míška.
Gazprom vyhrožuje
Rozmohl se nám tu takový nešvár. Ceny elektřiny se utrhly ze řetězu a už rok a půl si hledají svůj nový „normál“. Bohužel z daného cenového vývoje většina společností netěží. Vysoké velkoobchodní ceny této energetické komodity, které se postupně propisují do faktur pro podniky a domácností jsou mimořádně negativní.
Z pohledu samotného dopadu růstu nákladů pak na jednu stranu jsou ceny elektřiny velmi pro inflační a na druhou stranu postupně snižují poptávku, když firmy a domácnosti nemohou utrácet prostředky a snižují výdaje všude, kde ještě mohou. V uplynulém týdnu se klíčové kontrakty v Německu posunuly přes metu 500 EUR za MWh a podle analytiků z odvětví vrcholy cen teprve přijdou v 3 až 4. čtvrtletím. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) si připisovala úrovně nad 214 eur za MWh. Před rokem se pohybovala pod 30 eury za MWh.
Rusko včera v podvečer nečekaně oznámilo, že opět zcela odstaví plynovod Nord Stream 1. Odstávku vysvětluje překážkami technického rázu a v té souvislosti západními sankcemi. Experti z EU, stejně jako třeba němečtí politici však soudí, že skutečný motiv Kremlu je politický.
Rusové teď budou Evropě plyn zapínat a vypínat, na zimu jej vypnou zcela, varuje expert z Bruselu
Názory
Na to opravdu dlouhodobě nebude stačit žádný úsporný tarif. Bude to chtít řešení a vláda by neměla myslet nejen na příští dvě topné sezony. V okamžiku, kdy firmě, škole, ubytovacímu zařízení, domovu důchodců nebo úřadu přijde po konci fixací desetkrát vyšší cena za elektřinu bude již dost pozdě. Do toho přichází varování Gazpromu, že máme v blízké budoucnosti očekávat další růst cen komodit (plynu).
Rusko předpokládá, že se průměrná vývozní cena jeho plynu letos více než zdvojnásobí na 730 dolarů (17 614 korun) za 1000 metrů krychlových. Až do roku 2025 pak bude klesat spolu se snižováním vývozu. Ovšem situace opravdu nebyla růžová již před válkou a nikdo soudný by si neměl myslet, že krize by tu nebyla tzv. „na stole“ i bez vpádu Ruska na Ukrajinu. Doby levných energii jsou nenávratně pryč, představitelé vlády by to měly brát, jako fakt. Německo v reakci na energetickou krizi pozastavilo vypnutí tří jaderných elektráren, dopad na ceny nebyl příliš výrazný, což není dobrou zprávou.
Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml.x
Odstávka Nordstreamu žene ceny plynu k rekordům. A bude to tak ještě v pondělí
Politika
Doba je zlá a výhledy spíše tragické
Index ekonomického sentimentu ZEW (zveřejňuje německý hospodářský institut ZEW) v minulém měsíci dále klesal. Za červenec dosáhl hodnoty minus 55,8 bodu. Horší je teď i hodnocení současné ekonomické situace. Dílčí ukazatel současných podmínek se snížil na minus 47,6 bodu z červencových minus 45,8 bodu. Obavy plynou zejména z vysoké inflace, a tedy růstu životních nákladů. Ekonomika Německa tedy stále může letos projít poměrně výrazným propadem.
V Německu sílí volání po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Zaznívá už i z úst nejvyšších ústavních činitelů země. Místopředseda německého parlamentu Wolfgang Kubicki z vládní strany FDP v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RND uvedl, že ke spuštění Nord Streamu 2 by mělo dojít co možná nejrychleji.
Lukáš Kovanda: Na německý průmysl se řítí zkáza. Spusťte Nord Stream 2, sílí hlasy
Názory
Inflace zpomaluje
Inflace z pohledu cen výrobců v ČR skutečně mírně zpomaluje. Čísla tuzemských výrobců potvrdila přetrvávající silné cenové tlaky, jejich dynamika však v červenci přeci jen zvolnila. V průmyslu zpomalil meziroční růst cen na 26,8 % (vs. 28,5 % v předchozím měsíci). V meziročním srovnání zůstává růst cen zemědělských výrobců nadále téměř 40 %. Na vině zůstávají energie, pozitivem byl benzín a ceny určitých komodit, které sezonním efektem zlevnili (brambory, olejniny).
Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt stoupl o 3,5 procenta.
Česká ekonomika letos poroste o 2,2 procenta, odhaduje ministerstvo financí
Money
Pojišťovny vydělávají
Skupina VIG reportovala kvartální čísla a dosáhla nad očekávání analytiků. Pololetní zisk dosáhl meziročního růstu o 10 procent na 277,3 milionu eur při odhadu 257 mil. eur. Čistý zisk za pololetí dosahuje 208 milionu eur proti 191 mil. eur před rokem. Společnost nadále očekává „pozitivní provozní výkonnost“ v roce 2022.
Chystá vláda podivnou daň?
Vláda by mohla sáhnout k mimořádnému zdanění tzv. „windfall tax“ na banky a energetické společnosti. Výnosy by mohly být až 60 mld. Kč. Uvalení daně neřeší obrovský strukturální schodek, který je v současnosti bez cyklického vývoje ekonomiky na úrovni 220 mld. Kč. Nedostatečná komunikace vlády v této věci pouze poškozuje kapitálový trh v ČR, který je v posledních týdnech pod tlakem. V reakci na tyto zprávy klesaly akcie bank, jako je Komerční banka nebo Erste Bank či ČEZ.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
Stanjura: Válečná daň se bude vztahovat až na tři sektory. Banky a energetika už to mají jisté
Politika
Na komentář Dalibora Martínka o valorizaci důchodů přišla do redakce řada reakcí. Některé zde vybíráme.
Dopis čtenáře: Zkuste si vyžít s důchodem 12 tisíc měsíčně
Názory
