Týden tradera: Trhy zmítá válka a sankce. A znovu zase covid
Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Rozhodnutí Fedu komplikuje válka
Začněme informacemi o utahování měnové politiky v USA, která opět získala další kontury. Představitelé Fedu se shodli na tom, že bude povoleno postupné uvolnění maximálně 60 miliard dolarů ve státních dluhopisech a 35 miliard dolarů v cenných papírech krytých hypotékami, a to v průběhu tří měsíců, pravděpodobně od května. Tato celková částka by byla přibližně dvojnásobná oproti poslednímu úsilí z let 2017-19 a představovala by součást historického přechodu od ultra uvolněné měnové politiky.
„Fed minutes“ také odhalily, že řada centrálních bankéřů se na posledním jednání Fedu vyslovila pro agresivnější „hike“ o 50 bazických bodů. Pouze dění na Ukrajině je v tomto záměru zastavilo a lze tedy očekávat, že příště by již mohly zasáhnout prudčeji.
Česku hrozí nejvyšší inflace za 30 let. Ochranu před ní nejspíše poskytne stříbro, umění, víno, zlato nebo bitcoin, nikoli však akcie nebo nemovitosti.
Lukáš Kovanda: Česku hrozí nejhorší inflace za 30 třicet let. Zlato ani byty vás před ní neochrání
Názory
V květnu, kdy platí otřepané burzovní pravidlo „sell in the may and go away“ bychom mohly být svědkem dalších turbulencí v tomto směru. Připomenu, že trh pohledem úrokových swapů očekává sazby výše až o více než 225 bazických bodů na konci roku 2022. To implikuje sazby někde kolem 2,25 až 2,5 %. To při inflaci, která se může pohybovat vlivem komoditních tlaků až okolo průměru deseti procent ukazuje na stále relativně expanzivní politiku měnové autority. Přesto v takovém rozsahu odklon od QE může přinášet na trhu dluhopisů a akcií poklesy a výkyvy v ocenění cenných papírů.
Globální ekonomika strádá. Kvůli covidu
Ekonomická data ve světě obecně nebyla v uplynulém týdnu z nejlepších. Vývoj na trhu služeb v Číně se propadnul do záporného teritoria, kdy indikátor vykázal 42,5 bodu a poklesl, tak z 50,2 v únoru. Kontrakce v sektoru služeb je jistě způsobená mimo jiné uzavírkou regionů v Číně kvůli nárůstu hrozby covid-19. Zpomalení čínské ekonomiky je velmi negativní zprávou zejména pro Evropu, která je na odbytu v této oblasti stále velmi závislá.
Globální ceny potravin rostly již před začátkem války na Ukrajině. V březnu ale jejich růst nabral dramatické tempo a jídlo v průměru zdražilo o 13 procent. Jen za poslední dva roky však nárůst představuje 75 procent.
Tohle bude bolet. Ceny potravin rostou kvůli válce nejrychleji v historii
Money
Sankce dál přituhují
Západ se shodnul na další podobě sankcí. Utrpěly zejména ruské banky, jako jsou Sberbank a Alfa Bank. Ty mají nově omezen přístup ke svým aktivům v USA a nemohou spolupracovat s tamním finančním sektorem. Nové dekrety také zakazují Američanům jakkoliv investovat v Ruské federaci.
Blokovat vláda hodlá také občany, kteří jsou nějakým způsobem napojení na tamní klíčové podniky. Nově na sankčním seznamu dokonce budou možné dcery Vladimira Putina, které žijí po celé světě. Podle tajných služeb existují důkazy, že tyto spřízněné osoby s režimem mají na západě rozsáhlé majetky, které aktivně užívají. Pozitivní zprávou může být, že podle posledních informací by mohl Putin tlačit na ukončení bojů na Ukrajině do 9. května, kdy v Rusku probíhá oslava porážky nacismu v druhé světové válce, a to by již mohlo být poměrně blízko.
Ruskou ekonomiku čeká v nejbližší době další rána v podobě rekordní nezaměstnanosti. Ta podle prognóz agentury Bloomberg poprvé za deset let překročí devítiprocentní hranici. 
Devadesátky. Nezaměstnanost v Rusku bude katastrofální jako po pádu SSSR
Politika
Warren Buffet byl na nákupech
Společnost Berkshire Hathaway Inc ve středu oznámila, že koupila téměř 121 milionů akcií společnosti HP Inc., což je poslední z řady velkých investic konglomerátu ovládaného miliardářem Warrenem Buffettem. Díky této investici získá Berkshire zhruba 11,4% podíl v HP v hodnotě přibližně 4,2 miliardy dolarů, která vychází ze středeční závěrečné ceny akcií společnosti vyrábějící osobní počítače a tiskárny ve výši 34,91 dolarů. Poté, co Berkshire zveřejnila tento podíl v dokumentech pro americkou Komisi pro cenné papíry, vzrostly akcie HP v odpoledních hodinách obchodování skoro o deset procent. Pro firmu to může znamenat zásadnější obrat a návrat trvalejší důvěry investorů.
Evropu trápí inflace. ECB ne
V ECB stále převažuje dojem, že hrozba trvale vyšší inflace neexistuje. Vyjádření tamních bankéřů v daném týdnu nepřinesla výraznou změnu, spíše byla „holubičí“ a ukazuje na možné oslabení, jakkoliv odvahy sazby zvyšovat i za cenu zpomalení ekonomiky. Boj proti inflaci, se zdá jako něco, co je možné jen v určitých státech. Předlužení jihu, doslova nutí vstříc ekonomické kontrakci zjemňovat rétoriku směrem k navyšování sazeb.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
A doma? Premiér se vydal na populistickou cestu
V domácí ekonomice zesilují postupně hlasy, že by ČNB měla přehodnotit svoje úsilí zvyšovat sazby nejprudčeji v regionu. Argument, že s inflací způsobenou nabídkovými šoky stejně mnoho nenadělá se objevují čím dál častěji. Průzkum nálady mezi spotřebiteli ukazuje na nejnižší úrovně od poslední velké recese v roce 2013 a pokles v průmyslu, který trpí narušenými dodavatelskými vztahy, taky stojí za zmínku.
V dané situaci může sílit obava, že přílišné utažení sazeb v krátkém horizontu vyvolá recesi a ohrozí fiskální snahy vlády Petra Fialy. Ta přivedla na svět nová opatření boje proti drahým palivům a inflačním tlakům, které z mého pohledu nakonec budou mít opačný efekt. Snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,50 koruny na litr akorát lidí požene dál v nákupech. Vláda zvažuje rovněž zavedení „cenových stropů“ na marže, což může trh ještě více rozhodit. Bývalý politolog Fiala se tak vydal na cestu populismu, který vždycky tak silně odsuzoval.
Vláda chce v nejbližších týdnech představit komplexní pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti České republiky, uvedl ve své kandidátské řeči na kongresu ODS její předseda a premiér Petr Fiala. Napravit má podle něj léta neřešenou závislost na fosilních palivech z Ruska a v horizontu pěti let republiku úplně vyvléci z ruské energetické smyčky.
Premiér Fiala: Do pěti let se chceme vymanit z energetické závislosti na Rusku
Politika
Legendární pražské brašnářství zaměstnává Ukrajinky, které uprchly z války, šije vesty pro Post Bellum a pořádá sbírku na pomoc válkou zasažené země. „Jsme malá firma, od nápadu k uskutečnění myšlenky uběhl týden,“ prozradil jednatel brašnářství Ivan Petrův.
Místo luxusních pásků nyní Brašnářství Tlustý šije neprůstřelné vesty
Enjoy
