Ukrajina zítra představí obří plán poválečné obnovy. Financování zajistí hlavně EU
Ukrajina se chystá představit obří plán své poválečné obnovy, svého druhu „Marshallův plán pro Ukrajinu“. Stane se tak na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu, která začíná zítra, informuje agentura Bloomberg. Plán má zhruba 2000 stránek.
Zajistit financování obnovy by měla hlavně EU, a to částkou přesahující 500 miliard eur, v přepočtu 12,4 bilionu korun. Suma přitom odpovídá celkovému výkonu české ekonomiky za dva roky.
Plán obnovy zahrnuje široký seznam infrastrukturních a bezpečnostních projektů, zelených a digitálních investic či investic do diverzifikace energetiky. Sestavila jej Ukrajina společně se svými dárci, včetně právě EU. Ta v červnu přiřkla Ukrajině kandidátský status.
Evropská komise nyní prověřuje konkrétní možnosti financování plánu, včetně grantů a půjček. Odhad celkových nákladů komplikují neustávající boje na ukrajinském území.
Společné zadlužení se
Jednou z možností financování je společné půjčování všech členských zemí EU koordinované Bruselem. Brusel by si tedy prostředky na obnovu Ukrajiny napůjčoval na mezinárodních trzích, od bank, fondů a dalších investorů, přičemž tyto půjčky by i s úrokem postupně splácely členské země EU, včetně Česka.
Nelze tedy vyloučit, že jednání o konečné podobě plánu se potáhnou, neboť některé členské země EU se budou zdráhat dále se masivně zadlužovat. Určité signály v tomto směru vysílá například Německo, které se nyní staví odmítavě k projednávanému finančnímu balíčku rychlé pomoci Kyjevu. Brusel nakonec navrhne balíček rychlé pomoci za zhruba miliardu eur, protože Berlín nadále blokuje jednání o větším balíčku rychlé pomoci, v objemu 8,8 miliardy eur.
Zmíněnou konferenci ve švýcarském Luganu navštíví také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, jež představí platformu EU pro globální dárce Ukrajině. Mezi dárci budou vedle zemí EU také zbývající státy skupiny G7, mezinárodní organizace, ovšem i Švýcarsko a Norsko. Celosvětovou dárcovskou činnost bude koordinovat právě EU. V rámci této snahy bude Česko, coby země aktuálně předsedající EU, pořádat letos v listopadu velkou mezinárodní dárcovskou konferenci.
Británie, USA, Japonsko a Kanada zakážou dovoz zlata z Ruska. Na úvod začínajícího summitu sedmi velkých ekonomik G7 to podle agentury Reuters oznámila britská vláda, která chce, aby nové protiruské opatření za invazi na Ukrajinu přijaly také Německo s Francií a Itálií, což jsou zbývající členové G7. Americký prezident Joe Biden na twitteru napsal, že G7 zákaz dovozu zlata oznámí společně.
Další sankce. G7 utne dovoz zlata z Ruska
Politika
Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře, především o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro Česko. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po pátečním jednání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Premiéři se v Praze také dohodli, že budou společně požadovat po Evropské unii nové prostředky na zvládnutí migrace z Ukrajiny. 
Plyn a uprchlíci. To byla hlavní témata setkání Fialy a Morawieckého
Politika
