USA ode dneška uvalují nejvyšší clo za sto let. Česká koruna zatím patří k vítězům dne
Spojené státy už pár hodin uplatňují nejvyšší daň z mezinárodního obchodu – clo – za posledních asi sto let. Dnes začaly aplikovat navýšené clo na zhruba šedesátku zemí či ekonomických celků, s nimiž vykazují obchodní schodek. Již v sobotu přitom zavedly univerzální, desetiprocentní clo. Tato „základní sazba“ se týká prakticky všech zemí světa, s výjimkou například Ruska, Běloruska, Severní Koreje či Kuby, na něž už jsou uplatňovány americké sankce.
Zvláště výrazné je nové clo americké administrativy Donalda Trumpa uplatněné na dovoz z Číny. Činí 104 procent, neboť administrativa nejprve v lednu a únoru rozhodla uvalit dohromady clo dvacetiprocentní, následně ještě 34procentní. Když Čína odpověděla zavedením odvetného 34procentního cla na dovoz z USA, Spojené státy jí clo navýšily o dalších 50 procent. Dohromady tak jde právě o 104 procent.
Obchodní válka si vybírá oběti, a to ještě ani pořádně nezačala. Za poslední dny nejbohatší lidé světa přišli o stovky miliard dolarů. A někteří již začínají naznačovat, že podpora Donalda Trumpa možná nebyla tak dobrý nápad.
Nejbohatší lidé světa nikdy nechudli tak rychle jako v uplynulém týdnu
Trhy
Mimořádně vysoké clo na Čínu má značný potenciál rozbořit desítky let utužované symbiotické sepětí, které se stalo samou podstatou globalizace, jak se od 80. a 90. let minulého století rozvinula.
V rámci tohoto sepětí Spojené státy postupně zabředaly do stále hlubšího a hlubšího dluhu, na němž se stal chod jejich ekonomiky – a kupní síla stovek milionů amerických spotřebitelů – závislý. „Drogu“ dluhu dlouho Americe ve stále rostoucí míře ochotně poskytovala Čína. Mohutně totiž nakupovala americké vládní dluhopisy, takže se vypracovala na jednoho z největších věřitelů USA vůbec.
Čína tedy poskytovala Americe „drogu“, díky níž ovšem sama ekonomicky a posléze geopoliticky vyrostla. Američtí spotřebitelé – při nákupní chuti udržovaní z velké části „čínskou drogou dluhu“ – nakupovali zboží zhusta dovážené právě opět z Číny jako nikdy. V rámci své závislosti si tak Spojené státy vypěstovaly také obří schodek v obchodě se zbožím právě s Čínou.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Karel Pučelík: Trump dělá Američany znovu chudými. Jak dlouho mu budou útok na jejich blahobyt trpět?
Názory
Éra deglobalizace a její příčiny
Tím, jak Čína geopoliticky vyrostla, a zatnula svaly, stala se ovšem Spojeným státům nedůvěryhodnou. Zároveň sama přestala Americe věřit.
Podstatou současné globalizační krize – a Trumpova cla jsou jenom jedním z jejích projevů – je tedy fundamentální nedůvěra mezi USA a Čínou.
Spojené státy už Číně nevěří, že nezneužije jejich závislosti na ní, nejen v dovozu spotřebního zboží, leč třeba v oblasti dovozu strategickém – například v dovozu kovů vzácných zemin. Hrozbu z hlediska Washingtonu navíc pochopitelně představuje také právě obří pekingská držba amerického dluhu. Pokud by se jej Čína začala masivněji zbavovat, rozkymácí sice také sama sebe, ale americké ekonomice by zasadila těžký úder.
Čína ovšem zase Spojeným státům nevěří, že jí Amerika svůj dluh bude vždy ochotná splácet. Tato nedůvěra sílí zvláště po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Hned v jejích prvních dnech fakticky Spojené státy zmrazily devizové rezervy Ruska v řádu stovek miliard dolarů, mající z velké části podobu západních dluhopisů. Peking tak v rostoucí míře hledá jiné způsoby, než jsou americké vládní dluhopisy, jak ukládat své peníze získané díky masivním obchodním přebytkům, které vykazuje nejen v obchodě s USA.
Firmy ze Spojených států a ze zahraničí se od nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta zavázaly investovat v USA nejméně 1,9 bilionu dolarů (43,6 bilionu korun), vyplývá z analýzy listu Financial Times. Tyto slíbené investice ale teď ohrožuje celní válka, která může snížit atraktivitu USA pro investory. Mnoho těchto slibů je totiž od podniků s globálními dodavatelskými řetězci, takže je ovlivňují cla, která se Trump rozhodl uvalit na obchodní partnery, včetně Evropské unie, Indie a Číny.
Trump hazarduje. Jeho cla mohou snížit atraktivitu USA, varuje analýza Financial Times
Money
V době globalizační krize – či už rovnou deglobalizace – zkrátka popsané symbiotické sepětí USA a Číny nemůže dále fungovat. Vždyť, jak víme, právě ono bylo vlastní podstatou celé globalizace. Definovalo ji. Globalizace se zásadně opírala o přesvědčení Západu, zejména Spojených států, že mu Čína nepřeroste přes hlavu. Toto přesvědčení však Spojené státy ztratily. A mimořádná celní sazba 104 procent na dovoz z Číny naznačuje, že definitivně…
Česká koruna patří k vítězům, zatím
A jaká je dnešní bezprostřední reakce měn ve světě na toto zlomové dění?
Česká koruna patří k vítězům, když společně s eurem, dánskou korunou a polským zlotým zpevňuje dnes vůči dolaru o zhruba 0,8 procenta (viz graf agentury Bloomberg).
Oslabují hlavně asijské měny. V Asii se zatím převážná část dnešního obchodování odehrává. Asijské země v čele se zmíněnou Čínou jsou novými Trumpovými cly zasaženy relativně nejvíce.
Zajímavé je, zmíněné kvarteto evropských měn – dosavadních vítězů dnešního dne – zpevňují více než tradiční bezpečná útočiště jako švýcarský frank nebo japonský jen.
Česká koruna patří mezi pětici měn světa, které jsou vůbec nejodolnější v současné vysoce turbulentní době, tedy od středečního oznámení nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Koruna dokonce poráží i zlato, tradiční bezpečné útočiště. Jako jedna z mála česká měna vykazuje zpevnění vůči dolaru. Konkrétně, od středeční uzavírací hodnoty, tedy od doby krátce po oznámení nových cel, do dneška, do času krátce po třetí hodině odpolední středoevropského času, zpevnila vůči dolaru o 0,2 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg.
Česká koruna je ve formě. Aktuálně patří mezi pět nejodolnějších měn světa
Money
