Viliam Buchert: 50 dní do voleb. Strany slibují, že už bude kampaň, zatím je to velké nic
Těžko říct, zda je to koronavirovou únavou, neschopností něco zajímavého vymyslet, nebo stanoveným limitem na financování, ale kampaň před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny je zatím šeď a nuda. Přitom mnozí hovoří o tom, že se jedná o zásadní střet o podobu demokracie a svobody u nás.
Pokud vypadá 50 dní před důležitým hlasováním boj o udržení svobody a demokracie v České republice tak, jak to předvádí strany i jednotlivci v kampani, může to dopadnou jako s vládou v Afghánistánu. Radikálové z Tálibánu ji přejeli lehce a nikdo ani moc ve válce nebojoval. Jistě je to jen přehnané přirovnání, ale kampaně vypadají nepřipraveně a nahodile.
V Česku navíc chybí charismatičtější vůdci, kteří by své příznivce dokázali táhnout vedle sebe nebo alespoň za sebou. Nic takového ale nevidíme. V naprosté většině se představují stejné tváře a oslovují nás se stejnými slovy už mnoho let. Překvapení a originality se ne a ne dočkat.
Proč to je?
Je například úplně jedno, že předseda ODS a současně kandidát na premiéra za koalici Spolu Petr Fiala někam přijede. Už dopředu víte, jak na vás pan profesor zapůsobí a co řekne – že za všechno může Babiš a že nemá být předsedou vlády. Ano, může. Jenže co je na tom zajímavého? Víme to dlouho.
Největším překvapením letošní předvolební kampaně je zatím bezradnost koalice Piráti+STAN. Je to zvláštní, protože právě od ní se čekal gejzír zajímavých nápadů. Otázka je, zda se dá situace ještě zachránit.
Viliam Buchert: Piráti v kampani panikaří. Co radí vrchní korzár Depp?
Názory
A na druhou stranu vzpomínaný Andrej Babiš. Ten nemá žádný program, žádnou ideologii, jen se vychloubá co (za stání a veřejné peníze, které ovšem vznikají z daní firem a jednotlivců) zařídil a jakou díru ještě do už tak velkého deficitu a dluhu vyřízne. Pro jeho voliče ovšem stačí málo, hlavně nekonečné sliby.
Tomia Okamuru jako kdyby někdo vyrobil z 3D tiskárny, protože zaboha z něj nevypadne nic nového. Přitom jeho SPD dopadne dobře a v podstatě má čtvrté místo jisté. Vládní ČSSD už v podstatě nikoho nezajímá a policejní Mesiáš (plukovník Šlachta) nabulíkoval lidem, že je vyvede do země zaslíbené. Kde to ale je, to nikdo netuší. Napadá mě u toho filmová komedie Policejní akademie…
Na kampaň mají podle zákona strany (i koalice) 90 milionů korun. Jenže jaká je v tom konkurence, když Babiš přes svůj holding Agrofert vlastní média a když ministři využívají veřejné peníze svých úřadů a místo práce pro všechny dělají jen kampaň pro někoho? Spravedlnost v tom není, ale možná je to moc vznešená představa hledat v politice nějakou spravedlnost.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny jsou výjimečné tím, že do nich vznikly dvě velké koalice, Piráti+STAN a Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci), které mají v plánu porazit Andreje Babiše a pak vládnout. Zkušenosti z minulosti ale ukazují, že to bývá pouze vábnička na voliče a podobná seskupení se pak rychle rozpadnou. Může to být teď jinak? Spíše ne.
Viliam Buchert: Opoziční koalice si slibují věčnou lásku, volby to mohou změnit
Názory
Utrpení až do konce
Zcela jistě se ještě do voleb objeví nejrůznější akce, kauzy a kauzičky, budou pokračovat (často nesmírně hloupé) přestřelky na sociálních sítích. Do očekávaného hlasování se ale budeme muset podle všeho přetrpět.
Až tak ohromné překvapení to zase není, ale jeden vždy čeká, zda se alespoň nějaký záblesk dobrého nápadu objeví. Nepřichází zatím nic. Zda za to může koronavirové omámení, vykolejení vlivem tornáda na Moravě či vousatých mužíků kdesi v Afghánistánu, těžko říct. Čeští politici pouze naskakují na jednotlivosti, které pak rychle opustí a celek i vize jim unikají. Nebo to už fakt nikoho nezajímá?
Sociální sítě vybouchly posměchem, když marketéři premiéra Babiše přišli se zmrzlinovou akcí „Lízejte, než to zakážou“. Ano, směšné to je, ale všichni to zaregistrovali. Zatímco opozice jako by pořád spí. A to je chyba.
Babiš se chce k vítězství ve volbách „prolízat“. Opozice mezitím spí
Názory
