Viliam Buchert: Pravice i levice nemají vůdce, proto bodují Babiš či Okamura
Zatímco v prvních dvou dekádách po revoluci probíhal na české politické scéně souboj pravice a levice, dnes převládá čirý populismus a ideologická beztvarost. Cesta se tak otevřela pro Mesiáše všeho druhu.
Exprezident Václav Klaus vždy tvrdil, že v politice nestačí mít pouze vizi, projekt a propracovaný program, ale že je nutné mít za sebou i vlivnou sílu (početnou stranu), která tyto věci umožní nejenom realizovat, ale pak i udržet. A že politické struktury mají stát na jasně ideologicky vyhraněných pozicích. Jenže to pro českou politiku platí stále méně, převládá příklon k bezbřehému populismu a politické nevyhraněnosti.
Stíny minulosti
Výhodou novodobých populistických Mesiášů pak je, že jak na pravici (pokud ještě existuje), tak na levici (pokud ještě existuje), nevidíme silné vůdce, kteří by požívali velkou obecnou autoritu a dokázali strhnout davy. Proto voliče mohou oblažovat populisté jako Andrej Babiš, Ivan Bartoš, Tomio Okamura či Robert Šlachta. Ti vystřelují na lidi předvolební šípy bez nějakého ideologického záměru, důležité je pouze něco silného říct a pořád to opakovat. Funguje to dobře.
Současná situace na pravici i levici je důsledkem někdejšího řádění politiků dvou nejsilnějších stran – ODS a ČSSD. Obě formace v minulosti dopustily, aby je zevnitř rozežírala korupce a klientelismus. ODS na to tvrdě doplatila a dodnes se z toho vzpamatovává. Sociální demokracii to ještě pořád dobíhá, proto se může stát, že se letos vůbec nedostane do Poslanecké sněmovny.
Těžko říct, zda je to koronavirovou únavou, neschopností něco zajímavého vymyslet, nebo stanoveným limitem na financování, ale kampaň před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny je zatím šeď a nuda. Přitom mnozí hovoří o tom, že se jedná o zásadní střet o podobu demokracie a svobody u nás.
Viliam Buchert: 50 dní do voleb. Strany slibují, že už bude kampaň, zatím je to velké nic
Názory
Na pravici i levici jsou také oslabené pozice takzvaných „druhých“ stran. Komunisté pouze čekají, až je některé blízké volby úplně dorazí a oni se už na výsluní nevrátí. TOP 09 už nemá v čele otce zakladatele (Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska) a její konzervativní étos se vytratil. A lidovci nikdy nebyla pravicová strana.
Kde nic, tu nic
Na levici v současnosti nejsou vůbec žádní vůdci či vůdkyně, je tam pusto a prázdno jako na Měsíci. Dokonce ani nikdo zajímavý není na obzoru. Chybí materiál, z kterého by se dalo něco tvarovat.
Na pravici není situace tak tragická, ale politici, kteří by dokázali strhnout davy, tam rovněž nejsou. Nehodnotím některé politické postoje takových lidí jako je Donald Trump, Boris Johnson, Viktor Orbán nebo Jarosław Kaczyński, ale jsou to výrazné osobnosti, které přitahují pozornost i masy voličů. To česká pravice postrádá.
Kolik lidí je spokojených s dálnicí D1? Asi zbytečná otázka, protože to bude jen minimum jejích uživatelů. Podobně tragicky nízká je i současná spokojenost s politickou situací v zemi.
Viliam Buchert: Pořád není líp. S politiky je spokojeno jen 13 procent lidí
Názory
Kolem 60 procent hlasů (možná i o něco více) tak v říjnových volbách poberou populisté bez jasného politického zaměření a pevného ideologického základu. Babiš, Bartoš, Okamura, Šlechta a Volný.
Vše tedy běží v intencích toho, jak říkal francouzský filozof a konzervativní myslitel, hrabě Joseph de Maistre: „Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.“
