Vláda už přiznala barvu. Na slib, že rozhodně nezvýší daně, už zapomíná
Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.
I když v případě senátních voleb jsme nyní převážně zatím jen v „poločase“, neb druhé kolo přijde příští víkend, je zřejmé, že opoziční strany ANO a SPD uspěly. V obecních volbách získala SPD výrazně více zastupitelských křesel než před čtyřmi lety, a to hned o 331, hnutí ANO pak mírně, o 64 křesel, více. Strany vládní koalice budou mít křesel méně, stejně jako mimoparlamentní ČSSD nebo KSČM. Hnutí ANO ovšem zvítězilo v osmi ze třinácti krajských měst, zatímco v roce 2018 bylo první hned v jedenácti krajských městech. Na druhou stranu, jako před čtyřmi lety je hnutí vítězné v sedmnácti z 27 statutárních měst. O dva mandáty více má také v Praze, kde překonalo třetí Piráty, jejichž zástupce je momentálně primátorem.
Češi o víkendu rozhodli o složení obecních zastupitelstev a už v prvním kole vybrali tři senátory. Souboj o zbývajících 24 křesel v horní komoře čeká kandidáty a voliče opět v pátek a sobotu, nejvíc finalistů má opoziční ANO. Tradičně nejvíc mandátů v komunálních volbách získala místní sdružení nezávislých kandidátů, ze stran jako před čtyřmi lety KDU-ČSL. Druhá byla ODS a třetí hnutí Starostové a nezávislí (STAN). V porovnání s výsledkem v roce 2018 zaznamenaly výrazný propad počtu zastupitelů sociální demokraté, komunisté i STAN. Ztratily také ostatní strany vládní koalice. Výrazněji si polepšilo opoziční hnutí SPD, mírně i ANO, které uspělo ve většině velkých měst.
VOLBY: Většinu velkých měst ovládlo ANO, tři senátoři vzešli už z prvního kola voleb
Politika
Úspěch hlavní opoziční síly, hnutí ANO, se tedy dostavil, ovšem není nijak mimořádný. Rozhodně nenastalo žádné fiasko vládních stran. Ty se tak stále nacházející v pozici, kdy mohou voličské preference korigovat ve svůj prospěch a zůstat celkově „na svém“, případně si svoji pozici u voličů dokonce ještě oproti loňským parlamentním volbám upevnit.
Taková korekce se však neobejde bez již naznačené změny vládní politiky zejména v ekonomické oblasti. Vládní strany budou muset přistoupit ještě zřetelněji k praxi, kterou dosud převážně odmítaly. Budou muset rozšířit a prohloubit podpůrná opatření pro boj zejména s energetickou drahotou a vzít tak opozici zásadní téma, ne kterém se – jak vidno – poměrně úspěšně profiluje.
Jak na drahotu
Energetická drahota bude záležitostí i příštího roku, kdy ji navíc může doprovodit citelnější růst míry nezaměstnanosti. Vláda se tedy bude muset uchýlit k dalším programům pomoci domácnostem i firmám, takže se nutně ocitne v rozporu se svým klíčovým slibem ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní. Další podpůrné programy nelze realizovat bez prohloubení veřejného zadlužení, pokud tedy vláda nebude s to uskutečnit razantní škrty ve stávajících výdajích – čemuž tak zatím není. Hlubší zadlužení nakonec bude kompenzováno zvýšením daní, kromě výrazné inflace prakticky ani jiná možnost kompenzace není.
Pokud vláda svá podpůrná opatření neprohloubí a nerozšíří, opoziční strany dále budou získávat body a preferenční procenta kritikou „vládní nečinnosti“. Navíc v příštím roce dále oslabí pocit sounáležitosti podstatné části české veřejnosti s Ukrajinou, který současné vládní koalici nahrává. To proto, že její rozhodná zahraniční a bezpečností politika – demonstrovaná zejména resorty zahraničí a obrany – je v kontextu války na Ukrajině přesvědčivě úspěšná. O tom ostatně svědčí i to, že ji opoziční strany ani raději příliš netematizují ve své kritice.
Z hlediska ryze ekonomického není další prohlubování českého veřejného zadlužení žádoucí, ovšem realisticky je nutno zhodnotit, že vládní politici zřejmě nakonec budou chtít pragmaticky upřednostnit politické ohledy. A výsledek právě proběhlých voleb jim k tomu bude mocným impulsem.
Nízký tlak vzduchu a s ním spojená studená fronta. Takové počasí má v nadcházejících dnech zasáhnout Evropu i Českou republiku. Podle agentury Bloomberg padnou teploty výrazně pod dlouhodobé průměry. První záchvěv studeného počasí podle Bloombergu může zamávat s rozhodnutím omezovat vytápění domácností.
Evropu zasáhne studená fronta. Vydrží Češi netopit?
Money
Válka na Ukrajině by mohla skončit letos před 16. říjnem. Vyplývá to z rozhovoru Deutsche Welle s ruským ekonomem Andrejem Illarionovem, poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina z let 2000 až 2005. Podle Illarionova Putin v posledních dnech znatelně změnil svoji dosavadní strategii. Zatímco ještě donedávna se zdálo, že na Ukrajině upřednostní dlouhou opotřebovávací válku, nyní náhle velmi pospíchá, vyhlašuje v zabraných ukrajinských regionech referenda, částečně mobilizuje a chřestí jadernými zbraněmi. 
Skončí válka na Ukrajině ještě před 16. říjnem? Na Putina tlačí čínský prezident a napomoci by mohl i Kissinger
Názory
K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v dnešním mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také průmyslu i celé české ekonomice. Fiala bude důsledně trvat na tom, aby stát se svými institucemi šel v šetření příkladem.
Fiala vyzval k rozumnému hospodaření s energiemi, stát půjde příkladem
Politika
