Vypnutá sněmovna, aneb kde se nyní pečou zákony? U poslanců ne
Říká se, že když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý svým majetkem ani životem. Ta nadsázka obecně platí, ale aktuálně to není problém české sněmovny, protože ta je fakticky vypnutá. Jak a kde se vlastně pečou pravidla hry v našem systému, jakou roli hrají zájmové skupiny a lobbisti, a jak to vypadá s aktuální sněmovnou v jejím prvním roce? Nijak oslnivě.
Od loňských voleb a listopadové ustavující schůzi sněmovny máme poměrně zajímavou situaci, která se dá nazvat „vypnutím“ dolní komory parlamentu – což není míněno teď aktuálně, kdy mají poslanci měsíční letní dovolenou. První půlrok nové vládní koalice byl ve sněmovně velmi zvláštní a turbulentní vzhledem k řadě krizí.
Co týden dal v podání politické komentátorky newstream.cz Jany Havligerové. 
Politický diář Jany Havligerové: Kam nemůže nebo nechce Babiš, tam nastrčí Schillerovou
Názory
Vše bylo do značné míry ovlivněno obavou z obstrukcí opozice ze strany SPD Tomia Okamury a ANO Andreje Babiše, kteří opoziční hru pojali od začátku čistě jako negaci, při které není ani náznak spolupráce nebo možnosti dohody. Takový opoziční přístup je jejich právo a je to politická realita.
Podceněná vládní příprava
Vládní většina je sice početně silná (má 108 hlasů), ale nejistá. Na vládnutí nebyla dobře připravená a hledá se. A má obavu, že každá kontroverznější norma vyvolá další kolo obstrukcí, bude se hodiny planě diskutovat, přijdou protesty před sněmovnou, vše bude znamenat prostor pro další exhibici opozičních lídrů v médiích a povede to jen ke zdržování.
Emisní povolenky jsou rekordně drahé, dramaticky zvyšují zisk ČEZ. Španělsko volá po jejich zastropování, připojí se Fialova vláda?
Lukáš Kovanda: Má Fiala řešit drahé energie? Spíše příliš drahé emisní povolenky
Názory
Vede to k tomu, že poslanci byli prakticky vyšachováni ze hry, co se týče tvorby zákonů. Politická dohoda a kompromisy nad formulací klíčových návrhů zákonů se peče na koaličním formátu K5 a jeho různých pracovních skupinách. Vlastně nevíme, kde přesně a kdo je členem různých ad hoc skupin a marně to zjišťují i sami koaliční politici. A návrhy z vlády jdou do sněmovny jako křehký koaliční kompromis a vlastně se moc nepřipouští zásadní pozměňovací návrhy, aby to dotyčný kompromis neohrozilo.
To je samozřejmě docela problém, protože parlament je jádro demokratického systému a historicky má i v Česku sněmovna klíčovou úlohu v tvorbě legislativy – v dobrém i špatném. Je to na přemýšlení ústavních právníků i praktiků, co tento vlivový posun znamená.
Na komentář Dalibora Martínka o valorizaci důchodů přišla do redakce řada reakcí. Některé zde vybíráme.
Dopis čtenáře: Zkuste si vyžít s důchodem 12 tisíc měsíčně
Názory
Sněmovna fungovala roky jako samoobsluha na pravidla hry. Své zájmy přicházely zařídit různé zájmové skupiny všeho typu od oligarchů, korporací, komor, profesních asociací, zájmových sdružení, zaměstnavatelů i odborářů až po nevládní organizace. Důvod je mimo jiné absolutní podcenění odborného zázemí poslanců, kteří kolem sebe mají jen asistenty, ale ne experty, co by jim připravovali analýzy a mapovali jim území. Výsledek je poměrně tristní, kvalita norem nevyrovnaná a lobbisté byli pány hřiště, kteří nosili na podnose připravené paragrafové znění návrhů i s důvodovou zprávou. A celé to roky podporuje český korporativismus, který si tady budujeme od revoluce.
Chaotik Babiš
Samozřejmě legislativní anarchie nabrala absurdní obrátky za chaotika Babiše. Ten nic neřídil strategicky, jen všude pobíhal a všechny pravidelně seřval. Ale když jeho ovečky vydržely potupnou chvilku, zase na to rychle zapomněl, nepřišel žádný úkol, žádný termín, a jen se přesunul někam jinam seřvat někoho dalšího. Teď přece jen nastal posun ke standardnější, kabinetní, zákulisní politice, prostě byznys jako obvykle. Dnes mnozí aktivní lobbisté působí přímo v kabinetech ministrů, jsou jejich poradci nebo političtí náměstci, což je změna.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Dalibor Martínek: Začněme plést svetry. Už i premiér Fiala tuší, že levný tarif bude fiasko
Názory
Aktuální vypnutí sněmovny má to ještě jeden vtipný efekt. Ani profesionální lobbisté dnes úplně neví, na koho se mají obracet. Dříve si s jistou mírou nadsázky zašli do sálu státních aktů – takový předpokoj ve sněmovně před hlavním sálem –, obešli tam své poslance, domluvili se s nimi a měli téměř splněno. A kam mají jít dnes? Neví. Ale svou cestu si zase brzo najdou. Jsou šikovní.
Je však pravděpodobné, že se třeba po roce sněmovna nakonec zase nějak rozjede. Poslanečtí nováčci se po čase rozkoukají, naučí se základy procesu a procedur. Politická situace otevře akutní věci k řešení, tlaky si začnou vynucovat některé ústupky a prorazí nové cestičky. A nakonec většina příčetných poslanců chce mít aspoň nějaký výsledek svého působení ve sněmovně a chce být schopna říct: Tohle jsem zařídil nebo posunul. Takže vypnutí po roce skončí a nebude trvat celé volební období, ale je dobré se ptát, kde se pravidla hry reálně nyní tvoří.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt stoupl o 3,5 procenta.
Česká ekonomika letos poroste o 2,2 procenta, odhaduje ministerstvo financí
Money
