Vyrovnaný rozpočet? Sen, kterému se neustále vzdalujeme
Sestavování a kontrola plnění státního rozpočtu patří k nejdůležitějším úkolům každé vlády. Exekutiva zde vystupuje jako garant hospodaření státu, která právě jeho prostřednictvím centrálně alokuje veřejné prostředky do hospodářství. Zároveň je odpovědná Poslanecké sněmovně, a tedy i občanům této země, za udržitelný průběh plnění příjmů a výdajů.
Tento závazek však není izolovaný od minulosti. Každá vláda totiž dědí prosazená opatření svých předchůdců, což ji také výrazně limituje v prosazování vlastních priorit. Závazek rozpočtové udržitelnosti tak pouze střídá své aktuální správce, kteří se k jeho naplnění buď přiblíží, nebo se od něj vzdalují.
Rozpočtová udržitelnost, na jejíž dodržování je u nás upřena většina pozornosti, už ale nehodnotí, zda je její samotné nastavení efektivní. Zdali státní rozpočet skutečně musí přerozdělovat téměř 28 procent ročního výkonu ekonomiky nebo zda jsou tyto prostředky účelně využity?
Efektivita řízení vzácných zdrojů je přitom tím nejpodstatnějším atributem veřejného sektoru, který rovněž určuje jeho rozsah. Fiskální konsolidace by proto měla být soustředěna právě na toto téma, nikoli jen mermomocí se pokoušet hledat zdroje v hospodářství, které jen domněle sníží deficit. Řešení deficitu totiž zcela neprávem katalyzuje úvahy o zvýšení daňového břemene. Veřejní činitelé si zkrátka chtějí své neúspěchy dané špatným hospodařením kompenzovat z odvodů těch, kteří hospodaří odpovědně.
Bývalí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus v nedělní Partii Terezy Tománkové v televizi CNN Prima News kritizovali státní rozpočet na příští rok. Klaus ho označil za špatný a šílený a uvedl, že naplánovanému schodku 241 miliard korun nemůže tleskat. Zeman zpochybnil jako nerealistický odhad růstu ekonomiky, se kterým rozpočet v příštím roce počítá.
Ekonomický zločin. Zeman i Klaus kritizovali státní rozpočet na příští rok
Leaders
Stát vykonávající efektivní správu je „malý“ a „štíhlý“. Neplýtvá se v něm zdroji, podporuje konkurenční prostředí a netrestá soukromý sektor vysokým zdaněním. Přesto všechno převládá v praktické rovině normativ hledání dalších daňových příjmů, jejichž celkový výnos v České republice koneckonců dlouhodobě překračuje průměr zemí OECD. Při srovnání s vyspělými ekonomikami si tak vedeme z hlediska daňového výnosu skvěle, nýbrž špatně na to, abychom financovali rozsah našich veřejných služeb.
Dlouhodobě nevyrovnané hospodaření není přitom realitou pouze posledních let, ale provází Českou republiku prakticky od jejího vzniku. A děje se tak bez ohledu na aktuální fázi ekonomického cyklu. Samotný John Maynard Keynes, průkopník politiky tzv. „brzdy a pedálu“ a podporovatel zásahů státu do ekonomiky, by byl zděšen, jak jeho teorii jednotlivé politické reprezentace postupem času interpretují a aplikují. Keynesova fiskální politika se totiž nejen u nás proměnila v pouhý pedál, který v závislosti na ekonomickém klimatu pouze přidává plyn. Absence brzdy se tak plně ukáže teprve při sjezdu do údolí, kde havárii nezabrání ani schopnosti a dovednosti nejzkušenějšího řidiče.
Prezident Pavel podpisem rozpočtu dal najevo, že upřednostňuje politické ohledy před těmi ryze ekonomickými, které aplikují i jeho vlastní odborní poradci. Což vlastně není překvapivé. 
Prezident rozpočet podepsal. Výtky svých poradců tedy nepovažuje za nepřekonatelné
Názory
Graf: Vývoj hospodaření veřejných financí během let 1995-2023
Za špatným hospodařením veřejných financí přitom stojí primárně široká paleta poskytovaných veřejných statků. Její úroveň už ale nedokáží financovat ani rychleji rostoucí příjmy. Dokud se nepovede debata o efektivitě výdajových položek, nezmění se ani hromadění zbytných výdajů. Každý resort se navíc rok od roku snaží ukrojit více a více. Dominantní část výdajových položek je zároveň svázána jednotlivými zákony a dokud nebudou změněny, nezmění se ani finální saldo. Čekat, že se ale tato vážná debata povede ve volebním roce, by bylo naivní.
Autorem názoru je Vojtěch Měřínský, analytik investiční skupiny DRFG
Česká ekonomika loni od července do září rostla rychleji, než se dosud myslelo. Vláda totiž více utrácela.
Vyšší vládní výdaje podpoří ekonomiku i v dalším kvartálu
Názory
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika podle prognóz poroste kolem dvou procent, růst bude ale založen na spotřebě. Michl by raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Vývoji by podle něj pomohl i vyrovnaný státní rozpočet.
Michl: Letošek bude v ČR rokem nízké inflace a finanční stability
Leaders
