Dalibor Martínek: Vzdělat Čechy je nadlidský úkol. Potýkají se s tím i nadnárodní korporace
Velkým českým firmám s německými vlastníky, které tvoří třetinu produkce českého průmyslu, fatálně chybí odborně vzdělaní zaměstnanci. Dostupnost kvalifikovaných lidí je podle nich největší brzdou rozvoje tuzemské ekonomiky.
Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) nyní slaví třicet let existence. K tomuto výročí si nechala vypracovat obsáhlou studii na téma, jak na tom české průmyslové podniky s německým vlastnictvím jsou. Výsledkem průzkumu je, že vlastně dobře.
Podle Spolkového statistického úřadu česko-německý obchod v loňském roce vzrostl a dosáhl rekordní hodnoty 113 miliard eur. Podle predikcí německého úřadu bude i v letošním roce tento vzájemný obchod tahounem českého zahraničního obchodu.
Český zahraniční obchod se po roce vrací do kladných hodnot. Poprvé od loňského ledna totiž letos v lednu vykázal přebytek. Ten čítá 9,5 miliardy korun. Jedná se nejvýraznější přebytek českého zahraničního obchodu za celé období do dubna 2021.
Lukáš Kovanda: Zahraniční obchod ČR se po roce vrací „do plusu“. Hlavně díky zlevnění energií a silné koruně
Názory
Nad světlými zítřky se však vznáší jeden temný mrak. A tím je český vzdělávací systém. Ten naprosto nestíhá vývoj světa, nových technologií a potřeby průmyslu. Klíčovým okamžikem je, že se v rytmu čtyř let, někdy méně, střídají vlády a příslušní ministři. A s tím se mění státní koncepce a priority.
Propast se prohlubuje
Výrobní podniky tady však stojí desítky let. A každá nová dohoda na vzdělávání padá s odchodem ministra. „S velkými obavami vnímáme, že státní systém odborného vzdělávání se téměř nezlepšil, zatímco komunikační, technologické a digitální požadavky ve firmách se rychle mění. Tato propast se bude dále prohlubovat,“ uvedl Bernard Bauer, šéf Česko-německé obchodní a průmyslové komory.
Rostoucí aktivita Číny na mezinárodní scéně, nedávná návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě či naopak návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně, zintenzivňují debatu i přeskupování geopolitických sil. Tu podtrhuje i aktuální návštěva ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Brazílii. Ta pro změnu oživuje fenomén BRICS, tedy svého času rychle se rozvíjejících ekonomik Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, které prý mohou představovat ekonomického vyzyvatele Západu a otřást globálním postavením amerického dolaru coby rezervní měny číslo jedna.
Soumrak dolaru? Ale kdeže. To spíš eura, plyne z dat Banky pro mezinárodní platby
Money
Jedna z nejvlivnějších českých manažerek, Hana Součková, výkonná šéfka globální digitální společnosti SAP, k tomu říká: „Nejistá situace na trhu zvyšuje naléhavost digitální transformace. Už dnes ale pozorujeme, že pro tuto transformaci není na trhu dostatek kvalifikovaných lidí.“
Šéf českého zastoupení německého Bosche a prezident ČNOPK Milan Šlachta pod čarou říká, že klíčovým problémem je, že v zásadě není možné se dohodnout s nějakým ministrem na kloudném řešení. Ministerstvo školství neumí nastavit systém, aby byli k dispozici učitelé, kteří by nově potřebné dovednosti dokázali předávat. Jinak řečeno, takoví učitelé v Česku téměř neexistují. A státní úřad nedokáže udělat nic k tomu, aby se situace změnila.
V zajetí neschopných struktur
Firmy přitom nabízejí finanční spoluúčast. Pro tu není funkční systém.
Jinými slovy český průmyslu se nachází v zajetí neschopných státních struktur, které jsou inertní k jakémukoliv řešení, které by vedlo ke zvýšení výkonnosti české ekonomiky. Takto natvrdo se to ovšem ČNOPK nikdy neodváží říct, jelikož jde v zásadě o německý diplomatický výsadek v Česku.
Výsledkem nadále bude, že se Česko bude propadat v Němci sestavovaném žebříčku zemí atraktivních pro investice. Nyní je naše země v tomto hodnocení na třetím místě za Slovinskem a Polskem. Do roku 2018 se Česko drželo několik let na prvním místě.
Západní Evropa, a s ní i Česko, přistoupila na hru o změně klimatu. Na příběh vyprávějící o tání ledovců, o zvyšování hladiny oceánů. Kvůli této iluzi se mění celý výrobní řetězec. Politici, uvěznění v tomto myšlenkovém konceptu, destruují vše, co Evropané za posledních dvě stě let vybudovali. Vrcholem šílené pyramidy je systém ESG, v podstatě diktát bank, které si díky idealistické představě západního světa o lepších zítřcích mohou lépe nacenit podmínky financování a zvyšovat poplatky.
Dalibor Martínek: Kdy Evropa pochopí, že elektroauta jsou slepou uličkou? Než se tak stane, bude to drahé
Názory
Dnes platí, že se musí danit zisk z každého prodeje kryptoměny, tedy ať už za ni člověk kupuje jinou kryptoměnu, nebo ji převádí do konvenčních peněz typu korun, eur či dolarů. Do daňového přiznání je pak třeba uvést všechny příjmy z kryptoměn a následně je zdanit sazbou ve výši patnácti procent. Není přitom jasné, proč se tento přístup liší například od srovnatelných akciových trhů. Zde platí takzvaný časový test, kdy je držitel akcie po třech letech od jejího nabytí od daně osvobozen.
Jak z Česka udělat technologickou mocnost? Začněme třeba tím, že bitcoin budeme danit jako akcie
Názory
