Zdeněk Pečený: Proč nás aerolinky berou na hůl?

Letenky z Prahy patří poslední dobou k těm nejdražším v Evropě. U delších letů se při odletu z jiného evropského města dají ušetřit desetitisíce korun.

Drahá Praha

Tento text píšu v letadle. Sedím ve stoji British Airways z Londýna na Tenerife. Zpáteční letenka v byznys třídě mě vyšla na zhruba devět tisíc korun. Tedy o něco levněji, než kolik je běžná cena přímého letu z Prahy ve třídě ekonomické hegemona pražského letiště – aerolinky Smartwings. A to bez jídla, pití a odbaveného kufru. Proč si z nás mohou aerolinky dělat dobrý den? Zdá se, že z Prahy je stále nedostatečná konkurence a cestující jsou ochotni platit nesmyslné ceny.

Spousta obyvatel Česka, kteří to mají na vídeňské, norimberské či mnichovské letiště blíže než do Prahy, to ví. Letenky z těchto míst bývají k mání za podstatně lepší peníz. Trochu to připomíná situaci s luxusním spotřebním zbožím. To v „chudých“ zemích nebývá levnější. Ba naopak. Například sluneční brýle Versace stojí v Kuala Lumpur dvojnásobek toho, co na slavné londýnské Oxford Street.

Čím více peněz, tím levnějí

Vypadá to, že čím menší kupní síla, tím vyšší ceny. Ceny letů na Tenerife jsem již zmínil, ale příkladů je více. Třeba i z Londýna, který má pověst jednoho z nejdražších odletových míst právě kvůli vysoké kupní síle a velkému množství potenciálních cestujících s naditými peněženkami. Právě Londýn ale nabízí lepší ceny i v prémiové třídě. Zde naopak funguje trh a konkurence mezi přepravci.

Například do Dubaje se z Londýna přes Helsinky dají aktuálně pořídit letenky v business class se sympatickou cenovkou okolo 27 tisíc korun. Na takovou láci můžete v Praze zapomenout. V nejlepším případě se s Turkish Airlines vyjde stejná destinace pod 40 tisíc, Qatar Airways jsou lehce nad ní. U obou variant se musí jednou přestupovat.

Kdo by si chtěl dopřát luxus přímého spojení, bude muset sáhnout ještě hlouběji do kapsy. Zpáteční letenka se společností Emirates vyjde v nejlepším na 80 tisíc korun, a to navíc letounem Boeing 777, který ve flotile emirátského dopravce hraje druhé housle. Na bar zapomeňte, stejně tak jako na přímý přístup do uličky ze sedadla byznys třídy. V každé řadě je totiž vměstnáno sedm sedadel.

Nemůžu mluvit za ostatní, ale pro mě ty čtyři hodiny, které mi přímý let ušetří, nestojí za extra 40 tisíc korun a méně pohodlí na palubě. Asi nakonec zase poletím z Londýna.