Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Metrostav: Zvládli jsme Gabčíkovo, teď už si troufneme i na Panamský průplav

Newstream & Partner

Čeští stavbaři z Metrostavu nedávno dokončili jednu z největších vodohospodářských staveb v Evropě, modernizaci plavebních komor na vodním díle Gabčíkovo. Bezmála pětileté dobrodružství plné dramatických epizod zakončili happyendem a k symbolu samostatného Slovenska vepsali velkými písmeny další český podpis.

Reklama

Slovenské moře. Takový dojem člověka pohltí, když stojí na gabčíkovské hrázi a vnímá skoro kilometr a půl široký tok Dunaje, poryvy větru a rozmanitou skladbu vodních ptáků a dalších živočišných obyvatel tohoto jedinečného prostoru. Vodní dílo pojmenované po nejslavnějším slovenském parašutistovi Jozefu Gabčíkovi slouží už přes třicet let. Za tu dobu dokázalo proplavit odhadem půl milionu lodí, spolehlivě ochránit jihozápad Slovenska před povodněmi a prostřednictvím největší vodní elektrárny na Slovensku vyrobit obrovské množství čisté elektřiny.

Podívejte se, jak probíhala rekonstrukce vodního díla Gabčíkovo

Musí se nechat, že naši předchůdci použili velmi kvalitní betony,“ říká uznale Radek Liška, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav. Ale jako kompliment to nemyslí. „Bourat nešly pořádně ani strojně, natož ručně. To mě utvrdilo v pocitu, že s tak rozsáhlou modernizací, jakou jsme dělali my, se původně vůbec nepočítalo.“

Reklama

Když se řekne, že čeští stavbaři měli na Gabčíkovu za úkol modernizovat plavební komory, laik si představí upgrade řídicích systémů či hydrauliky. Ve skutečnosti zakázka spočívala zejména ve výměně všech ocelových konstrukcí na obou komorách, zejména horních a dvoukřídlých dolních vrat. Některé části přitom váží stovky tun a bez ohledu na to bylo nutné umístit je s přesností na milimetry.

Kde vyrobili nové díly? Jak je dostali na staveniště? A jak provedli rošádu s těmi původními? Abychom se dobrali odpovědí, musí se náš příběh vrátit až do roku 2019.

Pohled na vrtnou soupravu

Čtyři kilometry pod zemí. Obří vrt zkoumá významné ložisko ropy na Moravě

Geologové a vrtaři Moravských naftových dolů (MND) dokončují nejhlubší vrt za uplynulá tři desetiletí. Průzkum se koná u obce Krumvíř na Břeclavsku. Finální hloubka je 4,34 kilometru a kompletně vyvrtáno bude v druhé polovině června. Průzkumný vrt slouží k objevení významného ložiska ropy a plynu na jižní Moravě. 

Přečíst článek

Šachy na hektarové šachovnici

V hale ocelových konstrukcí Metrostavu v Horních Počernicích to vypadalo, jako kdyby se tam vyráběla tajná ponorka pro americké námořnictvo a ne vrata pro plavební komoru. Z obrovských ocelových plátů se postupně zrodily rozlehlé komory s kulatými „okny“, ve skutečnosti budoucími revizními otvory. „Celá vrata s rozměry 36 na 22 metrů a tloušťkou dva metry dosahují i s pomocnými konstrukcemi hmotnosti 1200 tun. Nevzpomínám si, kdy jsme naposledy v Počernicích vyráběli něco tak obrovského,“ přiznává Liška.

Po pečlivé přípravě tzv. výpalků a dílců nastoupili ještě pečlivější svářeči, kteří kromě hodinářské přesnosti museli prokázat akrobatickou zručnost. Některé dílce totiž spojovali v náročných a velmi stísněných polohách. Přitom bylo nezbytné, aby všechny záhyby a tvary geometricky naprosto přesně odpovídaly projektu. Přípustná odchylka sousedních rozměrů navazujících dílů činila pouhých 6 milimetrů.

Následovalo cosi jako obří šachová partie na zhruba hektarové šachovnici. Výsledkem bylo nalakování všech komponent v provizorní lakovně před halou. A pak už vypukla akce „Kulový blesk“, při níž stavbaři osm dílů prvních vyrobených vrat přepravili po třech různých trasách na Slovensko. Pro transport nejtěžšího dílu o váze 107 tun museli využít speciální podvalníky a při nakládce a vykládce jedny z největších jeřábů.

Daniel Křetínský bude vlastnit většinu řetězce Casino

Křetínský uklidňuje Němce. Po jeho vstupu do Thyssenkrupp se nebude propouštět

Český miliardář Daniel Křetínský souhlasil s tím, že v důsledku plánovaného vstupu jeho investiční skupiny EP Corporate Group (EPCG) do ocelářské divize německého konglomerátu Thyssenkrupp se nebude propouštět, uvedl deník Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ) s odvoláním na členy dozorčí rady Sigmara Gabriela a Detlefa Wetzela. Podnik Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE) zaměstnává na 27 tisíc lidí.

Přečíst článek

Náročná montáž a ještě náročnější bourání

Jenomže to bylo pouze první dějství mimořádně komplikovaného dramatu. V těch následujících přišel covid a s ním napřed zavřené hranice a poté skokové zdražení stavebních materiálů. A když už to vypadalo, že všechnu smůlu si Metrostaváci vybrali, nastaly nepředvídatelné technické podmínky přímo na staveništi.

„Původně jsme počítali s tím, že horní vrata na obou komorách připojíme ke stávajícím ocelovým konstrukcím. Jenomže při odbourávání betonů na pravé komoře jsme na těchto konstrukcích zjistili závažné poruchy, a tak jsme museli velmi rychle vymyslet, naprojektovat a aplikovat úplně nové konstrukční řešení bez spolupůsobení stávajících ocelových prvků v betonu. Nové řešení přineslo například potřebu propojení stolic vrat s betonovými konstrukcemi pomocí ocelových kotev osazených v téměř deset metrů hlubokých jádrových vrtech,“ prozradil vedoucí projektu ze společnosti Metrostav.

Tato lapálie zdržela stavbu o několik měsíců, a tak při osazování horních vrat na levé plavební komoře už stavbaři na nic nečekali a z časových důvodů zvolili rovnou inovativní způsob montáže i přes zvýšené časové a finanční nároky. Byl to jeden z mnoha příkladů, jak zkušenosti z první komory pomohly vyvarovat se nepředvídatelných okolností a urychlit práci na druhé a dosáhnout na ní o 95 dní dřívějšího termínu.

„Dalo by se i říct, že víc než samotné montáže nám zabraly bourací práce. K regulačním uzávěrům, které slouží k napouštění a vypouštění komor, se totiž lezlo přes dvoumetrový strop s šachtou o průměru 80 centimetrů, takže jsme nemohli nasadit velkou mechanizaci. Na druhé komoře už jsme ale byli zase chytřejší a po dohodě s investorem jsme do plavební komory udělali větší otvory, které nám umožnily použít větší stroje i zlepšit logistiku,“ řekl Liška.

Druhý díl seriáluz Inspektoři památek zasahují
video

VIDEO: Desítky let opravuje rodina Pincových památku v Jáchymově. Hotovo zdaleka nemají

Ve druhém díle seriálu Inspektoři památek zasahují hlavní hrdinové vyrazí do Jáchymova. Zde již pětadvacet let opravují manželé Pincovi měšťanský dům v ulici Mincovní, číslo popisné 33. Pro návštěvníky zde je otevřená kavárna.

Přečíst článek

A teď Panamský průplav

Stavba s názvem Inovace a modernizace plavebních komor pro zvýšení bezpečnosti a intenzity vodní dopravy na vodním díle Gabčíkovo začala pro Metrostav v únoru roku 2019 a skončila v závěru roku 2023. Investor Vodohospodárska výstavba za zhotovení díla zaplatil v přepočtu cca 3,99 miliardy korun, přičemž 85 procent nákladů mu pokryla evropská dotace.

Rozsahem, složitostí i významem šlo o jednu z největších vodohospodářských staveb ve střední Evropě a český Metrostav díky ní získal velmi cennou referenci. Platí to tím spíš, že kontrakt byl vysoutěžen podle tzv. žluté knihy FIDIC, a zhotovitel měl tedy za úkol vypracovat i realizační projektovou dokumentaci.

„Naši projektanti ve spolupráci se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě zpracovávali mimo jiné hydrodynamické modely díla, aby správně určili vstupní parametry pro hlavní ocelové konstrukce. O to víc si ceníme, že vše nakonec klaplo. Celému týmu patří obrovské poděkování. Teď už si troufneme i na Panamský průplav,“ směje se Radek Liška a jeho na první pohled přehnané přirovnání ve skutečnosti dává smysl. Jedno křídlo dolních vrat na Gabčíkovu váží 500 tun, to je o 100 tun víc než totéž křídlo na Panamském průplavu v době, než byl rozšířen.

Majitel skupiny Liberty Sanjeev Gupta

Gupta dovedl ostravskou huť ke krachu. Liberty Ostrava dluží pět miliard

Krajský soud v Ostravě v pátek poslal do úpadku hutní společnost Liberty Ostrava, která na sebe podala minulý týden insolvenční návrh. Vyplývá to z usnesení soudu zveřejněného v insolvenčním rejstříku.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme