330 miliard. Sněmovna v úvodním kole podpořila zvýšení schodku rozpočtu
Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Novela nyní zamíří do rozpočtového výboru. Změny vláda navrhuje hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad dnešním prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává MF o 65,1 miliardy korun vyšší. Vláda poukazuje například na to, že schodek je i tak o 50 miliard korun nižší, než jaký připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).
Novela rozpočtu odolala návrhu na vrácení vládě k dopracování, který vznesl předseda SPD Tomio Okamura. Návrh podpořilo pouze 12 přítomných poslanců SPD.
Opozice předlohu podle očekávání kritizovala, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ji naopak hájil. Odmítal tvrzení, že si vláda zvýšené příjmy ponechává pro sebe. Někteří poslanci už avizovali, že k novele rozpočtu vznesou svoje pozměňovací návrhy. Sněmovna na Stanjurův návrh zkrátila dobu na projednání předlohy ve výborech na 18 dní. Druhé čtení novely rozpočtu by se tak mohlo uskutečnit na schůzi od 27. září. Sněmovna projednává změnu rozpočtu jako novelu zákona, nikoli jako každoroční pravidelný návrh státního rozpočtu. Schvalovat by ji mohla v první polovině října, to už budou mít poslanci na stolech návrh rozpočtu na příští rok.
Do 30. dubna příštího roku je zajištěný dostatečný objem energií, dodávky plynu přes zimu jsou zajištěné a kolaps nehrozí. V dnešní sněmovní debatě o novele státního rozpočtu to prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda nyní podle něj řeší ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou však tak nízké, jako byly například loni nebo předloni. Informoval také, že vláda se nedohodla s majitelem energetické skupiny Sev.en Pavlem Tykačem na nabídce levnějšího proudu.
Stanjura: Plynu bude v zimě dost, ale levný nebude. Situace je vážná
Politika
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová řekla, že hnutí ANO ve třetím čtení rozpočet nepodpoří, ale nebude podporovat ani návrhy na zamítnutí, protože si nechce brát občany jako rukojmí. „Tato země potřebuje rozpočet, byť je špatný,” dodala. Okamura naproti tomu označil novelu za paskvil, který nejde napravit.
Vláda uvádí, že když sestavovala letošní rozpočet, nebylo možné reagovat na situaci související s konfliktem na Ukrajině. V důvodové zprávě upozorňuje na to, že jakékoli prognózy jsou zatíženy enormní mírou nejistoty a rizik.
Novelizovaný rozpočet počítá například s osmi miliardami korun na jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě do 18 let pro vybrané rodiny. Dalších 16,5 miliardy je určeno pro boj s vysokými cenami energií. O miliardu navíc půjde na podpory v nezaměstnanosti. Téměř 11 miliard korun si vyžádá navýšení objemu peněz na důchody kvůli jejich letošním valorizacím. Čtyři miliardy korun navíc půjdou na obsluhu státního dluhu.
Novelizovaný rozpočet počítá například s osmi miliardami korun na jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě do 18 let pro vybrané rodiny. O miliardu navíc půjde na podpory v nezaměstnanosti. Téměř 11 miliard korun si vyžádá navýšení objemu peněz na důchody kvůli jejich letošním valorizacím. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) řekl, že jeho úřad chce na národní dotační programy poskytnout obcím a městům dalších ještě 2,55 miliard korun, protože ze strany žadatelů v tomto roce je stále velmi vysoká poptávka.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět
Leaders
Od opozice se vláda dočkala převážně kritiky. Okamura obvinil vládu mimo jiné z toho, že chce za dobu svého čtyřletého mandátu zvýšit státní dluh celkem o bilion korun. „Jsme země, která má kvůli Fialově vládě nejdražší elektřinu v Evropě a díky tomu má stát rekordní příjmy jak z DPH, tak i přímo očekávané příjmy z ČEZu,” řekl kromě jiného.
„Samotná novela rozpočtu v drtivé většině přidává na výdajích jen minimální zákonnou úroveň a reálně podhodnocuje investice. Neřeší krizi bydlení, nedostatečným způsobem řeší energetickou krizi a zdražování,” uvedla například Schillerová.
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) prohlásil, že novela rozpočtu neřeší jeho problémy, například růst mandatorních výdajů, a jen udržuje rozpočet na trajektorii směřující ke státnímu bankrotu. „Je naprosto jasné, že vláda na úspory rezignovala,“ řekl k návrhu změn v rozpočtu. Místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Věra Adámková (ANO) vytkla novele například to, že nepřidává ministerstvu práce peníze na protidrogovou prevenci. „To považuji za velký nedostatek navrženého rozpočtu,“ řekla.
Stanjura řekl, že se na navržené úsporné návrhy opozice těší. Ujistil, že pokud budou rozumné a proveditelné, bude první, kdo je podpoří.
Za prvních osm měsíců hospodařila vláda s výrazně nižším schodkem než v předchozím roce. Jenže... „za poklesem deficitu státního rozpočtu je výhradně vyšší daňový výběr,“ komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard.
Lukáš Kovanda: Vysoká inflace je pro Fialu požehnáním. Udržuje živou chiméru, že kabinet ozdravuje finance
Názory
