Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

A další balík pro Ukrajinu. Státy G7 už ví jak dají Kyjevu peníze z ruských aktiv

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Profimedia
 ČTK

Lídři zemí skupiny G7 se na summitu v Itálii shodli na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), využijí k tomu výnosů ze zmrazeného ruského majetku.

Reklama

Informace médií o dohodě večer potvrdila italská premiérka Giorgia Meloniová, která schůzce předsedá. Politickou dohodu uvítali německý kancléř Olaf Scholz, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či francouzský premiér Emmanuel Macron. Podle politiků však bude ještě nutné dojednat technické detaily půjčky. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou.

V Itálii odpoledne kolem 15:00 středoevorpského letního času začalo zasedání lídrů zemí skupiny G7 za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který přicestoval do místa konání summitu na jihu Itálie. Na schůzi jsou přítomní prezidenti a premiéři členských států skupiny G7, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel.

„Dosáhli jsme politické dohody na poskytnutí další finanční pomoci Ukrajině ve výši zhruba 50 miliard dolarů do konce roku skrze systém půjček,“ uvedla po prvním dni jednání summitu Meloniová. Italská premiérka zdůraznila, že se nejedná o zabavení ruského majetku jako takového, ale jen o využití výnosů, které ze zmrazeného majetku plynou.

Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů se lídři shodli na využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. „Máme dohodu na nejvyšší úrovni,“ cituje agentura AFP představitele Bílého domu. Spojené státy a další země G7 poskytnou Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard dolarů, která bude krytá výnosy z ruského majetku, na který jsou uvalené sankce.

Reklama

„Vysíláme silnou podporu Ukrajině - budeme podporovat Kyjev v boji za svobodu, jak dlouho bude třeba,“ řekla novinářům von der Leyenová. „Poslouží k tomu neočekávané zisky z ruského majetku zmrazeného v EU,“ dodala von der Leyenová. Díky použití těchto výnosů nebudou platit za škody způsobené Ruskem unijní občané, řekla také. Podle ní ministři financí ještě projednají detaily dohody. Von der Leyenová poukázala, že půjčka se přidá k další podpoře Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů ze strany USA a 50 miliard eur ze strany EU. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že nová pomoc ukazuje, že země ze skupiny G7 Ukrajinu neopouští. Půjčku označil za historický krok a velmi silný závazek.

Ruské ministerstvo zahraničí skrze svou mluvčí označilo postup zemí ze skupiny G7 za zločinný, píše agentura Reuters. Rusko připraví odvetná opatření, která podle ministerstva budou země Evropské unie „velmi bolet“.

Peníze už letos

Dojednání technických záležitostí by mohlo podle agentury Reuters trvat několik týdnů. Počítá se s tím, že by Ukrajina mohla dostat první peníze již v letošním roce. Ukrajina bude smět peníze z půjčky použít na rekonstrukci, humanitární potřeby i pro svou armádu.

Spojené státy jsou ochotné poskytnout celou půjčku Ukrajině samy, je však velmi pravděpodobné, že se k nim přidají i další země, uvedl nejmenovaný představitel Bílého domu. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého cituje agentura Reuters, polovinu půjčky poskytnou evropské státy. Výnosy z ruského majetku, který v převážné míře zmrazily evropské státy, poslouží jako kolaterál půjčky. Podle odhadů unijních institucí výnos ruského majetku zmrazeného v EU činí 2,5 až tři miliardy eur ročně.

Dohoda se týká výnosů ze zhruba 260 miliard dolarů zmrazeného ruského majetku. Podle agentury AP se země G7 dohodly, že nevrátí Moskvě kontrolu nad jejím majetkem, dokud nevyplatí Ukrajině reparace za škody způsobené válkou, kterou Moskva zahájila v roce 2022. Dohoda také nechá otevřené dveře pro úplnou konfiskaci ruského majetku zasaženého sankcemi, což je krok, na kterém zatím nepanuje shoda kvůli právním aspektům a obavám, že by to mohlo znejistit zahraniční investory.

Ruská střela zasáhla průmyslovou oblast v Charkově

Ekologická katastrofa. Válka poškodila klima stejně jako celoroční používání 90 milionů aut

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard korun).

Přečíst článek

Ruský prezident Vladimir Putin

Rostoucí ruská inflace a zvyšování daní. Putinovi válečná ekonomika „padá na hlavu“

V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme