Alex Salmond dostal ideu nezávislosti do popředí. Dnešní Skotsko už ale potřebuje jinou politiku
V sobotu zesnulý bývalý skotský premiér byl jednou z nejvýraznějších postav tamější politiky. Podařilo se mu ze Skotské národní strany vytvořit hegemona, později ale spíš rozděloval. Úspěchy kontroverzního politika patří do staré éry.
Skotský politik zemřel v sobotu po projevu na konferenci v Severní Makedonii v devětašedesáti letech. Hold mu vzdali politici i z odlišných názorových pólů, včetně Tonyho Blaira. Nynější britský premiér Keir Starmer ho nazval „monumentální postavou skotské a britské politiky“, král Karel III. zase vyzdvihl Salmondovu oddanost Skotsku, která „byla hnacím motorem jeho desítky let trvající veřejné služby“.
Salmond byl bezesporu výrazným politikem, který jako první dokázal udělat z provinční funkce skotského prvního ministra mezinárodně známou figuru. Zároveň byl postavou plnou kontroverzí; v posledních letech byl jeho odkaz významně pošramocen spory s kolegy. Ty nakonec opustil a založil si na protest vlastní stranu, která však úspěch nepřinesla. Naopak podle průzkumů byl Salmond velmi nepopulární.
Tvůrce hegemona
Vystudovaný ekonom a historik se v britské politice pohyboval bezmála čtyřicet let. Do londýnského parlamentu se dostal poprvé už v roce 1987. Skotskou národní stranu (SNP) převzal o tři roky později a s drobnou přestávkou ji vedl až do roku 2014. V devadesátých letech to byla malá strana s několika málo poslanci, Salmondovi se však dařilo její vliv posilovat.
Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. 
Slovenský poslanec se v Moskvě omluvil za rusofobii na Západě
Politika
Když v roce 1999 vláda Tonyho Blaira vytvořila ve skotském Edinburghu regionální parlament, kam se i z Londýna přesunulo těžiště místní politiky, SNP byla jako druhá nejsilnější strana dvě volební období v opozici, ale od roku 2007 nepřetržitě vládne. Donedávna byla nezpochybnitelným hegemonem. SNP mohla ve smíšeném systému - s poměrnou částí obvykle vedoucí ke koaličním kabinetům – vládnout bez partnerů. Salmond sám byl sedm let (2007-2014) prvním ministrem.
V posledních dnech vyšla řada nekrologů, jejichž autoři se vesměs shodují, že Salmond udělal z menšinové myšlenky skotské nezávislosti naprostý politický mainstream. Největším vrcholem Salmondovy kariéry, ale zároveň i největší prohrou, bylo referendum o nezávislosti Skotska z roku 2014, na kterém se shodl s konzervativním premiérem Davidem Cameronem. To byl do té doby nevídaný kousek, ovšem Skoti se vyslovili poměrem 55 ku 45 procentům pro setrvání, a Salmond z čela strany i Skotka odešel.
Úspěch SNP se Salmondem neskončil, ba naopak. Obě funkce převzala jeho dlouholetá spolupracovnice Nicola Sturgeonová, která dokázala program nacionalistů zatraktivnit i pro městskou střední třídu a levicové voliče. Salmond však s novým směřováním pod vedením Sturgeonové nesouhlasil. Nakonec se někdejší političtí partneři definitivně rozhádali.
K tomu přispělo i Salmondovo problematické chování, které vyústilo v obvinění ze sexuálního obtěžování, které bývalý premiér považoval za útok a spiknutí vlády Sturgeonové. Salmond obvinění odmítal a od soudu nakonec odešel jako nevinný, ale i tak patrně nebyl jeho přístup vždy korektní. Jednáním bývalého premiéra se zabýval i skotský parlament. „Poslanci se dozvěděli, že se zaměstnanci cítili zahanbeni, protože se od nich očekávalo, že Salmondovi zavážou tkaničky, narovnají kravatu, nanesou mu dezinfekční krém na ruce, učesají ho a odstraní lupy,“ uvedl The Times.
Popularita britského premiéra Keira Starmera a jeho vlády se po 100 dnech vládnutí propadla. Poukazuje na to britský tisk, který hodnotí počáteční období labouristické vlády. Starmer podle deníků v úřadu zažil náročné či vyloženě špatné období, které poznamenaly letní demonstrace proti přistěhovalcům, příprava nového rozpočtu a také zprávy o darech, které Starmer dostával, když byl opozičním poslancem.
Starmer má za sebou sto dní ve funkci premiéra Británie. A jeho popularita klesá
Politika
Moderátor kremelského kanálu
Mimo politické aktivity měl Salmond od roku 2017 diskusní pořad The Alex Salmond Show na RT (dříve Russia Today), který skončil po ruské invazi na Ukrajinu. Řada osobností pozvání odmítala, protože se nechtěla objevit na kremelském propagandistickém kanálu.
Salmond se nikdy nedokázal od skotské politiky odpoutat, i když jeho angažmá byla stále nicotnější. Postupně přišel o křesla ve skotském i britském parlamentu. V roce 2021 si založil vlastní nacionalistickou stranu Alba (Skotsko), která v parlamentních volbách nezískala ani jeden mandát.
Jedinou poslankyní Alby je Ash Reganová, která po neúspěšné kampani do čela přeběhla ze SNP. Na jaře o sobě dala vědět, když nabízela tehdejšímu prvnímu ministrovu Humzovi Yousafovi s listem požadavků hlas pro podporu jeho vlády. Přestože Yousaf potřeboval právě jeden hlas, nenechal se dotlačit k dohodě s Albou a raději rezignoval. To je dosud jediný výraznější vstup Salmondovy strany do skotského politického dění.
Po Yousafově rezignaci se do čela SNP vrátil John Swinney, další a zřejmě už poslední zástupce generace veteránů. Ukazuje se ale, že se strana musí změnit. Další referendum i nezávislost jsou v nedohlednu, a postavit program jen na nacionalismu není možné. Salmondův odkaz je tedy značný, ale Skotská politika je už diametrálně odlišná od té z jeho éry.
