ANALÝZA: Mileniálové britské konzervativce odmítají. Pro Sunaka je to otázka přežití
Generace britských mileniálů by dnes Konzervativní stranu nevolila a o vládě Rishiho Sunaka nemá valné mínění. Nastupující generace ale podle nedávného průzkumu není programově zaměřená proti pravici, jejich preference tvoří spíše okolnosti - jako nedostupnost bydlení nebo ekonomika. Britští konzervativci, ale i další evropské pravicové strany, se z dostupných dat mohou poučit.
Britská Konzervativní strana má v poslední době řadu problémů, které je třeba vyřešit, aby měla vůbec nějakou šanci příští rok bojovat v parlamentních volbách s labouristy, na které podle průzkumů ztrácí přes patnáct procent. Jedním z nich, jehož řešení ovšem patrně přesahuje dobu zbytku volebního období, je nízká důvěra mezi mladými Brity. To se ukazuje jako velmi vážná komplikace, a to nejen pro zmíněné volby.
Existenciální otázka
Tento závěr potvrzuje i nedávný průzkum středopravicového a konzervativcům blízkého think-tanku Onward, který podporu vládnoucí strany mezi mladými lidmi považuje za přímo „existenciální“ otázku. Výsledky nejsou pro konzervativce příliš povzbuzující. Více než šedesát procent dotazovaných mileniálů (mezi 25 a 40 lety) uvedlo, že si Konzervativní strana zasluhuje prohrát následující parlamentní volby.
Statisíce lidí se shromáždily v centru Londýna, aby přihlížely korunovaci krále Karla III. Ačkoli nový panovník oslavy v mnohých ohledech zmodernizoval a zeštíhlil, jednalo se i tak podle odborníků o největší operaci od státního pohřbu Winstona Churchilla, míní zvláštní zpravodaj serveru Newstream Karel Pučelík, který oslavám přihlížel přímo na místě.
REPORTÁŽ: Korunovace Karla III. byla oslavou britskosti s dotekem starobylé mystiky
Politika
Kdyby se volby konaly zítra, hned 45 procent mileniálů by prý odevzdalo svůj hlas Labouristické straně. Naopak jen 21 procent dotazovaných by šlo hlasovat pro konzervativce. Skoro třetina mladých navíc považuje konzervativce za nečestné, více než pětina k tomu za nekompetentní a odtržené od reality.
Aby nebyly tyto řádky pro konzervativce jen smutným čtením, lze zdůraznit, že mladí si poměrně váží premiéra Rishiho Sunaka. Výměna finančníka a technokrata za populistického Borise Johnsona se evidentně vyplácí. Problematická ale mohou být jiná vládní jména, například ministryně vnitra a zastánkyně tvrdé linie proti imigrantům Suella Bravermanová. „Nemůžete mít Suellu Bravermanovou jako ministryni vnitra a zároveň říkat, že myslíte vážně obavy lidí ve věku 25 až 40 let,“ podotýká politolog a volební expert z univerzity v Southamptonu Will Jennings.
Kde vzniká propast
Přitom ne vždy byly rozdíly mezi dvěma hlavními stranami tak propastné. Labouristé mezi mladými voliči tradičně vedou po desítky let, ale nůžky se začaly zásadním a konstantním způsobem rozevírat až po roce 2010. Největší rozdíl agentura Ipsos zaznamenala ve volbách před čtyřmi lety – navzdory katastrofálnímu a nepopulárnímu směrování Corbynovského vedení Labouristické strany. Průzkum však říká mnohem víc.
V Anglii a Severním Irsku se v minulých dnech konaly komunální volby, které naznačily mnohé o celostátním rozložení sil. Radost mohou mít labouristé a opoziční strany. Pro Sunakovy konzervativce byly varováním.
Sunak vtipkuje, ale usmívá se spíš Starmer. Co o britské politice vypověděly komunální volby
Politika
Důvody tohoto stavu osvětlí spíše pohled na témata, která jsou pro mileniály důležitá, než to co kritizují. Ve většině je tato generace praktická, řeší ekonomická témata, životní náklady, stav zdravotnictví a životní prostředí. Oproti zbytku národa jim ale více záleží na daních a bydlení, naopak kriminalita a imigrace je zajímá méně než průměrného Brita. Zde jsou tedy priority, kterých by se mohli tvůrci konzervativního programu chytit. Hlasy pravici zajistí efektivní řešení problémů mladých a jejich rodiny, rozhodně ne kulturní války.
Sociálně jsou prý mileniálové spíše levicoví, ale rozhodně ne krajně. Nejmladší voličská generace Z je radikálnější, starší spoluobčané zase výrazně konzervativnější. „Pokud jde o obecné ekonomické hodnoty, přiklánějí se mileniálové k levému středu. Myslí si, že rovnost by měla mít přednost před hospodářským růstem a že postavení člověka ve společnosti je dáno spíše vnějšími faktory než individuálním úsilím,“ uvádí tvůrci průzkumu. Nicméně, když došlo na hodnocení konkrétnějších kroků hospodářské politiky, ukázalo se, že mileniálové jsou spíše „opatrní kapitalisté“, kteří jsou vstřícní k byznysu a nízkým daním.
Žádná marxistická revoluce
Příklon k labouristům tak nemusí být úplně srdcovou záležitostí. Je možné, že strana v poslední době prostě prezentuje lepší, nebo alespoň nějakou vizi, a působí, že je schopná efektivněji reprezentovat mladou generaci.
To si uvědomují i někteří konzervativci. „Podle mých zkušeností mladí lidé většinou neplánují marxistickou revoluci jako v Latinské Americe, ale chtějí mít vlastní bydlení a slušnou práci,“ okomentoval výsledky průzkumu pro deník The Guardian bývalý konzervativní ministr a dnes člen Sněmovny lordů David Willets. „Nejsou tak zásadně radikální, aby je rozumná Konzervativní strana nemohla oslovit. Ale čím více jim ztížíme proces, čím těžší pro ně bude získat podíl na společnosti, tím bude ona pravděpodobnost menší,“ dodal.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) vysekla pochvalu britské vládě za její snahy o stabilizaci ekonomiky. Díky tomu mohl fond zlepšit odhad letošního vývoje britské ekonomiky. Zatímco ještě minulý měsíc předpovídal její pokles o 0,3 procenta, nyní počítá s růstem o 0,4 procenta. 
Sunak i Hunt sbírají kladné body. Britská ekonomika letos poroste
Trhy
Jedním z vysvětlení pro změnu voličských preferencí může být rozdělení bohatství ve společnosti. Mezigenerační rozdíly jsou zásadní. Zatímco do konzervativních středních a starších generací patří zajištění lidé, mladší lidé se v době nedostupného bydlení a vysokých životních nákladů mnohdy mají hůře než jejich rodiče v podobném věku.
I mladí Britové čelí tomu, co dobře známe z českého prostředí, kde je bez pomoci rodiny skoro nemožné získat vlastní bydlení. Dlouhodobým heslem konzervativců bylo udělat z Británie „demokracii vlastníků nemovitostí“ (property owning democracy). Dnes ale slogan zpopularizovaný Margaret Thatcherovou nedává příliš smysl, minimálně pro mladé rodiny.
Šance tu jsou
Z dostupných dat tak vyplývá, že pravice určitě může oslovit i mileniály, někdy démonizované jako líné a závistivé radikály. Program by se ale musel změnit - v Británii ve prospěch umírněného křídla Rishiho Sunaka. Pokud se o to strany nepokusí, těžko mohou v příštích letech pomýšlet na vládní posty.
Vliv generace mileniálů totiž bude s každými dalšími volbami sílit. Navíc nelze spoléhat na to, že do požadované pravicovosti „dorostou“. „Mileniálové se s přibývajícím věkem nestávají pravicovějšími, což je pro konzervativce vážný dlouhodobý problém,“ potvrzuje ředitel Onward a bývalý politický editor Financial Times Sebastian Payne.
V republikánských prezidentských primárkách přibývají Donaldu Trumpovi konkurenti. Zatím se ale nezdá, že by došlo na souboj různých republikánských koncepcí. Zatím největší vyzyvatel Ron DeSantis jen totiž připomíná modernější verzi populistického exprezidenta.
Porazí DeSantis Trumpa? Pro Evropu by byl stále lepší Biden
Politika
