Asadův pád je problém pro tisíce Syřanů v Německu, budou muset opustit zemi
Německo nyní po pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada mohou a možná i budou muset opustit tisíce Syřanů, kterých se do Německa před občanskou válkou v jejich vlasti uchýlil zhruba milion, napsal s odvoláním na právní experty německý deník Bild.
„Pokud pomine důvod k útěku, musejí odcestovat i ti lidé, kterým byla žádost o azyl uznána,“ uvedl ústavní právník z univerzity v Oldenburgu Volker Boehme-Neßler. Povinnost vycestovat by se tedy týkala těch, kteří získali politický azyl, neboť je Asadův režim pronásledoval. Vztahovat by se to podle Bildu mohlo i na válečné běžence.
Velká část Syřanů v Německu získala takzvanou doplňkovou ochranu. Tu německý azylový zákon přiznává těm, kterým hrozí, že se stanou obětí násilí při ozbrojeném konfliktu. Když občanská válka skončí, skončí i doplňková ochrana, takže uprchlíci musejí odcestovat, případně je může Německo deportovat.
Režim syrského prezidenta Bašára Asada se v noci na neděli po 24 letech zhroutil. Diktátora, který ještě před dvěma týdny měl moc zdánlivě pevně v rukou, smetla blesková povstalecká ofenziva za 11 dnů, poté, co se to během občanské války nepodařilo téměř 14 let. 
Asadův režim padl. Diktátor se údajně skrývá v Moskvě
Politika
Hesenský ministr vnitra Roman Poseck Bildu řekl, že tento německý region má velký zájem na návratu Syřanů do vlasti. „Ať už dobrovolně, nebo v rámci deportací,“ řekl. Poznamenal také, že v případě lidí se záznamy v trestním rejstříku nelze připustit žádné kompromisy. „Naše bezpečnost musí mít nejvyšší prioritu,“ dodal.
O deportacích Syřanů, kteří se v Německu dopouštějí trestné činnosti, ještě před zhroucením Asadova režimu opakovaně hovořil spolkový kancléř Olaf Scholz. Na začátku června v projevu k poslancům Spolkového sněmu řekl, že radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, proto je nutné je deportovat i do států, jako je Afghánistán a Sýrie.
Návrat běženců do Sýrie očekává také expert Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční otázky Peter Beyer. „Pokud se do Sýrie vrátí lidskost a stabilita, nebude už existovat žádný uznatelný důvod zůstávat v Německu,“ řekl. Je podle něj důležité, aby vítězové syrského konfliktu svou moc nezneužili k odvetám.
Nová uprchlická vlna
Expertka na islám Susanne Schröterová z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem naopak varuje, že by mohla vzniknout nová uprchlická vlna. A to právě kvůli možnému útlaku menšin a dalších skupin od vítězných rebelů. V této souvislosti zmínila náboženskou menšinu alávitů, což je odnož šíitského islámu, ke které se hlásí také Asad.
Pád režimu Bašára Asada v Sýrii neznamená pro Evropu nic dobrého, míní europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Dá se podle ní jen těžko odhadovat, zda v zemi nevypukne další občanská válka, což by znamenalo další výraznou uprchlickou vlnu do Evropy. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nez.) varuje, že pokud s nadcházející zimou nenastane solidarita se Sýrií, může se zvednout tak velká vlna uprchlíků, která nebude mít srovnání s těmi minulými. Asadův pád však označil za historický okamžik.
Politici varují: Pád syrského režimu může vést k uprchlické vlně
Politika
Schröterová ale také nevidí důvod, který by bránil návratu stávajících běženců. „Rebelové jsou především islamisté. Že by pod jejich vlivem vznikl demokratický stát západního střihu, považuji za nepravděpodobné. Pro možné repatriace běženců z Německa to ale nemusí znamenat překážku, neboť velká část uprchlíků se sama hlásí k fundamentalistickému islámu,“ řekla.
Po začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 se Německo stalo jednou z hlavních destinací pro syrské uprchlíky. Do konce loňského roku jich tam přišlo asi 970 tisíc, což z Německa činí jednu z hlavních hostitelských zemí Syřanů mimo Blízký východ. Většina těchto uprchlíků jsou odpůrci Asadova režimu, část jich uprchla také před terorem organizace Islámský stát (IS) a dalších islamistických frakcí či z ekonomických důvodů, uvedla agentura DPA.
