Berlín metá politická salta. Embargu na ruskou ropu už se nebrání
Německo učinilo další politický obrat, již se nebrání vyhlášení embarga na ruskou ropu. Naopak ho podle ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové podporuje jako součást nových protiruských sankcí Evropské unie.
Berlín po přislíbení těžkých zbraní Ukrajině učinil další zásadní politický obrat. To, že je cesta k jeho souhlasu s embargem otevřená, uváděla již o víkendu německá média. Před týdnem takovou možnost naznačil i ministr hospodářství Robert Habeck, když řekl, že by zastavení dodávek ruské ropy nebylo pro Německo katastrofou. A nyní to zopakoval.
Zda embargo unie skutečně na ruskou ropu uvalí, není vůbec jisté. „Nevím to,“ řekl v pondělí Habeck, který hovořil o nezbytnosti respektu k ostatním unijním státům, které dosud neposílily svou nezávislost na ruské ropě jako Německo. Ještě na začátku ruské invaze spoléhalo Německo na ropu z Ruska z 35 procent své potřeby, nyní tato závislost klesla na 12 procent.
„To je stále hodně, ale už ne tak moc, abychom se s tím nevyrovnali,“ řekl Habeck. Podle něj se tak zásadně změnila situace, neboť ještě před dvěma měsíci by nepovažoval za možné, aby se Německo bez ruské ropy obešlo. Německo tehdy výzvy některých zemí k ropnému embargu kvůli obavám z hospodářských dopadů mírnilo, nyní je ale Baerbocková sama podpořila.
Ministři energetiky zemí Evropské unie dnes budou hledat způsob, jak zajistit plyn pro všechny spotřebitele ve svých zemích při omezených dodávkách z Ruska. „Jakékoli zpřísnění sankcí, které by vedlo k omezení dostupnosti energetických zdrojů, budeme vetovat,“ uvedl podle agentury Bloomberg maďarský ministr Gergely Gulyas.
Budeme vetovat jakékoli sankce omezující ruský plyn, varoval maďarský ministr Gulyas
Politika
Zásobování ruskou ropou mělo v Německu podle Habecka tři roviny. Třetina ruské ropy mířila do Německa po Rýnu přes západoněmecké přístavy, kde problém s náhradou není. Složitější situace je na východě Německa v rafineriích v sasko-anhaltské Leuně a v braniborském městě Schwedt.
Leuna už své smlouvy změnila, takže druhá třetina z dosavadní potřeby ruské ropy je rovněž zabezpečena. „Pokud by bylo vyhlášeno ruské embargo, nebo kdyby Rusko dodávky zastavilo, neměla by Leuna problémy. To máme vyřešeno,“ řekl Habeck.
Závislost Německa na ruské ropě se tak nyní týká výhradně rafinerie ve městě Schwedt. „To je skutečný problém,“ řekl Habeck. Toto zařízení většinově patří ruskému státnímu podniku Rosněfť. „Takže nemá žádný zájem na rafinaci jiné než ruské ropy. Kdybych tam zavolal a zeptal se, co chtějí dělat, aby se stali nezávislými na ruské ropě, tak to nikdo poslouchat nebude,“ vysvětlil.
Německo se nicméně připravuje i na vyřešení této situace, kdy by náhradní zásobování rafinerie bylo zajištěno přes baltské přístavní město Rostock a také dodávkami z Polska. Na provozu zařízení ve městě Schwedt je totiž závislé Braniborsko, Berlín a další německé východní regiony, ve hře je proto možnost uvalení nucené státní správy, případně zestátnění.
Takový postup by jako následek invaze nebyl výjimkou, protože Německo už dočasně převzalo kontrolu nad společností Gazprom Germania, která je dceřinou firmou ruského plynárenského giganta Gazprom. Parlament bude tento měsíc navíc hlasovat o návrhu zákona, který Německu umožní z bezpečnostních důvodů v krajním případě znárodňovat energetické firmy.
Na zablokování dodávek ruské ropy je tak vláda kancléře Olafa Scholze připravena. „Řekl jsem, že Německo embargo unese. To ale neznamená, že by to bylo bez následků,“ řekl Habeck. Přechod na náhradní dodávky může vést k dočasným výpadkům zásobování, ropnou krizi to ale v Německu podle ministra nevyvolá. Nutné je rovněž počítat s vysokými cenami energií, protože období výhodných nákladů za fosilní paliva skončilo.
Zatímco se zastavení dodávek ruské ropy by se Německo již vyrovnalo, v případě plynu je situace zcela odlišná. V porovnání se stavem před invazí na Ukrajinu snížilo Německo podíl ruského plynu z 55 na nynějších 35 procent. Dalšího snížení chce Německo dosáhnout výstavbou dvou terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.
Pohonné hmoty v ČR zatím odpojení Polska a Bulharska od ruského plynu výrazněji nezdraží. Největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, polský Orlen, ale hlásí 50procentní nárůst zisku, i kvůli válce a sankcím.
Další razantní zdražování benzinu nepřijde. Petrochemické firmy spoléhají na alternativní zdroje
Money
Rozpoutat válku, na kterou nejsem připraven, nemám žádnou strategii, nemám schopné velení, a vlastně ani nevím, proč tu válku vedu, to vyžaduje skutečně velkou dávku nerozumu. Svědčí to spíše o mentálním selhání. Selhání lídra, kterého v posledních, samozřejmě zmanipulovaných volbách, volilo 77 procent Rusů. 
Dalibor Martínek: Jaký bude svět po ruské porážce na Ukrajině?
Názory
Zásobníky plynu v České republice budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Mimořádným opatřením o tom rozhodl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Dosud měly být před zimou zásobníky naplněné nejméně z 30 procent. Síkela to řekl ve čtvrtek v České televizi. Stát podle něj připraví kompenzace pro obchodníky, které budou krýt rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.
Plyn bude, dohlédnu na to. Zásobníky naplníme nejméně z 80 procent, klidní vášně ministr Síkela
Politika
