Bez konkurence. Putin míří za snadným vítězstvím v prezidentských volbách
Rusové budou od pátku do neděle hlasovat ve volbách, které zajistí současnému prezidentovi země Vladimiru Putinovi dalších šest let v Kremlu. Výsledek hlasování je téměř jistý a nedokáže ho zvrátit ani skutečnost, že ruská armáda se potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani to, že Rusko se kvůli své invazi do sousední země propadlo do nevídané izolace od zbytku světa, podotkla agentura AP. Hlasování Rusko vypsalo i na okupovaných ukrajinských územích. Podobné snahy Moskvy už dříve opakovaně Kyjev i Západ odsoudily jako protiprávní.
Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už 24 let. Díky postupnému zpřísňování režimu i nedávno přijatým zákonům, které zavedly dlouhé tresty odnětí svobody za kritiku ruského působení na Ukrajině i další prohřešky, se mu podařilo téměř úplně umlčet veškeré kritické hlasy v zemi.
Opoziční představitelé, kteří neskončili ve vězení, se většinou uchýlili do exilu. Někteří další zemřeli za nevyjasněných okolností, což byl případ politika Borise Němcova zastřeleného v roce 2015 nebo Alexeje Navalného, který zemřel minulý měsíc ve vězení za polárním kruhem poté, co v roce 2020 překonal otravu bojovou nervově paralytickou látkou.
V Moskvě se dnes uskuteční pohřeb nejvýraznějšího ruského opozičního politika posledních let Alexeje Navalného. S jeho odchodem nyní vyvstává otázka, kdo jej v boji proti režimu Vladimira Putina nahradí. Celému „odboji“ příliš nehraje do karet fakt, že většina z jeho dalších velkých jmen je nyní ve vězení. Naposledy tam byl poslán aktivista Oleg Orlov. 
Kdo nahradí Navalného? Ruská opozice je postupně „odklízena“ do věznic
Politika
O prezidentské křeslo se kromě Putina formálně ucházejí další tři kandidáti, jejichž funkcí je ale podle analytiků pouze vytvořit zdání konkurence. Jde o komunistu a poslance Státní dumy Nikolaje Charitonova, místopředsedu Státní dumy Vladislava Davankova z mladé strany Noví lidé, která je kvůli své podpoře války na Ukrajině na sankčním seznamu Evropské unie, a Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany.
Další dva zájemci o kandidaturu, bývalý poslanec Boris Naděždin a novinářka Jekatěrina Duncovová, kteří vyzvali k ukončení války, nebyli k volbám připuštěni. Ani u nich se ale nepředpokládalo, že by mohli Putinovy vyhlídky na vítězství ohrozit.
Rusko není v konfliktu na Ukrajině agresorem, Rusko hájí své zájmy, řekl dnes šéf slovenské vládní strany SNS a místopředseda parlamentu Andrej Danko. Řešením konfliktu na Ukrajině je podle něj vytvoření demilitarizované zóny po vzoru Kypru. Danko také kritizoval rozhodnutí české vlády pozastavit společná jednání se slovenským kabinetem a českého premiéra Petra Fialu také za jeho schůzku s lídrem slovenské opozice.
Andrej Danko: Rusko na Ukrajině hájí své zájmy, není agresorem
Politika
Ruské opozici se v těchto volbách nepodařilo přijít s významnější strategií, řekl webu přidruženému ke stanici Rádio Svobodná Evropa politolog Ivan Preobraženskyj. Mezi hlavní iniciativy opozice patří výzva k voličům, aby na znak protestu dorazili k urnám v neděli v poledne. S myšlenkou původně přišel nedávno zesnulý Navalnyj. Sliboval si od toho vytvoření dlouhých front, které budou svého druhu protestním shromážděním. Vdova po Navalném Julija Navalná apeluje na Západ, aby volby neuznal.
Nezávislá ruská média včetně portálu Meduza upozornila, že Kreml vynaložil všechny síly na to, aby Putinovo vítězství bylo co nejdrtivější. Toho se ruské úřady snaží dosáhnout například nátlakem na státní zaměstnance nebo pracovníky velkých soukromých podniků, aby se zúčastnili voleb a k hlasování přesvědčili také lidi ze svého okolí.
