Bezplatné emisní povolenky skončí do roku 2034, odhlasovali europoslanci
Evropští poslanci schválili konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
Nová opatření mají přiblížit Evropskou unii (EU) k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990. K jejich konečnému vstupu v platnost je ještě potřeba závěrečný souhlas členských zemí unie.
Pro revizi evropského systému obchodování s povolenkami (ETS) zvedlo ruku 413 poslanců, 167 jich bylo proti. Prošlo také opatření ohledně přezkumu emisních povolenek v letectví a zavedení nového systému, takzvaného ETS II, který má od roku 2027 zpoplatnit emise vznikající kvůli pohonným hmotám využívaným v silniční dopravě a emise plynoucí z užívání budov.
Cena emisních povolenek v systému ETS letos v únoru poprvé překonala hranici 100 eur, tedy zhruba 2400 korun za tunu. Emisní povolenky si v současnosti kupují uhelné elektrárny, ocelárny, cementárny a další průmyslové podniky včetně například cukrovarů.
Sedmdesát čtyři ze sta obratově největších českých firem zveřejňuje informace o ESG aspektech svého podnikání, tvrdí to studie poradenské společnosti KPMG, která analyzovala zprávy o ESG od 5 800 firem z 58 zemí. Nejčastěji používanou vykazovací metodikou zůstává v Česku GRI, globálně se přitom zdvojnásobilo množství firem informujících i podle metodiky TCFD. Nejvyšší procento společností zpracovávajících zprávy o udržitelnosti je v asijsko-pacifickém regionu, Evropa skončila až druhá. Výsledky firem v oblasti udržitelnosti zatím většinou nemají vliv na odměny managementu. 
Čtvrtina předních českých firem neinformuje o ESG, spoléhají se na emisní povolenky
Zprávy z firem
Většina evropských zákonodárců se nyní také vyslovila pro uhlíkové vyrovnání na hranicích, kterým chce unijní blok zajistit, aby země mimo EU zvýšily své cíle ve snižování emisí. Podle tohoto mechanismu budou muset dovozci zboží, na které se vztahuje unijní systém obchodování s povolenkami, zaplatit rozdíl mezi cenou za emise uhlíku v zemi výroby a cenou uhlíkových povolenek v EU. Europoslanci rovněž podpořili vytvoření takzvaného sociálního fondu, který má ochránit domácnosti a malé podnikatele před vysokými cenami energií a náklady na dopravu.
Podnikání miliardáře Daniela Křetínského a jeho Energetického a průmyslového holdingu (EPH) v oblasti fosilních paliv podrobně zmapovala agentura Bloomberg. Křetínského označuje za „nepolapitelného miliardáře”, který vybudoval své impérium na předpokladu, že ekologická transformace Evropy bude chaotickým a zdlouhavým procesem, takže bude ještě dlouhou dobu potřeba využívat uhlí a plyn.
Risk, který se vyplácí. Křetínský vsadil proti zelené Evropě a bohatne
Leaders
