Biden míří do Polska. Podle USA jde o klíčovou zemi pro zvládnutí konfliktu
Amerického prezidenta čeká "evropský týden". Dnes jej zahájí videokonferencí s evropskými lídry, ve čtvrtek se pak zúčastní zasedání čelných představitelů NATO.
Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Do Varšavy se Biden přesune poté, co se ve čtvrtek setká v Bruselu se zástupci Severoatlantické aliance, Evropské unie a zemí G7. Ve Varšavě má Biden na programu schůzku s polským prezidentem Andrzejem Dudou.
Na polském území jsou tisíce amerických vojáků, do Polska kromě toho z Ukrajiny před válkou uprchly od jejího začátku na konci února více než dva miliony lidí. Polsko je tak v řešení ukrajinské krize klíčovým spojencem, podotkla agentura AP. Polsko je také jednou ze zemí, které nejhlasitěji volají po tom, aby Severoatlantická aliance zvážila důraznější kroky pro zastavení krvavých bojů na Ukrajině.
Týden plný jednání
Představitelé Bílého domu dříve uvedli, že přímo na Ukrajinu se Biden nechystá. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se však tento měsíc na polsko-ukrajinských hranicích sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, a dal tak Ukrajině najevo americkou podporu.
Dnes bude Biden kromě toho vést konferenční hovor, jehož se zúčastní francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Schloz, italský premiér Mario Draghi a jeho britský protějšek Boris Johnson.
V Bruselu se ve čtvrtek Biden bude účastnit mimořádného summitu, na němž budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Evropští lídři by na summitu měli hovořit mimo jiné o ukončení energetické závislosti na Rusku, k níž unijní země potřebují i americký zkapalněný zemní plyn. Diskutovat budou také o možnosti dalších sankcí.
Putin umně využívá geopolitických rozporů uvnitř Evropské unie a Unie s USA, domnívá se profesorka politické ekonomie na University of Cambridge Helen Thompsonová. „Původně se snažil snížit význam Ukrajiny při přenosu plynu. To se mu sice nepovedlo, ale Evropu se mu podařilo rozdělit,“ vysvětluje Thompsonová v rozhovoru pro Bloomberg.
Kde se vzala závislost Evropy na ruském plynu? V suezské krizi padesátých let, tvrdí profesorka ekonomie z Cambridge
Názory
Veřejně dostupná data ukazují, že Rusko nejméně do roku 2020 nakupovalo vojenské vybavení ze zemí Evropské unie včetně České republiky, přestože unie v roce 2014 zavedla embargo na export zbraní a souvisejícího materiálu. Ve svém článku to napsal mezinárodní novinářský tým Investigate Europe (IE).
Investigate Europe: Evropa vyzbrojila Rusko i přes sankce po Krymu. Podílelo se na tom i Česko
Politika
