Biden vrátí výrobu čipů do USA. Masivní podpora high-tech sektoru už je na cestě
Americký prezident dokončil schválení plánu, který má investicemi desítek miliard dolarů oživit výrobu čipů ve Spojených státech a mimo jiné tak zvýšit jejich konkurenceschopnost vůči Číně na poli nových technologií. Návrh prošel Kongresem na konci července, když jej kromě Bidenových demokratů podpořili také mnozí republikáni.
Nový zákon uvolňuje přes 52 miliard dolarů (1,25 bilionu korun) ve formě grantů a dalších pobídek pro polovodičový průmysl. Celkově se hovoří o objemu zhruba 280 miliard dolarů, neboť plán zahrnuje také dodatečných 200 miliard na podporu výzkumu v dané oblasti na desetileté období. Tyto prostředky ale zatím nejsou definitivně schválené.
„Dnes podepisuji zákon o čipech a vědě, investici do Ameriky samotné, jaká přichází jednou za generaci,“ řekl Biden.
Zatímco před více než 30 lety se podle něj ve Spojených státech vyrábělo 40 procent globální produkce čipů, dnes je to „stěží deset procent“, jakkoli se čipy staly nepostradatelnými pro každodenní aktivity. Nový zákon podle Bidena „nakopne naši snahu vyrábět polovodiče tady v Americe“, a tím pomůže snížit ceny zařízení a vytvořit pracovní místa.
Politická nestabilita, narušení obchodu kvůli brexitu, energetická krize a prudce rostoucí inflace dělají z Velké Británie „zemi rozvíjejících se trhů“. V aktuální analýze to uvedla uznávaná Saxo Bank. Výhled britské ekonomiky je totiž tristní - podle Bank of England vstoupí ve čtvrtém čtvrtletí do nejdelší recese od finanční krize v letech 2008 a 2009, což povede k poklesu HDP o 2,1 procenta, a inflace v říjnu vystoupí na 13 procent, uvedl server CNBC.
Rána pro hrdou Británii. Saxo Bank ji zařadila mezi rozvíjející se země
Money
Návrh nejdříve schválil americký Senát, kde jej podpořilo 64 členů včetně 17 republikánů, o den později pro něj ve Sněmovně reprezentantů zvedlo ruku 219 demokratů a 24 republikánů. Deník The New York Times tehdy hlasování v Senátu označil za další důkaz toho, jak komerční a vojenské soupeření s Pekingem významně posouvá uvažování dvou velkých politických stran. „Generuje shodu mezi republikány, kteří se vyhýbali vládním zásahům na trzích, a demokraty, kteří nechtěli velké společnosti zasypávat federálními prostředky,“ uvedl list.
Z ukrajinských přístavů po měsících ruské blokády vyrazily první lodě s vytouženým obilím. Svět si od toho sliboval nižší tlak na rapidně rostoucí ceny potravin ve světě a pomoc pro země potýkající se s hladem. Jenže ani jedna z deseti lodí nesměřuje do Jemenu, Somálska či Etiopie a v Libanonu dokonce zásilku vytouženého obilí odmítli s tím, že přišla s pětiměsíčním zpožděním, napsal deník The New York Times.
Ukrajinské obilí už je na cestě. Afrika ale bude dál hladovět
Money
Agentura AP uzákoněné podpůrné programy označila za jednu z vlajkových lodí hospodářského programu prezidenta Bidena, který obecně obhajuje posilování průmyslové výroby ve Spojených státech. Podle zpravodajského webu Axios nicméně potrvá roky, než nově schválené investice začnou zmírňovat problémy, proti kterým míří.
