BIS: Největší bezpečnostní hrozbou pro Česko je v současné době Ruská federace
Loňská ruská vojenská invaze na Ukrajinu měla dopady na většinu záležitostí, kterým se věnuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka ve své zveřejněné výroční zprávě za rok 2022 označila Rusko za největší hrozbu pro bezpečnost České republiky, Čína pak podle BIS představuje hrozbu komplexní.
I přes masivní migrační vlnu z Ukrajiny se podle tajné služby nezhoršila bezpečnostní situace v Česku, mezi migranty BIS neodhalila žádného islamistického radikála a úroveň hrozby terorismu zůstala nízká. Podle výroční zprávy loni stagnovala aktivita extremistů v Česku, dezinformátoři se pak vrátili od covidu-19 ke svým původním proruským tématům.
V souvislosti s Ruskem označuje BIS za pozitivní další loňskou redukci „přebujelé“ ruské diplomatické mise v Česku. V ní byli i lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své oficiální pozice k zakrytí špionážní činnosti. V souvislosti s tím však stoupá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí, uvádí BIS.
Ruští zpravodajcí podle BIS nyní musí častěji operovat v zemích mimo EU a soustřeďují se také na aktivity ruské opozice v zahraničí. BIS loni mimo jiné získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU, který podle kontrarozvědky pobýval v ČR a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.
Hotelové řetězce Hilton a Radisson stále provozují své hotely na ruském trhu. Na rozdíl od jiných firem si je za to ale nikdo nedobírá. Jak je to možné? Jiné skupiny, jako jsou Hyatt, Marriott či IHG, se z Ruska po jeho invazi na Ukrajinu pokorně stáhly.
Dva americké hotelové řetězce v Rusku dávají všanc své renomé
Zprávy z firem
Čínští špioni pokračovali loni v budování kontaktů s politickými představiteli v Česku napříč politickým spektrem. Zaměřují se na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny. Číňané se i nadále soustřeďují na české akademiky, BIS opakovaně označuje za obzvlášť rizikové výjezdy akademiků do Číny. Tamní zpravodajské služby totiž preferují navázání kontaktu na čínském území.
Kyberšpionáž mírně klesla
Ruská kyberšpionáž v ČR podle BIS loni mírně poklesla. Kontrarozvědka to vysvětluje tím, že část ruských kapacit byla vázána na Ukrajině. Narostla však činnost tzv. hacktivistických skupin, které se prostřednictvím útoků na instituce i firmy mstily za českou podporu Ukrajině. V Česku se podařilo krátkodobě napadnout několik e-mailových schránek na oficiální doméně státní instituce, které pak sloužily k rozesílaní dalších škodlivých zpráv.
Invaze Ruska na Ukrajinu zvýšila i čínský zájem o situaci v Evropě, podle BIS to vedlo k intenzivnější čínské kybernetické špionáži. V Česku se útoky uskutečnily v několika vlnách a postupem času byly sofistikovanější a někdy cílily až na konkrétní jednotlivce. Atraktivitu České republiky pro čínské kyberútoky loni zvýšilo i předsednictví v Evropské unii.
Do EU dál proudí kovy z Ruska za miliardy eur, upozorňuje investigativní projekt. Evropu do byznysových chapadel ruských oligarchů vhání její snaha být do roku 2050 uhlíkově neutrální, což se neobejde bez nerostných surovin z Ruska.
Bez Ruska Evropa zezelenat neumí. Byznysu s oligarchy se neštítí
Money
BIS přes migrační vlnu z Ukrajiny nezaznamenala loni zhoršení bezpečnostní situace. „Případy, kdy s uprchlíky překračují hranice jednoznačně rizikové osoby s vazbou na takzvaný Islámský stát apod., jsou ojedinělé,“ píše BIS. Úroveň hrozby islamistického terorismu zůstala nízká, mezi uprchlíky z Ukrajiny neodhalila kontrarozvědka žádného islamistického radikála.
Od covidu k podpoře Ruska
Česká dezinformační scéna se podle BIS po zahájení ruské invaze od tématu covidu-19 vrátila k podpoře ruských aktivit, na které se v minulosti zformovala.
Kontrarozvědka se ve zprávě také šířeji věnuje obsahu, který vytváří umělá inteligence. Rozvoj takzvaných syntetických médií podle ní může v budoucnu dovolit zpochybňovat reálné události, prohlášení či důkazy.
Hrozící nedostatek energetických komodit loni vzbudil pozornost různých soukromých subjektů, které se snažily využít situaci ve svůj prospěch. Zdánlivě výhodné dodávky pohonných hmot či zemního plynu měly často nedůvěryhodné pozadí a někdy patrně sloužily k uplatnění zájmů ruských subjektů, konstatuje BIS. Nutnost přijímat v oblasti energetiky velmi rychle novou legislativu vytvářela prostor pro skryté lobbistické aktivity soukromých subjektů, které mají kapacitní převahu nad aparátem státu i přístup k politikům, varuje BIS. Tyto subjekty usilovaly o neodůvodněná zvýhodnění při uplatňování různých kompenzačních mechanismů.
