Britské konzervativce povede anti-woke „inženýrka“ Kemi Badenochová. Bude pro vládní labouristy hrozbou?
V čele britské Konzervativní strany nově stojí Kemi Badenochová, odhodlaná bojovnice proti woke kultuře, která se nebojí jít do (mnohdy zbytečných) konfliktů. Na druhé straně dokáže být pragmatičtější a konstruktivnější než její konkurent Robert Jenrick. Bude mít schopnosti i dostatek sil, aby se zdecimovanou stranu odrazila ode dna?
Britská Konzervativní strana se posouvá více doprava. To ostatně není žádné překvapení, protože do finálové dvojice uchazečů o post stranického šéfa pronikli dva zástupci populistické pravice Kemi Badenochová a Robert Jenrick. Až dosud o budoucnosti strany rozhodovali poslanci, v posledním kole však dostala slovo členská základna, a ta podpořila čtyřiačtyřicetiletou političku.
O novém lídrovi vyrazilo hlasovat kolem 95 tisíců členů Konzervativní strany, což představuje 73 procent oprávněných voličů. Badenochová brala 56 procent hlasů, což je patrně nejtěsnější výsledek za období, kdy do volby promlouvají všichni členové. Nelze však říci, že by strana byla na křižovatce, spíše – jak ostatně v první lídrovské řeči potvrdila sama Badenochová – kandidáti nebyli nijak zvlášť rozdílní.
Britskou opoziční Konzervativní stranu nově povede bývalá ministryně obchodu Kemi Badenochová, nahradí dosavadního lídra a někdejšího premiéra Rishiho Sunaka. Ve stranické volbě Badenochová porazila bývalého náměstka ministra vnitra pro přistěhovalectví Roberta Jenricka. Výsledky hlasování v sobotu oznámila strana.
Britské konzervativce povede Kemi Badenochová, horlivá stoupenkyně brexitu
Leaders
Pokud někdo očekával, že po historicky nejhorším volebním výsledku nastane v Konzervativní straně nějaká katarze, musí být nyní zklamán. Restart se nekoná. Od začátku nezvykle dlouhého hledání nástupce Rishiho Sunaka bylo zřejmé, že hlavním úkolem bude najít někoho skutečně konzervativního – poslední vlády byly příliš měkké, a až strana opět pořádně „zkonzervativní“, voliči se vrátí.
Nicméně někteří opravdu důkladnou revizi chtěli, například známá a vlivná středová skupina zvaná „One Nation“ raději nepodpořila ani jednoho z kandidátů. Mnozí konzervativci ani neviděli důvod hlasovat, když se žádný z umírněných politiků do finále nedostal. Jen pro informaci, nejstředovější postava a někdejší ministr vnitra a zahraničí James Cleverly dost možná vypadl kvůli nepovedenému taktizování.
Svěží vítr
Mnozí konzervativci na Kemi Badenochové oceňovali, že do souboje o vedení přinesla nový vítr. Bývalá ministryně obchodu v Sunakově kabinetu skutečně nepatří mezi stereotypní obraz „torye“, nejen proto, že je teprve třetí ženou v čele strany a vůbec prvním lídrem tmavé pleti.
Badenochová se narodila v Londýně, ale velkou část mládí strávila v Nigérii, odkud pocházejí její rodiče. Do Británie se vrátila až v šestnácti letech. Na rozdíl od většiny jejích předchůdců není absolventkou práv z Oxfordu nebo Cambridge, ale vystudovala počítačové inženýrství na University of Sussex. Nakonec k tomu přidala i ta práva, ovšem dálkově na londýnském Birkbecku. Následně jako softwarová inženýrka i léta pracovala v několika oborech od bank po média.
Politické ostruhy Badenochová získala v londýnské komunální politice, poslankyní je od roku 2017. Vládní angažmá na sebe nenechala dlouho čekat. A na nic nečekala ani ambiciózní Badenochová. O post lídra a tehdy automaticky i premiérské křeslo usilovala už v roce 2022, a i když nakonec vyhrála Liz Trussová, dostala se do povědomí veřejnosti i široké členské základny její strany. Letos už do souboje šla jako favoritka.
Opraví i svou stranu?
Když se do finálového výběru dostala dvojice Badenoch/Jenrick, dalo poměrně dost práce hledat něco, v čem se uchazeči výrazněji liší. Během závěru kampaně se to ale ukázalo docela dobře. Nešlo úplně o názory, oba dva jsou představiteli konzervativní pravice. Vždyť Badenochová se proslavila jako neúnavná bojovnice proti woke kultuře. Je až úsměvné, jak dokáže jít do konfliktu i kvůli maličkostem. Skoro to připomíná vzor pro oblíbené meme – „Nikdo: Nic; Badenochová:…“ Třeba nedávno z ničeho nic prohlásila, že jsou britské matky na mateřské přeplácené - což kupodivu rozhodně nejsou.
Tři měsíce po volbách je vše zase při starém. Britští konzervativci na stranické konferenci ukázali, že po změně kurzu neprahnou. Kandidáti na vedení přidali i několik kontroverzních výroků, tentokrát to odnesly matky na mateřské a Evropský soud pro lidská práva.
Karel Pučelík: Britští konzervativci po volebním výprasku srší neopodstatněným sebevědomím
Názory
Badenochová ráda připomíná, že je inženýrka, a že ráda opravuje věci. Něco na tom možná bude. Její přístup je přes ideologickou vypjatost poměrně analytický, kdežto Jenrick je typický populista dnešní doby, který k politice přistupuje se stylem Donalda Trumpa. Badenochová dělá dojem, že chce Británii předělat (a to dost radikálně), Jenrick působil, že chce hlavně převzít moc. Nejspíš to byla právě autenticita, která Badenochové přinesla vítězství.
Jenrick svou kampaň postavil na tvrzení, že britské speciální jednotky v akci teroristy raději zabijí, než aby je zajaly. Proč? Evropský soud pro lidská práva je prý stejně osvobodí. Je tedy třeba instituci šmahem opustit (a zařadit se po bok třeba Běloruska). Badenochová bývá konstruktivnější, v tomto případě namítala, že to není zdaleka tak jednoduché, jak Jenrick tvrdí. Verdikty a předpisy soudu jsou totiž hluboko zapletené do britského práva.
Britská Konzervativní strana utrpěla ve čtvrtečních parlamentních volbách velký debakl. Nyní je v bezprecedentní krizi. Konzervativce čeká volba nového lídra, což bude ve ztenčeném poslaneckém klubu bez mnoha známých tváří nelehký úkol. Trnitá cesta za znovunabytím důvěry tím však teprve začíná.
Britští konzervativci nad propastí? Zdecimovaná strana hledá lídra i směr
Politika
Vůdkyně opozice, to je větší výzva
V konkurzu na místo stranické šéfky toto všechno sice stačilo, ale do Downing Street 10 je to pořád ještě hodně daleko. Bývalý editor BBC a nyní moderátor oblíbeného podcastu The News Agents Lewis Goodall volbu mezi Jenrickem a Badenochovou charakterizoval tak, že si konzervativci vybírají mezi politikem, který je ochoten říct cokoliv, a političkou, která je ochotná udělat cokoliv. A to by mohla být překážka na cestě.
Badenochová nebude jen lídryní konzervativců, ale i vůdkyní opozice. Tato práce vyžaduje i další kvality. Badenochová například nemá dobré vztahy s médii, které ale jsou pro tuto funkci klíčové. V médiích bude denně. Musí zapůsobit na širokou veřejnost, bez získání alespoň části středového elektorátu to nepůjde. Přitom člověk, který na sebe bez většího problému kvůli maličkostem poštvává davy, jen těžko získává sympatie národa. Pro Badenochovou to bude velká zkouška.
Pro mnohé české voliče může americký volební systém připomínat neprostupnou džungli. Jak je možné, že volby, jichž se účastní více než čtvrt miliardy lidí, můžou rozhodnout tisíce hlasů v sedmi státech? Ono to přitom je ještě mnohem zábavnější. V těsném souboji se totiž může zopakovat scénář voleb v roce 2016. Tehdy totiž Hilary Clintonové prohrál volby překvapivý výsledek ve státě Michigan. A Kamala Harrisová může dopadnout úplně stejně.
Rozhodne Michigan volby? V boji o amerického prezidenta se může zopakovat scénář roku 2016
Politika
