Čeká nás druhá studená válka. Po Kyjevu přijde Tchaj-wan, píše vlivný historik Niall Ferguson
Jak se na současnou ruskou invazi dívají historikové? Jedná se o dějinný konflikt, nebo časově omezenou událostí bez vážnějších konsekvencí? Přední historik Niall Ferguson věnující se dějinám evropského kontinentu pro agenturu Bloomberg popsal sedm klíčových bodů, které rozhodnou, a na historických paralelách ukazuje, jak by mohly dopadnout. Naděje na dobrý konec? Spíše malá a může nás čekat druhá studená válka a po Kyjevu může následovat Tchaj-wan.
Historie má jeden zásadní problém. Dějinné události nelze předpovídat. Na rozdíl od přírodních katastrof jako jsou zemětřesení a erupce sopek, u těch lze pracovat alespoň s pravděpodobností, píše v úvodu svého zamyšlení nad současnou válkou přední historik Niall Ferguson. Jeho kniha Dějiny Evropy dodnes patří k nejlepším popularizačním textům o našem kontinentu.
„Historie je spíš jako tsunami než jako příliv a odliv. Vezměte si například válku a pandemii. Letos válka přišla dva roky od propuknutí pandemie. V roce 1918 přišla pandemie po válce. A Stoletá válka začala v Anglii šest let předtím, než Anglii zdecimovala černá smrt,“ píše Ferguson pro Bloomberg.
„Přesto aktuální konflikt bylo možné předvídat. Stačilo jediné: vzít slova ruského prezidenta Vladimira Putina doslova a vážně. Již několik let mluvil o tom, že ruský a ukrajinský lid jeden jsou. A že byť jen náznaky toho, že by se Ukrajina stala součástí západních struktur, by byla příslovečná červená linie,“ pokračuje Niall Ferguson.
Válka na Ukrajině jednou pro vždy změní Evropu, píše server CNBC. A to i tehdy, kdy to dopadne nejlépe, jak může. Tedy, že Ukrajina se ubrání ruské převaze a nadále zůstane suverénním státem. 
Loutková vláda, nová železná opona nebo rozdělená země. To jsou možné scénáře pro Ukrajinu
Politika
Podle něj nás může čekat druhá studená válka, v níž aktuální konflikt na Ukrajině může hrát stejnou roli jako válka v Koreji na počátku první studené války. „Nevím, jak to dopadne, ale jde o další dějství v představení, které supervelmoci hrají již sto let. Ať už dopadne jakkoli, po Kyjevu může přijít Tchaj-wan.“
Historie umí naznačit trendy, dává klíčové otázky a hledání odpovědí na tyto otázky může přinést velmi přesný vhled do současné situace, domnívá se Ferguson. „Vidím v současné situaci sedm dějinných procesů a není zatím zřejmé, který bude rychlejší než ostatní,“ dodává historik.
1. Blitzkrieg se nekoná
Dobytí Kyjeva. To je podle Fergusona to, oč se ve skutečnosti hraje. Rusové, tedy Putin, se nejspíš domnívali, že projedou polovinou obřího území, obsadí hlavní město, Ukrajinci v řádu dní kapitulují, Rusko by si dosadilo servilní vládu a „speciální operace“ by skončila.
Rusové nepočítali s organizovaným odporem Ukrajinců, což s sebou nese pro agresora závažné logistické a další problémy.
Podle Fergusona tak Putin nejspíš prožívá svou verzi Stalinova napadení Finska v listopadu 1939. „Rozdíl je ale v tom, že Stalin měl dostatek zbraní a lidí, aby do Finska poslal v únoru následujícího roku druhou, mnohem větší invazi. Ti si Putin dovolit nemůže,“ píše historik.
I proto vzápětí připomíná neslavnou ruskou invazi do Afghánistánu. Také ta narazila na odpor místních bojovníků, výrazně podporovaných Západem.
Nicméně Putin zareagoval rychle a invazi podpořil ostřelováním ukrajinských měst ze vzduchu, což vedlo však i k rozšíření konfliktu dál na západ.
„Je evidentní, že Ukrajinci dokážou postup Rusů na Kyjev výrazně zpomalit a pro invazní vojska prodražit. Ale odpověď na rakety nemají. Rozhodne se v řádu dní, maximálně týdnů. Když to špatně dopadne, může Západ zjistit, že podporu prezidentu Zelenskému poslal příliš malou a příliš pozdě,“ dodává historik.
2. Jsou sankce účinnou zbraní?
Západ zavedl dle často opakovaných proklamací bezprecedentní ekonomické sankce vůči Rusku a jeho představitelům. Podle Fergusona to však není pravda. Ještě tvrdší sankce pocítilo Německo během první světové války. „Jak si jistě sami pamatujete, Německo to od vedení války nijak neodradilo. Mělo dostatečné zdroje a vlastní zásoby a totéž má nyní Rusko. Ekonomické sankce ve válkách zkrátka nefungují tak jako přímé posílání vojáků a zbraní,“ připomíná Niall Ferguson. „Ani 35procentní propad ekonomiky v aktuálním čtvrtletí nezabrání Putinovi pokračovat ve válce. Válčit bude, dokud budou mít letadla palivo a tanky střelivo.“
Dva týdny, po které Západ uplatňuje sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, stačily, aby se Putinovo Rusko dostalo na ekonomické dno, píše agentura Bloomberg. 
Rusko je na prahu krize. SSSR dosáhlo kolosálních úspěchů i přes sankce, uklidňuje Putin
Money
Přesto podle něj sankce smysl mají. Mají potenciál proměňovat zejména domácí (míněno ruské) veřejné mínění. Ferguson poukazuje na to, že aniž by to vedení velkých firem kdokoli nařizoval, samy odcházejí z Ruska. „A zejména mladí jsou na službách Big Tech firem závislí úplně stejně jako my. Nedobrovolné odříznutí od metaversu může mít zásadní dopad na psychiku místních lidí větší než nedostatky v zásobování,“ dodává historik.
3. Může v Kremlu nastat palácový převrat?
Moderní ruské dějiny znají tři revoluce. V roce 1905, 1917 a 1991. A také známe případy, kdy v důsledku atentátu vládce padl nebo se výrazně zkrátil jeho život (například atentát na Lenina v roce 1918 značně podlomil jeho zdraví). Přesto většina vůdců zemřelo běžnou smrtí, a to včetně Stalina, připomíná Ferguson.
Mohou problémy při invazi a ekonomické dopady sankcí dovést Putinovo okolí až k jeho sesazení? Je to spíš nepravděpodobné, domnívá se Ferguson. A to ze dvou důvodů. První je funkčnost systému – ať už si Západ říká cokoli, Rusko ve válce funguje tak, jak potřebuje. Velení je soudržné, veškeré projevy nesouhlasu jsou potlačovány jako obvykle.
„Lidovou revoluci ani nějaký zásadní tlak ze strany oligarchů nelze čekat. Druhou možností by byl klasický palácový převrat. Ale u toho je zase problém, že všichni činitelé, kteří by hypoteticky mohli Putina zničit, jsou jeho bývalí kolegové z KGB či nástupnické FSS,“ dodává Ferguson.
„Nevracejte nás zpět do roku 1917,“ žádá nejbohatší Rus a největší akcionář těžního giganta Norilsk Nickel Vladimir Potanin vládu Vladimira Putina. Konfiskace majetku západních společností, které kvůli invazi na Ukrajinu opustily ruský trh, by podle něj zemi vrhla o 100 let zpátky, kdy k podobnému kroku přistoupili bolševici po velké říjnové revoluci. Na jeho prohlášení, výjimečné kritické mezi ruskými oligarchy vůči ruské invazi, upozornil server CNN.
Nejbohatší Rus žádá Putina: Nevracejte nás zpět do roku 1917
Politika
4. Přivede Putina hrozba prohry k využití jaderných zbraní?
Ruský prezident o možnosti využití jaderných zbraní mluvil již před několika měsíci, znovu ji zopakoval v projevu na začátku invaze a o několik dní později nechal armádu uvést jaderný arzenál do pohotovostního režimu. Přesto je využití této ultimativní zbraně podle Fergusona nepravděpodobné.
Hlavním problémem pro Putina paradoxně nejspíš není totální jaderná válka, jako spíš to, kam by případný jaderný útok měl vést. „Pokud by zbraň namířil na některé z ukrajinských měst, porušil by doktrínu jednoho společného rusko-ukrajinského národa. Po pravděpodobné kapitulaci Ukrajiny by mu zbyla zničená země s národem, který by Rusku nikdy nebyl loajální.“
Druhou možností by podle Fergusona mohlo být některé z měst, jehož prostřednictvím na Ukrajinu míří humanitární i armádní pomoc ze západu. Mohlo by jít o Lublin nebo Přemyšl. Napadením Polska by však Putin napadl NATO a čelil by odvetě, která by vedla k jadernému armagedonu.
5. Využívá Čína Putina, aby posílila dlouhodobý vliv?
Čínský prezident Si Ťin-pching je podle Fergusona klíčovou postavou konfliktu. Podle historika není pravděpodobné, že by k invazi došlo, aniž by ji Si neposvětil. Cílem Číny pak v aktuální válce je zjevná snaha posílit svůj geopolitický vliv na úkor USA. V první fázi tak činí zejména ekonomickou podporou Ruska, když vykupuje všechny suroviny, s nimiž Rusko jinak nemá jak obchodovat kvůli sankcním.
Vleklá válka na Ukrajině by mohla evropské ekonomice způsobit mnohem větší škody než pandemie covidu-19. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess.
Vleklá válka na Ukrajině poškodí evropskou ekonomiku víc než covid, míní šéf Volkswagenu
Money
Podle Fergusona se však blíží okamžik, který si Putin příliš nepřeje – chvíle, kdy Čína nadiktuje jemu (ale i Západu) podmínky, za nichž konflikt skončí. Zároveň je třeba připomenout, že Čína aktuální konflikt a také reakci Západu bedlivě sleduje i kvůli svému apetitu na Tchaj-wan.
6. Může za situaci Západ tím, že podceňoval rizika?
Celý Západ v současnosti oslavuje Ukrajinu a statečnost jejích lídrů. Čím to je? Jde o černé svědomí za podcenění Ruska? Podle Fergusona za tím jsou dva důležité okamžiky. „Ukrajinský prezident skvěle pracuje s logikou televize a sociálních sítí a daří se mu podporovat sympatie publika na celém světě. Druhým důvodem je, že když například Američan vidí válku o nezávislost, neskonale ji fandí,“ píše historik.
Připomíná svůj nedávný rozhovor s nejmenovaným americkým politikem, který prohlásil, že takové zaujetí pro podporu kohokoli nepamatuje za celou svou kariéru.
Historik Ferguson pak uvádí, že podobné války o národnostní nezávislost v Evropě probíhaly v 19. a 20. století a tehdejší Západ, tedy Britové, jim také vždy „fandili“. Šlo o nezávislost Řeků, Němců, Italů či Bulharů. Ferguson však zároveň připomíná slavný výrok Otty von Bismarcka, podle něhož nezávislost nevyhrají žádné plamenné projevy ani většinové hlasování, ale ocel a krev.“
Dezinformační „válka“ pokračuje. Kreml šíří fake news nejenom v Rusku, ale i v zahraničí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je třeba, aby proti tomuto postupu EU aktivně bojovala. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová přirovnala počínání Moskvy k praktikám Sovětského režimu. Podívejte se na některé ze lží, které se šíří na sociálních sítích.
Kreml dál vede i hybridní válku. Na sociálních sítích šíří dezinformace kolem ukrajinské invaze
Politika
Globální veřejné mínění podporující Ukrajince jim tak válku podle Fergusona nevyhraje. Ale může jít o pozitivní tlak na světové lídry, aby dodali více oceli a možná i tu krev v podobě vojsk.
7. Globální krach jako vedlejší ztráty
Právě lídři celého světa se již brzy budou muset potýkat také s vedlejšími efekty války. Tím největším podle Fergusona, který mimo jiné napsal i několik knih o historii finančních inovacích, bude inflace. Ta výrazně narůstá v důsledku pandemických opatření a následných balíčků. „Historicky však je největším tvůrcem inflace právě válka,“ píše historik.
„Ačkoli nyní již ropa není tak dominantní komoditou, i kvůli zastavení vývozu obilí z Ukrajiny můžeme čekat skokovou inflaci se všemi představitelnými dopady na geopolitiku, zvláště v rozvíjejícím se světě,“ píše Niall Ferguson. Navíc lze očekávat také zásadní problémy na finančních trzích srovnatelné s ruskou krizí v roce 1998.
> > > > > Vše o ruské invazi na Ukrajině čtěte zde < < < < <
Růst cen pohonných hmot v Česku vrcholí. Benzín Natural 95 dokonce včera poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajinu zlevnil. Oproti pátku o čtrnáct haléřů na litr. Takže se včera prodával průměrně za 47,12 koruny za litr. Nafta i včera dále zdražovala, avšak výrazně pomalejším tempem než počátkem týdne. Její cena vzrostla oproti pátku o dvanáct haléřů na litr, na 49,53 koruny za litr, což je historicky rekordní cena.
Za měsíční mzdu lze stále pořídit o zhruba 200 litrů pohonných hmot více než před deseti lety
Názory
Ceny pohonných hmot letí raketově vzhůru v celé Evropě. A vedle všeobecné snahy pomoci Ukrajincům zasažených válkou se lidé začínají bát, za kolik budou tankovat. Vlády mají docela dost možností, jak cenu benzinu a nafty srazit. Ale z nějakého důvodu vymýšlejí složité mechanismy, které k cíli nevedou vůbec, nebo jen minimálně. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě, že? 
Stanislav Šulc: Jako Pat a Mat aneb Jak Maďaři a Češi snižovali ceny benzinu
Názory
