Češi a Poláci neustále kritizují Brusel, teď tu ale žadoní o peníze. Na dostavbu plynovodu Stork II
Češi a Poláci společně žádají Evropskou komisi a peníze na dostavbu plynovodu Stork II. Ten přitom obě strany nechaly v uplynulém desetiletí u ledu. Nyní se však kvůli energokrizi hodí.
Česko a Polsko žádají Evropskou komisi, aby umožnila financování stavby plynovodu Stork II z programu REPowerEU. O společném dopise českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) a polské ministryně pro ochranu klimatu a životní prostředí Anny Moskwové informovalo české ministerstvo průmyslu. Plynovod Stork má propojit plynárenské soustavy obou zemí a napojit ČR na polské terminály na zkapalněný zemní plyn.
Projekt plynovodu Stork II je v pokročilé fázi a může být zprovozněn do roku 2026, pokud bude o investici rozhodnuto v následujících měsících, uvedlo dnes ministerstvo. „Je samozřejmé, že chceme využít možnost financovat tento projekt z prostředků dostupných na úrovni Evropské unie,“ uvedl Síkela. Již dříve řekl, že vláda předběžně počítá s náklady na výstavbu ve výši osm miliard korun.
Plynovod Stork II měl být součástí snahy zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích. Vláda Andreje Babiše nejprve projekt soustavně ignorovala a nakonec jej zcela zrušila.
Babiš jej zařízl. Nyní Fiala vrací do hry česko-polský plynovod Stork II
Politika
Přímé napojení na polské terminály na zkapalněný zemní plyn umožní Česku zajistit dodávky plynu od jiných dodavatelů než z Ruska. „Toto propojení navíc povede ke snížení nákladů na dopravu plynu, a tudíž i konečné ceny pro spotřebitele,“ doplnil ministr průmyslu.
Zapomenutý projekt Stork zpět na scéně
Obnovení spolupráce Česka a Polska na přípravě plynovodu Stork II oznámil premiér Petr Fiala (ODS) počátkem letošního září na ekonomickém fóru v polské Karpaczi. Na konci dubna kritizoval Fiala předchozí vládu Andreje Babiše (ANO), že podle něj nezajistila projektu dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a poukazuje na to, že zájem o výstavbu plynovodu Stork II ztratili Poláci.
Překvapení. Ministři členských zemí Evropské unie se shodli na balíku opatření proti energetické krizi.
Schváleno: Evropa bude povinně šetřit energiemi. Slovenský premiér hrozí odvetou
Money
Plynovod Stork II měl být podle původního plánu součástí celoevropského projektu nazvaného Severojižní propojení, jehož cílem bylo snížit závislost na ruském plynu propojením zásobníků zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk. Plán na propojení plynárenských soustav visegrádských zemí se zrodil za českého předsednictví EU v roce 2009.
První úsek - plynovod Stork I - byl zprovozněn v roce 2011 a spojil Polsko s Českou republikou. Umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska. Na plynovod Stork I měl navázat plynovod Stork II, který by vedl od hranic s Českem do Svinoústí, na českém území pak plynovod Moravia.
20 procent. Tolik plynu potřebuje Německo ušetřit, jinak mu reálně hrozí nedostatek dodávek, prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Němcům dochází plyn. Domácnosti se musí uskrovnit, přiznal ministr Habeck
Money
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Jan Palaščák: Celoevropské řešení energetické krize nečekejme. Bude to spíš rámec
Leaders
