Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout, myslí si Češi
Začleňovat ukrajinské uprchlíky před válkou do společnosti v Česku se daří podle těsné většiny lidí. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do společnosti v Česku se daří podle 51 procent lidí, nedaří podle dvou pětin. Lidí, podle kterých je začleňování úspěšné, je méně než loni v létě, kdy si to myslelo 55 procent účastníků průzkumu. „Nadále je ale hodnocení lepší než v létě 2023,“ uvedlo CVVM. Tehdy se začleňování Ukrajinců dařilo jen podle 46 procent dotázaných a podle stejného podílu se nedařilo.
Mnohem více lidí z Ukrajiny, než je schopné zvládnout, Česko přijalo podle 60 procent účastníků průzkumu, přiměřený je jejich počet podle 32 procent. Čísla se loni na podzim proti průzkumu loni na jaře změnila jen mírně, tehdy počet přijatých Ukrajinců považovalo za nezvládnutelný 58 procent Čechů a za přiměřený 35 procent.
Uprchlíci z Ukrajiny představují problém z perspektivy celé ČR podle 56 procent dotázaných, 36 procent hodnotí situaci opačně. „V místě bydliště vnímá uprchlíky z Ukrajiny problematicky výrazně menší část populace,“ upozornili autoři průzkumu. Tam ukrajinské uprchlíky za problém nepovažuje 57 procent a opačně to vidí 30 procent. Na jaře 2024 to ale bylo 24 procent a jako problém tehdy Ukrajince v místě svého bydliště nehodnotilo 57 procent.
Meziročně podobné jsou postoje Čechů k přijetí uprchlíků z Ukrajiny. Přijmout je a nechat je se v Česku usadit chce nadále zhruba desetina Čechů, téměř dvě třetiny je pro jejich přijetí do doby, než budou schopní se vrátit domů. Přijímání uprchlíků před válkou na Ukrajině odmítá zhruba čtvrtina lidí. „Vstřícnost ve vztahu k přijímání uprchlíků roste spolu se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání, s rostoucí spokojeností s politickou situací, s rostoucí spokojeností s vlastním životem, s rostoucím příjmem a se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti,“ uvedlo CVVM.
O vývoj situace okolo ukrajinských uprchlíků se loni na podzim zajímalo 29 procent českých občanů, což byl dosud nejnižší zaznamenaný podíl. Na jaře 2022 po napadení Ukrajiny ruskou armádou o situaci mělo zájem 66 procent, loni na jaře 40 procent. Podle CVVM je zájem o situaci uprchlíků velmi silně propojený se zájmem o vývoj na Ukrajině.
Lidé v Česku se s uprchlíky z Ukrajiny nejčastěji setkávají na veřejných místech, takto odpovědělo 88 procent účastníků průzkumu. „Mezi kolegy, přáteli nebo mezi spolužáky dětí má tyto uprchlíky přibližně vždy pětina obyvatel,“ doplnilo CVVM.
V průzkumu mezi loňským 12. zářím a 28. listopadem se CVVM dotazovalo 1008 lidí ve věku od 15 let.
Skepse ohledně budoucí obnovy Ukrajiny je sice v současné situaci pochopitelná, ale západní podpora napadené zemi určitě neskončí. Náměstek ministra zahraničí Jan Marian nepochybuje, že na Ukrajinu bude dál proudit pomoc západních zemí i mezinárodních finančních institucí. „Je hodně důležité, abychom se nepoddávali ruským narativům typu, že Rusko není možné porazit,“ řekl dále v rozhovoru pro Export.cz.
Vracet se k „běžnému byznysu“ s Ruskem by byla obrovská chyba, říká Lipavského náměstek
Money
Evropská unie zvažuje restrikce na dovoz ruského hliníku a postupné omezování dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Tato opatření by se podle zdrojů mohla stát součástí nového balíku sankcí na Rusko.
Další sankce vůči Rusku. EU zvažuje restrikce na dovoz hliníku či LNG
Zprávy z firem
