Česko a další země čelí žalobě Bruselu. Nechrání whistleblowery, jak slíbilo
Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na osm členských států včetně České republiky. Nezavedly pravidla, která mají chránit oznamovatele protiprávního jednání (takzvané whistleblowery) před případnou odvetou, uvedla komise v prohlášení.
Evropská komise se rozhodla podat žalobu na Českou republiku, Německo, Estonsko, Španělsko, Itálii, Lucembursko, Maďarsko a Polsko k Soudnímu dvoru za neprovedení a neoznámení opatření provádějících směrnici o ochraně osob, které nahlásí porušení ustanovení EU, uvedla komise v prohlášení.
Evropská komise (EK) ve středu schválila České republice dotace v objemu 928 milionů eur (asi 22 miliard korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize.
Brusel schválil Česku dotace 22 miliard korun
Politika
Směrnice požaduje, aby členské státy poskytly oznamovatelům pracujícím ve veřejném i soukromém sektoru účinné kanály k důvěrnému oznamování porušení pravidel EU, a vytvořily tak silný systém ochrany proti odvetným opatřením. To platí jak interně v rámci organizací, tak externě pro příslušný veřejný orgán. Členské státy musely provést opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními směrnice do 17. prosince 2021, podotkla komise.
Směrnice je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 10,3 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Informovalo ministerstvo financí.
Z “nenáviděného” Bruselu dostalo loni Česko o desítky miliard více, než odvedlo
Money
Česká vláda vloni v listopadu schválila příslušný návrh zákona, který nyní posuzuje sněmovní ústavně-právní výbor. Ten jeho projednávání přerušil na začátku února, věnovat se mu bude opět na začátku března.
Smyslem směrnice je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.
Polský Sejm schválil změny zákona o nejvyšším soudu, které mají podle vlády ve Varšavě vést k uvolnění peněz z fondu EU na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Informuje o tom portál onet.pl. Polská národně-konzervativní vláda v uplynulých letech provedla rozsáhlé změny v justici, které podle opozice, Evropské komise i různých nezávislých institucí ohrožují principy právního státu.
Polsko následuje Maďarsko. Ustoupí EU výměnou za peníze z fondů
Politika
