Česko bude ze zákona dávat dvě procenta HDP na obranu. Prezident Pavel zákon podepsal
Česko by mělo ze zákona každoročně vynakládat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, ve středu podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Zákon nabude účinnosti od července, a bude se tedy vztahovat už na návrh státního rozpočtu pro příští rok. Předpis zavazuje kabinet k tomu, aby v navrhovaném rozpočtu stanovila obranné výdaje ve výši nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu.
Ze stropu práh
V roce 2004 by podle důvodové zprávy měly ministerstvu obranu vzrůst příjmy v porovnání se střednědobým rozpočtovým výhledem asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.
Do celkových obranných výdajů se budou moci podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje ale budou muset splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Zákon předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat kabinet. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.
Zákon mění také rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.
Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna hlasy koaličních poslanců a poslanců opozičního hnutí ANO. Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí a zamíří k projednání do Senátu.
Česko konečně začne platit na obranu dvě procenta HDP. Trvalo to pouhých 24 let od vstupu do NATO
Politika
Nikdo neví, jak Rusové přemýšlejí, říká Andor Šándor, generál, bývalý šéf tajné služby a nyní bezpečnostní expert. Západní podpora Ukrajiny může být v jejich očích důvodem, proč rozpoutat třetí světovou válku, říká. Klíčovou otázkou podle něj je, zda mohou Ukrajinci boj o svou zemi vůbec vyhrát. Šándor je v tomto ohledu skeptický. Ruský potenciál je podle něj nekonečný. Víc věří vyjednávání, které však musí být podpořeno vojenskými úspěchy Ukrajiny.
Andor Šándor: Rusko přepnulo na válečnou výrobu. Jsme o pár kroků blíž třetí světové válce
Leaders
Po 45 letech končí česká armáda s používáním vrtulníků sovětské provenience Mi-24/35. Poslední ostré střelby z bitevníku mají za sebou piloti náměšťské 221. vrtulníkové letky ve vojenském újezdu Boletice, uvedla armáda na svém webu.
Sbohem “ďáblovým kočárům”. Armáda se po půl století rozloučila se sovětskými vrtulníky
Politika
