AKTUALIZOVÁNO: Česko má nejnižší nezaměstnanost, ale zadlužuje se nejvíce v EU, varuje kontrolní úřad
České vládě se nedaří těžit z nejnižší nezaměstnanosti v EU. Naopak tempo zadlužování bylo loni nejrychlejší v celé EU. Ve své zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje.
Povinné výdaje státu překročily bilion korun
Úřad také upozornil na růst povinných výdajů rozpočtu, takzvaných mandatorních, které loni poprvé překročily bilion korun. Stály za tím hlavně mimořádné valorizace důchodů, v jejichž důsledku se průměrný starobní důchod loni o 1700 korun měsíčně. Vláda již letos prosadila v Parlamentu snížení mimořádné valorizace, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, a napříště prosazuje i její nahrazení dočasným příspěvkem, který se nebude promítat do budoucích valorizací. Na růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů úřad upozorňoval již dříve.
K budoucímu vývoji české ekonomiky je skeptických 60 procent českých firem. Nejčastěji očekávají její stagnaci nebo úpadek. Naopak optimismus vyjádřilo pouze sedm procent firem. Vyplývá to z rozsáhlého srpnového průzkumu mezi 1267 podniky, který na konferenci Česko na křižovatce představili prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj a prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Důvodem negativního postoje je hlavně absence strategických investic ze strany státu.
Skoro žádný optimismus. Většina českých firem je skeptická k vývoji tuzemské ekonomiky
Zprávy z firem
V případě inflace by vláda podle NKÚ měla podniknout systémové rozpočtové kroky a zaměřit se víc na její příčiny. Mezi tyto příčiny patří podle úřadu nárůst výdajů, který má za následek schodkové hospodaření a rychle rostoucí zadlužení. Úřad uvádí, že snahy o zotavení ekonomiky po pandemii COVID-19 zpomalila energetická krize, kterou ještě prohloubil konflikt na Ukrajině a jeho ekonomické dopady. To vedlo k nárůstu cen energií.
Vláda již předložila do sněmovny návrh konsolidačního balíčku, který má pomocí hlavně daňových změn vylepšit veřejné rozpočty. Další miliardy chce vláda ušetřit pomocí výdajových škrtů.
Stát by mohl vylepšít příjmy. Ale nedělá to
V posledních čtyřech letech převyšoval růst výdajů o 26 procentních bodů růst příjmů, což je podle NKÚ hlavním důvodem schodků státního rozpočtu. „V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní – celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun," uvedl prezident úřadu Miloslav Kala.
Návrh konsolidačního balíčku znervóznil Čechy, jeho dopadů se obává 81 procent lidí. Nejvíce se bojí navyšování DPH u některých produktů, strach z něj mají tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Generali Investments mezi 1000 respondenty. Kvůli strachu o své finance dvě třetiny Čechů šetří na energiích, 60 procent z oslovených také na potravinách.
Strach z konsolidačního balíčku. Jeho dopadů se obává 81 procent Čechů
Money
Podle něj se nabízí i boj s daňovými úniky především u daně z přidané hodnoty nebo úprava daňového systému. Daně by se zvyšovaly pomocí inflačních koeficientů, aby tak reálně neztrácely na své významnosti. Vláda v konsolidačním balíčku mimo jiné navrhla u daně z nemovitostí jejich zvyšování o inflace.
Ve stanovisko také stojí, že podle mezinárodního srovnání zaznamenaly tři čtvrtiny zemí EU loni vyšší meziroční růst hrubého domácího produktu než ČR. Česko vykázalo o 1,1 procentního bodu nižší meziroční růst než průměru EU. Česká ekonomika se tak nedokázala vrátit na předkrizové tempo růstu hospodářství z roku 2019, kdy ekonomika rostla tříprocentním tempem, uvedl úřad.
Vše o inflaci čtěte zde:
Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou zveřejnila ČTK. Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.
Lukáš Kovanda: Kdo může za to, že Česko má pátou nejvyšší inflaci v OECD?
Názory
