Česko mění pohled Evropy na jádro, říká vicepremiér Havlíček
Diskuse před dvěma lety v Evropě byla vyloženě protijaderná. Dnes ne že by byla úplně projaderná, ale už má nad jádrem nadhled. Smiřují se s tím. Česko v tom sehrálo důležitou roli. Teď nás totéž čeká s plynem, říká vicepremiér a ministr resortů průmyslu a dopravy Karel Havlíček v rozhovoru pro newstream.cz. Další vláda bude podle něj krom dostavby Dukovan připravovat i plán pro Temelín, malé reaktory nic nevyřeší.
Dlouhá léta jste šéfoval asociaci podnikatelů, zvažujete, že byste se někdy do ní vrátil?
Neuvažoval, myslím, že člověk by si měl za svým rozhodnutím stát a neuvažovat krátkodobě. Třicet let jsem podnikal, založili jsme Asociaci malých podniků a živnostníků, dvacet let jsem ji vedl. V obojím jsme měli slušné výsledky a těch jde docílit jen v případě, že tomu dáte všechno. V padesáti jsem změnil zásadně život, toto vše jsem pověsil na hřebík a dal se do politiky. Ačkoli tedy nejsem čistý politik, nebyl jsem zvolen, jsem navíc odpovědný za hospodářskou větev, která není úplně politická. Chci to dohrát, nechci utíkat z boje.
Proč vlastně jdete do voleb?
Rozpracovali jsme celou řadu věcí, ať už je to oblast energetiky a budování jádra, máme připravenou transformaci teplárenství, zahájili jsme inovační tažení směrem k vyšší přidané hodnotě a obměně průmyslu, aby Česko mělo ekonomiku postavenou na maržích a finální produkci, s tím je spojený přechod na Průmysl 4.0. V resortu dopravy jsme nastavili úplně nový režim řízení, jak ve smyslu kontroly investic, výdajů, i ve smyslu nových ambicí a plánů typu vysokorychlostní tratě. Samozřejmě nebudeme ve funkcích věčně, ale teď jsou volby a jdeme do toho s tím, že tyhle věci chceme dotáhnout, být u toho. Na to, co chci dokončit, nestačily tři roky.
Příliš zelené ambice jsou špatné
Může se stát, že hnutí ANO nebude členem vlády, že skončí v opozici. Co byste dělal potom?
Zaprvé si myslím, že to nenastane, že volby vyhrajeme a budeme v tom moci pokračovat. Protože máme za sebou výsledky a jsem přesvědčen, že i lidé si uvědomují, že naše vláda nebyla špatná, byť jsme určitě udělali celou řadu chyb. Ale samozřejmě, pokud někdo proti nám vytvoří nějakou šesti-, sedmikoalici, i s touto variantou je třeba počítat. Pak tedy budu v opozici, budu se věnovat hospodářské politice a budu nekompromisní vůči všem, co budou hospodářství řídit, pokud bych byl přesvědčen, že nás táhnou špatným směrem.
Známý aktivistický akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr v červenci prodá svůj herní řetězec JRC Czech. Jde prý trochu konsolidovat své rozkročení - chce se soustředit na rozvoj Amenity Resorts a návazný byznys včetně farem a současně se aktivněji vrátí i na kapitálové trhy. A s větším kapitálem. „Přichází správná doba,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.
Michal Šnobr: Jsem investor, akcionář, hoteliér, zemědělec i fanda Lega
Leaders
Co by byl ten špatný směr?
Třeba příliš šílené zelené ambice nebo iniciativy směrem k energetice, kterou nebudeme schopni zaplatit ani vybudovat. Nebo k jinému systému veřejné dopravy, než navrhujeme, příp. pokud nebude ministr dopravy schopen zajistit zdroje, které do výstavby dáváme my.
Pokud by ANO vyhrálo, mluví se o tom, že byste chtěli sloučit resorty průmyslu a dopravy, tedy ty vaše. Kdy by to mohlo nastat?
Myšlenka sloučení těchto dvou resortů není nová věc. Je to de facto ministerstvo hospodářství, které tady i v minulosti bylo. Je ale pravda, že nikdo si jimi neprošel jako já, aby věděl, co oba resorty obnáší. Ta ministerstva by nesmírně posílila.
Jak to myslíte?
Když jsem přišel na ministerstvo průmyslu, ale i dopravy, mrzelo mě, že hospodářské resorty byly takovým otloukánkem ve vládě, nikdo je nebral moc vážně. Nám se podařilo z nich udělat prvoligové hráče, získali jsme pro ně hodně peněz a jsou v hospodářské politice dominantní. To ale nemusí trvat věčně, může se napříště zase stát, že ministr financí umlátí čepicí ministry dopravy a průmyslu...
My jsme součástí skupiny zemí, kde rodiny mají významná finanční aktiva v bankách. Tudíž je inflace poškozuje víc. Zatímco v anglosaském světě má rodina především na krku úvěry, proto jim současná situace pomáhá. Nemohou se krizí prošetřit, potřebují neztratit práci a vydělávat. Jinak tu hypotéku nesplatí, vysvětluje v rozhovoru pro newstream.cz hlavní ekonom skupiny Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, proč je ve střední Evropě vyšší averze k inflaci. 
Exguvernér Singer: České rodiny oproti anglosaským inflace poškozuje víc
Money
Superministerstvo lze uřídit, potřeba jsou dobří náměstci
Což se vám nestalo...
Měl jsem to štěstí, že jsem ve vládě, kde si s ministryní financí i premiérem rozumím, tedy se nám to lépe prosazovalo. To ale napříště může být jinak a nebyly by peníze na investice a infrastrukturu. Zatímco když se sloučí, budou to resorty nabité zdroji. Superministerstvo by si snáze prosazovalo své zájmy a na administrativě bychom dokázali i něco ušetřit.
Kdy by to mohlo nastat?
Spíše je to otázka střednědobého horizontu, musela by to schválit výrazná většina sněmovny... Má cenu tu myšlenku ale oživit.
Mělo by smysl tam připojit třeba i další resorty, třeba ministerstvo pro místní rozvoj?
V tuhle chvíli bych do toho už nic nedával, už tak by to bylo superministerstvo. Což ale v zahraničí třeba nebývá úplně výjimkou. Náš resort by měl tři pilíře krásně překryté, konkrétně průmysl, dopravu a energetiku.
Osm let uplynulo od okamžiku, kdy se Petr Nečas zřítil z absolutního vrcholu na dno. Kdy jeho vládu utnulo policejní komando Roberta Šlachty. Z premiéra země se stal „sprostým“ podezřelým. Vehementní snaha policie a státních zastupitelství však ani po tak dlouhé době nevedla k prokázání nějakého trestného činu. Naopak, veškerá podezření se postupně rozpadají. Na životě Petra Nečase se však dlouhodobé pronásledování podepsalo. S médii udržuje jen minimální kontakt, je nedůvěřivý, odmítá se bavit o osobních věcech. Pochopitelně. Přesto nyní poskytl exkluzivní rozhovor pro Newstream.cz.
Petr Nečas: Andrej Babiš má slabost pro sbírání informací
Leaders
Kolik procent vaší agendy tvoří doprava a kolik průmysl?
Tak půl napůl. Škarohlídi, co říkali, že to nejde uřídit dohromady, neměli pravdu, jde to. Je to spíše o organizaci práce a dobrých náměstcích. Ministr nemůže rozumět všemu, ale musí mít lidi, co to umějí a také být schopen rozpoznat podstatné věci od nepodstatných a na to se soustředit.
Doprava je hlavně o penězích
Co považujete za váš největší úspěch a neúspěch v obou rolích?
Do dopravy jsme přinesli významné navýšení zdrojů. Doprava je o penězích, buď se bude stavět či ne. Když jsem přišel, byl rozpočet 83 miliard a nyní máme 131 miliard korun, zvedli jsme to o více než padesát procent a ty peníze se prostaví. Druhá věc, podařilo se rozjet PPP Projekt, 32 kilometrů strakonické dálnice, který má i symbolický význam - projekt ukázal, že dokážeme takto rozjet stavby. Zavedli jsme na ministerstvu také nový systém controllingu. Když jsem přišel, takový útvar tu vůbec nebyl, nebyl tu v uvozovkách finanční ředitel. Teď průřezově řídíme peníze, tím se také leccos ušetří. Jinak za úspěch považuji i D1, kterou otevřeme v říjnu a investice do železnic, včetně přípravy vysokorychlostních tratí. Nesporným úspěchem je digitalizace úřadu, od elektronické dálniční známky, kterých se prodalo přes čtyři miliony, přes jednotnou jízdenku až po digitální řidičák.
A co se nepovedlo?
Spíše jde o to, co se nestihne, než že by se něco fatálně nezvládlo. Nevím, zda uděláme plavební stupeň Děčín, byť se udělal první krok v podobě podepsání smlouvy s Německem. Také jsem myslel, že pojedeme rychleji s D11 směrem k hranicím, tam ale výkupy pozemků jdou pomaleji a Poláci tam budou dřív.
V první části rozhovoru pro server newstream.cz viceguvernér České národní banky Marek Mora hovoří o aktuálním tahu ECB, promýšlených krocích ČNB, ale také o stále populárnějších zelených investicích označovaných zkratkou ESG.
Viceguvernér Mora: I další lockdown bychom přežili s vyššími sazbami
Leaders
A v průmyslu?
Jednoznačně se podařila energetika. Máme zákon o výstavbě jádra, současně jsme udělali celý proces. Také jsme připravili transformaci teplárenství, což je důležitá věc, podložená zákonem. Udělali jsme také tlustou čáru za solárním tunelem a vypořádali se s dědictvím let 2009 a 2010. Prosadili jsme také inovační strategii, v době covidu jsem uhájil průmysl a splnili jsme sliby vůči živnostníkům. Ale také jsme během té doby udělali řadu chyb, dali jsme do kompenzaci obrovské zdroje, ale řadu podpor bych dnes udělal jinak.
Česko se bez jádra a plynu neobejde
Ministři financí EU schválili český plán obnovy. Z něj má jít zhruba osmdesát miliard korun na zelenou transformaci ekonomiky. Celkové náklady na ni ale budou podle odhadů mnohonásobně vyšší....
Je to jedna z věcí, která transformaci pomůže nastartovat. Podíl z plánu určený na ekologickou tranzici je velký, je to 41 procent, více než je povinnost. My tím ukazujeme, že nejsme antizelení, chápeme ekologizaci prostředí, chceme do toho dávat prostředky. Jen se nechceme ztotožňovat se zbrklým tempem Evropy, která každým rokem přitahuje šrouby. Vždy se na něčem domluvíme a pak se to zase zpřísní. To jsou ty sub cíle - teď například z Fit for 55, podle které mají v roce 2035 skončit spalovací motory, což považujeme za nesmyslné. Nejsme v ambicích pozadu, chceme si to ale rozhodovat sami a také chceme, aby se respektovalo, že každá země má jinou infrastrukturu a energetické možnosti. My se třeba bez jádra a plynu neobejdeme.
Kdo jsou v tomto nejbližší spojenci Česka?
Německo a Polsko, ty chtějí uznat plyn jako ekologické palivo. Nebo Francie, která má silnou jadernou energetiku, nás také podporuje v plynu. Diskuse před dvěma lety v Evropě byla vyloženě protijaderná. Dnes ne že by byla úplně projaderná, ale už má nad jádrem nadhled. Smiřují se s tím. Česko v tom sehrálo velmi důležitou roli. Teď nás totéž čeká s plynem.
Studie poradenské společnosti PwC a Světové energetické rady naznačuje, že poptávka po vodíku v nadcházejících letech prudce stoupne. Pro některé země včetně Česka to bude problém.
Budoucnost patří vodíku. Pro Česko to ale bude drahé
Money
Ceny energií rostou, jak s tím budete bojovat?
Rostou z několika důvodů, samozřejmě kvůli zelené ambici - logicky, pokud odstavuji uhlí, někde jádro, tak energie není tolik a nabídka s poptávkou jsou v jiném režimu. Je to svázané také s růstem ceny emisních povolenek, které několikanásobně vzrostly. Proto máme za to, že náš plán s jádrem, který říká, dnes zafixujeme výkupní model energie vůči ceně investice a ceně peněz, je správná cesta. Budou nás ale čekat ještě další investice plus přijdeme s dalším plánem jako teď na Dukovany také na Temelín.
Platí, že zájem o dostavbu Dukovan mají ti tři zájemci?
Ano. Teď je bezpečnostní posouzení, do konce roku je reálné vypsat tendr.
Jaký je teď vlastně vztah s Ruskem, z hlediska průmyslu?
Co se týká jádra, tak tam Rusko být nemůže, protože není součástí bezpečnostního posouzení, navíc vláda po Vrběticích řekla jasne ne. Obecně vztah s Ruskem - myslím, že v energetice se toho tolik nezměnilo, tam jsou nastavené dlouhodobé vztahy, kolem dodávky ropy a plynu do Evropy, dodávky jaderného paliva, to vše funguje. Vztahy středních a větších podniků jsou určitě chladnější, než byly. Některé firmy si už stěžují na to, že spolupráce je slabší, než byla. Je to dáno tím, že v Rusku byly institucionální vztahy pro byznys vždy důležité na rozdíl třeba od Ameriky. Tam nepotřebujete vzájemnou podporu vlád na to, abyste dělali byznys. V Rusku je to jiné, je to tam podobné jako v Asii. Už jen to, že máme oslaben Český dům, je dlouhodobě špatně. Vztahy se musí časem zklidnit, a byznys by mohl být branou k tomu, aby se tak stalo. Německo s Ruskem normálně funguje, probíhají návštěvy. U nás je to takové trochu tmářství, buď nenávist či zbožňování, hodně se to zpolitizovalo.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba? 
Od 11. září po Nord Stream 2: Dvacet let pádu Západu
Money
Je teoretická možnost, že vítěz tendru na Dukovany spolupracoval s ruskými firmami?
Pokud se týká jaderného ostrova či kritické jaderné infrastruktury, tak ne. Právě pro to se dělá to bezpečnostní posouzení.
A v oblasti paliva?
To je něco jiného, to je surovina, to se toho netýká.
Malé reaktory nic nevyřeší
Vy byste tedy chtěli oživit dostavbu Temelína?
Myslím, že to je pravděpodobné, že k tomu dojde. Pokud příští vláda bude mít stejnou odvahu jako my, tak to řešení připraví. Není jiné cesty. Za patnáct dvacet let odstavíme uhlí, což je kapacita deset tisíc megawatt, jen Temelín a Dukovany dělají čtyři tisíce megawatt. A Dukovany budou nejpozději ve čtyřicátých letech expirovat, což jsou další dva tisíce megawatt. Obnovitelné zdroje to nezvládnou nahradit s ohledem na stabilitu přenosové soustavy. Každý, kdo je pragmatický, ví, že k tomu dojde.
Co malé reaktory, to není cesta?
To je sexy produkt, ale je to jen doplněk. Jestli někdo žije v tom, že nahradíme deset tisíc megawatt malými reaktory, tak je mimo. To by byly v každém kraji reaktory s několika set megawatt. Za každým městem malá jaderka.
Česko nyní část elektřiny exportuje, situace se ale po plánovaném útlumu uhelných elektráren a odstavení starších jaderných bloků změní. Jaké jsou energetické plány jednotlivých stran?
Přehledně: Nové Dukovany a obnovitelné zdroje. Jak chtějí strany řešit útlum uhlí
Politika
Dalším rozsáhlým počinem je výstavba takzvané gigafactory na baterie. Jak to je teď se zájemci, naposled premiér říkal, že by chtěl přesvědčit Volkswagen... Co ti ostatní?
Jednáme s pěti zájemci, nejdále jsme s Volkswagenem, ale jednáme i s korejskou LG. Zbylé tři zatím jmenovat nemůžeme. Dneska nikomu neříkáme ne ani ano. Je to otázka dohody. Je to obrovská věc, investice bude padesát až šedesát miliard korun, přinese to dva a půl tisíce pracovních míst, další dva tisíce nepřímých plus balík podpory od státu. Ať už přímé cash podpory, daňové či skrze podporu místa, dopravní infrastrukturu a podobně. Musí to sednout všem partnerům. Česko bude zastoupeno ČEZ, což je neměnná věc. V nejbližší době přijede šéf Volkswagenu a budeme jednat dál.
Podpoříme jen jednu gigafactory
Je možnost, že by ty továrny byly dvě?
Teoretická. Spíše je pravděpodobnější, že když nedopadne jedno, dopadne druhé. Jde o to nasměrovat podporu do jednoho velkého projektu. I o tom je ta soutěž. Těchto gigafactory bude v Evropě více. Kdybychom podporu dělili, handicapovalo by nás to. A takhle velkou podporu dvěma dát v tuto chvíli nedokážeme.
Chtějí spolu uchazeči nějak spolupracovat nebo to chce čistě každý sám?
To nevíme, ale řekl bych, že jsou vzájemně spíše konkurenční a každý do toho chce jít sám nebo se svou sestavou spoluinvestorů.
Tendr ale vyhlašovat nechcete?
Ne, bude to přímé jednání.
Rozhodnutí o komerčním využití lithia chce ČEZ učinit v roce 2023. Finální studie proveditelnosti by měla být hotová v květnu příštího roku, uvedl ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.
ČEZ řeší, jak naloží s lithiem. Jasno bude mít do dvou let
Zprávy z firem
Už se ví, jak velká bude investiční pobídka?
Jsou to jednotky miliard korun.
Výstavba gigafactory souvisí s nalezištěm lithia na severu Čech. Je to tak, že fabrika musí být napojena na lithium?
Ne, nemusí. Kdyby to dopadlo, měli bychom nejunikátnější projekt v Evropě. Měli bychom pod kontrolou jak těžbu, tak zpracování lithia i následný odbyt. To by byl majstrštyk. Proto tam hraje významnou roli ČEZ. Neznamená to ale, že pokud by těžba z nějakých důvodů nebyla - třeba kdyby to ekonomicky nevycházelo - že by gigafactory nebyla. Jen by přišla o tu specifickou výhodu, kterou nikdo jiný nemá.
Často jednáte s podnikateli. Co je teď po covidu nejvíce trápí?
Řekl bych, že už nejsou stížnosti na covid. Když si to všichni vyhodnotí zpětně, myslím, že roste počet těch, co říkají, že ta podpora vlastně vůbec nebyla špatná. Sice třeba na ni nějakou dobu čekali, ale peníze pak přišly. A tím, že jsme na jaře odolali obrovskému tlaku na to, abychom zastavili průmysl, tak jsme zabránili zásadnějšímu ekonomickému propadu. Průmysl teď nejvíc řeší nedostatek materiálů, čipů, je to i u subdodavatelů, to je smutné. To se týká i lidí. Bohužel ministerstvo práce řešilo především podpory a ve finále zabrzdilo trh práce. Měli jsme to dříve uvolnit, umožnit více Ukrajincům jít sem, je to příliš pomalé.
Karel Havlíček (52)
Podnikatel, ekonom, vysokoškolský pedagog a propagátor malého a středního podnikání, inovací a technologií. V letech 2013 až 2019 působil jako předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Na konci dubna 2019 se stal ministrem průmyslu a obchodu ČR ve druhé Babišově vládě jako nestraník za hnutí ANO 2011, zároveň zastává post místopředsedy této vlády. V lednu 2020 byl navíc pověřen i řízením Ministerstva dopravy ČR.
