Chilské byznys elity narazí na „levicového hrdinu“. Nastupující prezident jim zvýší daně
Během dvou měsíců od svého zvolení dal nastupující levicový prezident Gabriel Boric ekonomickým elitám najevo, že budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. S tím ale souhlasí i představitelé odcházející vlády. Jihoamerická země čelí rostoucímu sociálnímu napětí.
Pětatřicetiletý Gabriel Boric se sice prezidentského úřadu ujme až 11. března, jihoamerický národ má již ale jasnou představu, co od nového prezidenta čekat. Od bývalého levicového studentského aktivisty, o němž se mluví jako o charismatickém levicovém hrdinovi, se očekává obrat o sto osmdesát stupňů oproti směřování končícího prezidenta Sebastiana Piñery, které s majetkem 2,8 miliardy dolarů patří mezi největší světové boháče.
Novodobý Robin Hood
V rozhovoru s bývalým levicovým uruguayským prezidentem Josém Mujicou Boric naznačil, že zdanění nejbohatších se bude muset zvýšit. „Nečekám, že se mnou celá ekonomická elita bude souhlasit,“ řekl Boric v rozhovoru s Mujicou pro uruguayské rádio. „Doufám ale, že budou souhlasit, že k životu v harmonické společnosti bez napětí je potřeba, aby přispívali více a nežili izolovaní od zbytku společnosti.“
Že státní pokladna potřebuje od lidí a firem vybrat více došlo i odcházející vládě. V nedávném rozhovoru pro Bloomberg to přiznal i končící ministr zahraničí Rodrigo Cerda. „V budoucnu budeme potřebovat zvýšit fiskální příjmy,“ uvedl Cerda to prý proto, aby se země zvládla vyrovnat s rostoucím sociálním napětím.
Česká energetická skupina Solek, za níž stojí Zdeněk Sobotka, podnikatel a vizionář v oboru obnovitelných zdrojů energie, rozšiřuje záběr. Po solárních parcích zkouší jiný druh zelené elektrárny - na zelený vodík. Vybuduje ji pro chilský přístav Puerto San Antonio.
Solárník Sobotka to v Chile zkouší také s větrníky. Postaví tam fabriku na zelený vodík
Zprávy z firem
Rozcuchaný aktivista
Boric se stal známým před deseti lety, když jako zarostlý student vedl masivní protesty za kvalitní bezplatné školství. Poslancem se stal v roce 2014. Do prezidentské kampaně šel s příslibem lepších podmínek pro všechny Chilany, se sociálními programy pro chudé a vyššími daněmi pro bohaté. Volby nakonec vyhrál s největším počtem hlasů, jaký kdy vítěz chilských prezidentských voleb získal. Nyní se pokusí ve své zemi provést největší transformaci za celá desetiletí.
Nejen, že se chystá definitivně pohřbít odkaz diktatury Augusta Pinocheta odhozením konzervativního ekonomického modelu, který zemi zůstal i po konci diktátorského režimu v roce 1990, ale dohlédne také na dopsání nové ústavy. Nová konstituce nahradí tu z roku 1980 vzniklou také za Pinochetova režimu.
Pro mnohé je Boric zhmotněním mezigeneračního sporu, který chilskou společností rezonoval celou uplynulou dekádu. Je viděn jako hlas generace, která je připravena udělat za temnou minulostí země tlustou čáru, generací, která neváhala ve statisícových počtech vyrazit do ulic při demonstracích za sociálně spravedlivější společnost.
„Chile se už proměnilo předtím, než byl Boric zvolen, akorát že nyní máme prezidenta, který může tyto změny permanentně ukotvit,“ říká mi číšník Jorge v jedné z restaurací v prestižní santiagské čtvrti Las Condes. Jorge je stejný ročník jako nastupující prezident a před deseti se také zúčastnil studentských protestů. Ještě víc než měsíc po volbách jsou letáky podporující Borice často vidět v okolí univerzit a chudších čtvrtí hlavního chilského města. V samotném Las Condes, kde se nacházejí výstavní hotely, domy, bary a restaurace, ale nikoliv.
Z Hongkongu kvůli utužování pořádků ze strany pevninské Číny i přísným protikoronavirovým opatřením prchá čím dál více lidí. A nejen jich – mnozí nehodlají opustit své domácí mazlíčky, a to téměř za každou cenu. Třeba i za 190 tisíc dolarů (přes čtyři miliony korun) i více, které zaplatí za pronájem soukromého tryskáče na jednorázovou cestu do Evropy či jinam. A zájem o „evakuaci se zvířaty“ private jety roste, píše agentura Bloomberg.
Z Hongkongu lidé prchají i se svými psy. Private jety za statisíce
Enjoy
Peníze a moc má jen procento Chilanů
Jádrem studentských protestů bylo, že slib establishmentu o trhu, který vytvoří prosperitu a ta zase vyřeší problémy společnosti, se nenaplnil. Podle OSN vlastní čtvrtinu bohatství produkovaného v Chile jen jedno procento populace. Nízké mzdy, vysoké zadlužení a dlouhotrvající podinvestování veřejného školství a zdravotnictví nadále nutí většinu populace čekat na zlepšení, které se nedostavuje.
Boric by si také přál nastolit nový trend generační výměny politické garnitury v celé jižní Americe. V regionu, kde mediánový věk dosahuje 30, je většina prezidentů v důchodovém věku. Pod padesát let je pouze ekvádorskému prezidentovi Luisi Alberto Lacalle Pouovi. V posledních letech ale v čele jihoamerických států přece jen přibylo padesátníků a ubylo sedmdesátníků.
Nastupující chilský prezident za pár týdnů převezme zemi s pandemií pochroumanou ekonomikou, rozděleným kongresem a vysokými očekáváními voličů. Těch nalevo, kteří ho podpořili v prvním kole dvoukolové volby a těch ve středu politického spektra, kteří mu hlas dali ve druhém kole, když začal mírnit svoji levicovou rétoriku. Volby ale jasně ukázaly, že většina Chilanů si přeje změnu. Historie bude Borice soudit podle toho, zda dokáže dodržet všechny sliby vypuštěné před volbami.
Česká energetická skupina Solek Holding SE podnikatele Zdeňka Sobotky loni téměř zdesetinásobila výnosy. Po Latinské Americe chce víc elektráren stavět i v Evropě.
GALERIE: Český solárník Sobotka staví sluneční elektrárny v Chile
Zprávy z firem
