Čína skokově navyšuje jaderný arzenál. Stále má ale zlomek toho, co Moskva
Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Nejrychleji rozšiřují svůj jaderný arzenál země jako Čína a KLDR.
Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko. A zatímco u většiny jaderných velmocí se počet jaderných hlavic nezvýšil, také Severní Korea jich má podle SIPRI asi 50, tedy za rok o dvacet více.
„Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než kterákoli jiná země,“ uvedl Hans Kristensen ze SIPRI. Podle stockholmského institutu by mohl mít Peking do roku 2030 nejméně tolik mezikontinentálních balistických raket schopných nést jaderné hlavice jako Rusko či USA. Avšak čínský počet jaderných hlavic bude podle SIPRI stále mnohem menší, než mají Moskva (4380) a Washington (3708).
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. Informovala o tom agentura AP.
Putin: K útoku na Západ můžeme vyzbrojit třetí země raketami dlouhého doletu
Politika
Ze zprávy SIPRI rovněž vyplývá, že asi 2100 jaderných hlavic je nyní ve světě ve stavu „vysoké operační pohotovosti“. Většina z nich patří Rusku a USA. Čína ale podle SIPRI loni zřejmě poprvé uvedla některé jaderné hlavice do tohoto stavu.
Téměř 90 procent jaderných zbraní vlastní Rusko a USA, zbytek připadá na další oficiální jaderné mocnosti Francii, Čínu a Británii a státy, které podle SIPRI také mají jaderné zbraně (Izrael, Indie, Pákistán a KLDR).
SIPRI rovněž uvedl, že nemá důkaz o tom, že by Rusko rozmístilo jaderné zbraně na území Běloruska, ačkoliv se loni takové zprávy objevily.
Podle stockholmského institutu v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy.
„Od studené války jsme nezaznamenali tak významnou roli jaderných zbraní v mezinárodních vztazích,“ uvedl Wilfred Wan ze SIPRI s tím, že země se více spoléhají na odstrašovací úlohu jaderného arzenálu.
Rusko nepotřebuje k vítězství ve válce na Ukrajině jaderné zbraně, prohlásil na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Agentura Reuters to označuje za dosud nejsilnější signál od šéfa Kremlu, že nesáhne k jadernému úderu. Putin také uvedl, že nepočítá s mobilizací, ruská armáda má dostatek dobrovolníků. Od začátku roku podle něj na Ukrajině dobyla 47 vesnic.
Putin: V vítězství na Ukrajině jaderné zbraně nepotřebujeme
Politika
