Čína urychlila zbrojení. Do pár let by země mohla mít tisíc jaderných hlavic
Čína by mohla mít do začátku příštího desetiletí přes 1000 jaderných hlavic, což je zhruba dvojnásobek současného stavu. Tvrdí to zpráva o čínské vojenské síle, kterou zpracovalo pro Kongres americké ministerstvo obrany. Podle představitele Pentagonu, který mluvil s novináři, Čína buduje svůj jaderný arzenál rychleji, než původně předpokládali američtí analytici. I po roce 2030 však bude mít Čína méně jaderných hlavic, než má v současnosti USA a Rusko.
Podle zprávy určené pro Kongres měla Čína k dispozici k nasazení v květnu letošního roku na 500 jaderných hlavic, píší agentury. V roce 2030 by jich mohlo být přes 1000. „Poukazujeme na to, že jsou (Číňané) na dobré cestě, aby překonali předchozí předpovědi,“ uvedl podle agentury AFP představitel Pentagonu ohledně posilování čínského jaderného arzenálu.
Podle zástupce ministerstva obrany se Čína snaží posílit a modernizovat svůj jaderný arzenál. To se netýká jen počtu jaderných hlavic, ale také vývoje nových raket, které jsou schopny tyto hlavice nést.
Průměrná cena benzinu v Česku klesá hlouběji pod úroveň 40 korun za litr, tempo jeho zlevňování ale zpomaluje. Za poslední týden zlevnil natural o 33 haléřů na 39,57 koruny. O 29 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 39,88 koruny. Cena nafty se po necelém měsíci dostala v uplynulém týdnu pod hodnotu 40 korun za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Po předchozím několikaměsíčním zdražování klesají průměrné ceny pohonných hmot třetí týden v řadě.
Až 45 korun za litr. Situace na Blízkém východě může vyhnat ceny pohonných hmot v Česku
Názory
Podle zprávy Peking také posiluje své konvenční síly. Výrazný růst zaznamenává námořnictvo, které se může spolehnout na 370 plavidel a ponorek. Podle agentury AP zpráva také poukazuje na snahy Číny vyvinout novou interkontinentální raketu, která by byla schopna nést nejadernou hlavici a z čínského území zasáhnout Spojené státy.
Agentura AP uvádí, že podle Pentagonu Čína nehodlá provést změny ve své jaderné doktríně. Ta tvrdí, že Čína nepoužije jaderné zbraně jako první. To je rozdíl například oproti Spojeným státům, které nevylučují při „mimořádných podmínkách“ první použití svých jaderných zbraní. Podle amerického představitele by se však Čína mohla rozhodnout, že v některých případech její vlastní doktrína neplatí.
Když se Laima Springeová-Janssenová rozhodla vyměnit své francouzské SUV s benzinovým pohonem za elektromobil, zvažovala modely od švédské značky Volvo a japonské značky Nissan. Dodatečná výbava u elektromobilů Volvo, kterou chtěla mít, by však příliš zatížila její rozpočet, zatímco elektromobily Nissan podle ní nenabízely nic, čím by ji uchvátily. Nakonec si tato obyvatelka dánské metropole Kodaň proto koupila malý SUV od čínské značky BYD, píše agentura AP.
Evropa bojuje proti přílivu čínských elektromobilů. Marně. Evropané je milují
Zprávy z firem
Podle zprávy také Čína zvyšuje tlak na Tchaj-wan i další okolní země. Pentagon také poukazuje na to, že se zvýšil počet incidentů mezi americkými a čínskými letouny. Těch bylo od podzimu roku 2021 více než 180, což je údaj vyšší než za předchozí desetiletí. Peking také analyzuje vývoj války na Ukrajině a chce posílit svou průmyslovou a technologickou soběstačnost.
Pokud se predikce Pentagonu naplní, tak Čína bude mít v roce 2030 méně bojeschopných jaderných hlavic než nyní USA a Rusko. Podle červnové zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) na začátku letošního roku měly Spojené státy 3700 hlavic, které bylo možné použít k boji, a Rusko zhruba 4500. Podle zprávy SIPRI jich Čína měla 410.
