Čínský prezident přiletěl do Moskvy, s Putinem jednal čtyři a půl hodiny
Ruský prezident Vladimir Putin se v Kremlu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Neformální setkání obou vůdců trvalo čtyři a půl hodiny, informovaly ruské agentury. Dodaly, že čínský host v Putinově doprovodu opustil Kreml a oba prezidenti krátce pohovořili ještě u automobilu čínského prezidenta. Znovu se setkají v úterý.
Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Čínský prezident Si Ťin-pching během své plánované návštěvy Ruska pravděpodobně hodlá s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednat o obcházení západních protiruských sankcí. Ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války. Do Ruska má Si Ťin-pching podle čínského ministerstva zahraničí přicestovat začátkem příštího týdne.
Nová éra rusko-čínských vztahů. Si Ťin-pching má s Putinem jednat o obcházení západních sankcí
Politika
Putin podle agentury Reuters označil postoj svého kolegy k mezinárodní situaci za vyvážený. Uvedl také, že se Rusko zabývalo čínským návrhem na vyřešení konfliktu na Ukrajině a že je otevřené jednání. „Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,” řekl podle agentury TASS Putin.
Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku”. Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje.
Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení přítel. Putin pogratuloval svému čínskému protějšku k obhájení funkce ve volbách. Čínský lídr pak vyjádřil přesvědčení, že Putin taktéž napřesrok uspěje ve volbách, a prohlásil, že Rusko pod Putinovým vedením v posledních letech dosáhlo značných úspěchů.
„Vím, že příští rok se ve vaší zemi uskuteční další prezidentské volby. Díky vašemu vedení dosáhlo Rusko v posledních letech značných úspěchů a rozkvětu. Jsem přesvědčen, že ruský lid vás silně podpoří ve vašich dobrých záměrech,” řekl Si.
Návštěva vzbuzuje obavy Západu
Když se Putin poprvé dostal k moci, slíbil, že skoncuje s chaosem, který zachvátil Rusko po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Ale invaze na Ukrajinu spustila zdaleka největší problémy, s jakými se Putin za své vlády střetl, poznamenala agentura Reuters.
Válka zahájila nejvážnější konfrontaci Ruska se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Ruská armáda utrpěla na Ukrajině sérii porážek, zatímco Západ uvalil na ruskou ekonomiku dosud nejtvrdší sankce. Ruskému partnerství s Čínou se nyní dostává větší pozornosti, přičemž USA se obávají, že Peking možná zvažuje dodávky zbraní Moskvě. Peking to popřel a na oplátku obvinil Západ z rozdmýchávání války na Ukrajině, dodal Reuters.
Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Lekce z ruské agrese. Potřebujeme odolnější energetiku i propojení trhů EU a Ukrajiny
Money
Čína je pro Rusko nejdůležitější exportní trh
Další z hlavních bodů jednání prezidentů Číny a Ruska bude podle agentury APA vzájemný obchod těchto velmocí, který loni stoupl téměř o třetinu a činil rekordních 190 miliard dolarů (4,3 bilionu korun). Rusko se snaží kvůli západním ekonomickým sankcím v důsledku ruské invaze na Ukrajinu rozšířit vztahy s Čínou, aby dopad sankcí zmírnilo. Zatímco ruský vývoz do Číny loni rostl, do Evropské unie, Spojených států a do Británie proudilo méně ruského zboží.
Čína je zdaleka největším exportním trhem Ruska, na podzim byla výrazně před Indií a Tureckem. Ruský vývoz do Číny loni podle údajů čínských celních úřadů vzrostl o 43 procent na 114 miliard dolarů. Ruský dovoz z Číny se pak zvýšil o 13 procent na 76 miliard dolarů.
Téměř polovina ruských státních příjmů stále pochází z prodeje ropy a plynu. Pokles dodávek do zemí EU do značné míry kompenzoval zvýšený vývoz do Asie.
Podle zprávy britské stanice BBC vyvezlo Rusko v roce 2022 do Číny dvakrát více zkapalněného zemního plynu (LPG) než v předchozím roce. Vývoz zemního plynu plynovodem Síla Sibiře vzrostl o polovinu, dodávky ropy o desetinu. Čína se také neúčastní pokusů západních zemí zavést globální cenový strop na ruskou ropu.
Vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s válkou na Ukrajině je podle americké hlavy státu, Joea Bidena, oprávněné. Ruský prezident spáchal válečné zločiny, míní Biden, kterého citovala agentura Reuters. Zatykač na Putina vydal v pátek Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci německý kancléř Olaf Scholz.
Zatykač vydaný na Putina je oprávněný, uvedl Biden. Nehorázné a nepřijatelné, zní z Moskvy
Politika
