Co bude dál? Syřané mají po pádu Asadova režimu kromě radosti i obavy
Svržení syrského prezidenta Bašára Asada oslavují od neděle miliony Syřanů doma i v zahraničí, kam kvůli represím Asadova režimu a občanské válce v předchozích letech utekli. Kromě radosti a pocitu úlevy ale mají mnozí také obavy, co teď bude s jejich zemí dál. Doufají nicméně, že Syřané se poučili z tragické minulosti a že je čekají už jen dobré časy, informují média.
„Takhle dobře jsem nespal už 14 let,“ řekl BBC s odkazem na roky občanské války ve své zemi opoziční aktivista Abdal Alhamdo telefonicky z města Halab (Aleppo). Celá Sýrie je podle něj šťastná, protože začíná nová, lepší doba. „Aleppo je jedno z nejklidnějších měst, v ulicích nejsou žádné ozbrojené skupiny,“ řekl na dotaz, zda se obává chaosu či nové občanské války. Podle něj Syřané také nedovolí, aby jim znovu vládl autoritářský vůdce.
„Vyhráli jsme díky našim mužům, našim bojovníkům, a nyní jsme v okamžiku, kdy se chystáme vybudovat tu nejlepší Sýrii,“ řekl BBC obyvatel hlavního města Damašku.
Asadův režim totiž po bleskové ofenzivě, která trvala necelé dva týdny, o víkendu svrhly různé skupiny povstalců. Přední postavou je vůdce radikálního islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Abú Muhammad Džúlání. Uskupení HTS vzešlo původně ze syrské odnože teroristické sítě Al-Káida, ale Džúlání se v posledních dnech snaží ujišťovat náboženské menšiny v Sýrii, že chce mírumilovné soužití všech.
Miliony otázek
Sever BBC také popsal, jak to vypadá v Damašku den po jeho dobytí povstalci. „Ulice jsou prázdné, obchody zavřené. Lidé mají strach, co bude dál, zda se budou moci vrátit k normálnímu životu, poslat děti do školy,“ řekla BBC Suhajra Zakútová z Mezinárodního výboru Červeného kříže. Podle ní mají Syřané miliony otázek. „Změny se udály tak rychle,“ dodala.
Španělský deník El País napsal, že v Damašku se už objevily skupinky povstalců, kteří se snaží nastolit zdání pořádku a bezpečnosti. Někteří mají na uniformách dokonce i štítek „nová policie“. Dva z nich například stáli u vchodu do policejní stanice, kterou den předtím vypálil dav, popsal El País. Podle něj jsou z vlády „národní spásy“, kterou uskupení HTS vytvořilo v oblasti Idlibu, kde se v minulých letech stalo nejmocnější silou v regionu. Tam utíkali povstalci i s rodinami z ostatních oblastí Sýrie, jak je postupně Asadův režim s pomocí Ruska dobýval zpět.
Za historický moment označil svržení Asada i právník Džihán Amín žijící v Damašku. „Na svobodu se konečně dostali političtí vězni. Někteří z nich za mřížemi skončili už jako patnáctiletí,“ řekl deníku The National. „Celý národ slaví. V Damašku, Homsu, Hamá,“ dodal.
Fanoušci Donalda Trumpa musí mít neskonalou radost při sledování toho, jak nově zvolený americký prezident systematicky demontuje vše, co by bylo možné označit jako nástroj státní moci. Je opravdu fascinující, jak důsledně chce nabourat vše, co kdy činilo stát státem. Čím to nahradí, přitom zatím ví snad jen on a jeho nejbližší.
Stanislav Šulc: Donald Trump chystá fascinující demontáž státu
Názory
Kruté mučení
Vězení hrozilo v Sýrii v roce 2014 i tehdy nezletilé Sarah Hunajdiové z jihosyrského města Suvajda. „Utekla jsem ze země, protože mi hrozilo zatčení kvůli příspěvku na sociální síti,“ řekla deníku The National dívka, která v emigraci vystudovala Harvardovu univerzitu. „Moje kamarády, kterým bylo tehdy 16 či 17 let, zatkli a mučili je. Některým trhali nehty, pálili je cigaretami a bili železnými tyčemi,“ dodala.
Mnohé syrské rodiny slaví, že díky pádu Asadovy vlády vyjdou z vězení jejich blízcí. Podle Rim Turkmaniové z londýnské ekonomické školy LSE ale změna režimu s sebou přináší i obavy. „Najednou se otevřou všechny rány,“ řekla BBC.
Opatrně optimistický stran dalšího vývoje v Sýrii je i Kamira Sadún, který v roce 2014 utekl do Nizozemska a jehož rodina zůstala v Sýrii. „Další období může být stejně krvavé jako to předchozí,“ řekl deníku The National. „Doufám ale, že Sýrie bude domovem všech," dodal.
Hořkosladké pocity má teď novinář Hišám Arafát z města Kámišlí na severovýchodě Sýrie, který čeká na azyl v Nizozemsku. Jeho radost je sice obrovská, obavy má ale o vývoj v oblastech na severovýchodě Sýrie, kde za války vznikla de facto kurdská autonomie. „Konec Asadovy vlády přináší naději, ale mnohá kurdská města zůstávají pod tureckou okupací. Takzvaná opozice se k nám často chovala jako k bezvěrcům. Mým snem je Sýrie bez tyranie a extremismu, kde všichni bez ohledu na etnický původ budou žít v míru vedle sebe,“ řekl deníku The National.
A zatímco mnozí z více než pěti milionů Syřanů, kteří kvůli válce emigrovali, se začínají vracet domů, zejména z Turecka či Libanonu, někteří už také zemi opouštějí. Kromě prezidenta Asada a jeho rodiny podle serveru The New Arab uteklo v neděli také přes 1000 syrských vojáků do Iráku.
