Co se stane, když krachuje druhé největší město Británie
Do finančních problémů se bez povšimnutí dostává mnoho samospráv po celém světě, ale ve Velké Británii záležitost dostává nový rozměr. Před několika týdny se totiž dostal do úzkých Birmingham, který je s více než milionem obyvatel druhým největším městem Spojeného království (formálně je dokonce největším, protože Londýn se skládá mnoha menších celků). Městská rada je dokonce největším komunálním tělesem napříč celou Evropou.
Bankrot města, alespoň v případě britského velkoměsta, není tak zlomovou událostí, jako v případě velkých firem. Nepropustí zaměstnance a nepřestane fungovat. Labouristy vedená městská rada na začátku září vydala oznámení podle paragrafu 114, což prakticky znamená bankrot, tedy že bez pomoci nemůže dostát svým závazkům. Na ostrovech to není úplně výjimečný krok, sáhli k němu i londýnská předměstí Slough nebo Croydon, ale nikdy tak velké sídlo.
Birminghamu se ale nedá upřít odvaha ke stavbě moderních budov. Podívejte se:
V praxi to znamená, že se pozastaví financování všech nových projektů, odsunou se plánované investice, což bude mít neblahý a dost možná i dlouhodobý vliv na rozvoj města. Rada bude financovat jen ty nejdůležitější položky, jako je doprava, odpadové hospodářství, udržování parků, kterých je v Birminghamu docela dost, a sociální programy. Dodržet bude třeba také již sjednané kontrakty.
V průzkumech před republikánskými primárkami se takřka z ničeho nic na předních příčkách objevuje jméno miliardáře a biotechnologického podnikatele Viveka Ramaswamyho, který se prezentuje jako Trumpův skandály nezatížený dědic. Třeba skončí jako jeho viceprezidentský kandidát. Pro USA by však jeho úspěch byl znepokojující, pro Evropu špatný – a pro Ukrajinu dost možná katastrofální.
Karel Pučelík: Našli američtí republikáni „nového Trumpa“?
Názory
Vláda nepomůže
Vyhlášení podle paragrafu 114 neznamená ani takový bankrot, po kterém by následovalo nějaké oddlužení. Nikoliv, co si komunální politici navařili, to si budou muset také sníst, přičemž cesta ven nebude jednoduchá a nebolestivá.
Od konzervativní vlády jednoduché řešení hledat nejde, tím spíš, když se z problému dělá politikum. Westminster politikům zřejmě pomůže tak, že je zbaví pravomocí řešením situace pověří jmenované komisaře. „Navrhuji přenést na komisaře výkon všech funkcí spojených s řízením a kontrolou strategického rozhodování rady, všech funkcí spojených s jejím finančním řízením,“ řekl v parlamentu ministr pro vyrovnávání nerovností (levelling up), bydlení a komunity Michael Gove.
Konzervativcům hraje do karet fakt, že politickou odpovědnost nesou birminghamští labouristé. Premiér Rishi Sunak událost zatím využil jen jako munici pro celostátní politický boj. „Zbankrotovali Birmingham, nemůžeme je nechat zbankrotovat Británii,“ řekl na adresu strany, na kterou konzervativci v průzkumech výrazně ztrácejí. Přitom nelze říci, že by špatní finanční vedení měst bylo doménou Labouristické strany, například zmíněný Slough zkrachoval v roce 2021 s konzervativci ve vedení. Předseda vlády každopádně vyloučil však, že by vláda městu poslala peníze.
Otroctví je třináctou komnatou britské smetánky. Ale například potomci slavné rodiny Gladstoneů za podíl na otroctví v Karibiku omluvili. Z obchodu s otroky těžil i expremiér William Gladstone, kterého si historické učebnice spojují spíše s liberálními reformami.
Stydíme se za své předky otrokáře, omluvil se potomek britského expremiéra
Politika
Mašina na dluhy
Město seriálového gangu Peaky Blinders dluží kolem 760 milionů liber, za což viní důsledky prohraného sporu o rovné odměňování z roku 2012, problematické zavádění IT systémů i vládní škrty. Smazat takovou sekyru nepůjde běžnými prostředky, takže kromě snahy šetřit bude nutné sáhnout k nouzovým a nepopulárním řešením – tedy daním nebo prodejem lukrativní nemovitostí a podílů.
První jmenovanou možností je zvýšení komunální daně. Tato položka je v britském daňovém systému poměrně benevolentní. Komunální politici ji stanovují sami a její výše se v obci od obce liší – například v Oxfordu je velmi vysoká, v londýnských obvodech vesměs nízká. Birmingham určitě má, kam daň zvedat. Tak to letos udělali ve zkrachovalém Croydonu. Mimochodem opět konzervativci.
Prodej rodinného stříbra
Město má určitě i co prodávat, s 26 tisíci akry je největším majitelem pozemků v regionu. Vlastní třeba podíl ve velkém mezinárodním letišti. Může se také začít zbavovat rodinného stříbra. Pro ilustraci – Birmingham je město, jehož dnešní podoba má základ v době průmyslové revoluce. Leží na okraji oblasti zvané „Black Country“ podle těžkého průmyslu, a je to dělnické město. Příliš mnoho atraktivních památek tu nenajdete, spíš jen ty z druhé poloviny devatenáctého století spojené s působením někdejšího starosty a byznysmena Josepha Chamberlaina (otce Nevillea a Austena).
Birminghamu se ale nedá upřít odvaha ke stavbě moderních budov. Je tu třeba „blobové“ nákupní centrum podle návrhu Jana Kaplického i řada dalších zajímavých staveb. Jednou z dominant je například budova knihovny. Zbavovat se takových výkladních skříní, by ovšem bylo hodně bolestivé.
Ve věku 94 let zemřel v Británii usazený miliardář egyptského původu Mohamed Al-Fayed, který dříve vlastnil například obchodní dům Harrods nebo fotbalový klub Fulham. Al-Fayedův syn Dodi byl partnerem princezny Diany a zahynul spolu s ní při automobilové nehodě v Paříži v roce 1997.
Zemřel miliardář Mohamed Al-Fayed. Jeho syn byl partnerem princezny Diany
Leaders
