Covid zabíjel hlavně chudé Američany bez zdravotního pojištění
V chudších okresech Spojených států umíralo za pandemie covidu-19 v průměru téměř dvakrát více lidí než v bohatších místech země. Uvádí to nová zpráva nevládní společnosti Poor People's Campaign, podle níž šíření koronaviru ještě zhoršilo společenské a ekonomické nerovnosti, které v USA existovaly již před pandemií. Největší podíl na vzniku této nerovnosti má podle zprávy zřejmě to, že v USA není všeobecné veřejné zdravotní pojištění.
Autoři zprávy vycházeli z údajů o průměrném příjmu a údajů o počtech zemřelých z více než 3200 amerických okresů. Nejvyšší úmrtnost na počet obyvatel přitom vykazovalo 300 okresů, v nichž žije pod hranicí chudoby v průměru 45 procent tamních obyvatel.
Při některých vlnách pandemie se přitom rozdíly mezi bohatšími a chudšími částmi USA ještě zvětšovaly. Ve vlně způsobené variantou delta, která se Spojenými státy prohnala na přelomu let 2020 a 2021, byla úmrtnost v okresech s nižším průměrným příjmem až 4,5krát vyšší než v bohatších částech země. Za vlny omikronu ze začátku letošního roku byl tento rozdíl asi trojnásobný.
Podle autorů nelze vysvětlit takto velké nesrovnalosti například různou mírou proočkovanosti. I v nejchudších okresech totiž dostala alespoň dvě dávky proticovidové vakcíny více než polovina obyvatel.
Česko a další země s populistickou vládou zvládly pandemii podstatně hůře než země nepopulistické, zjistil renomovaný Kielský institut světového hospodářství.
Populismus zabíjí. Česko pandemii zvládlo podstatně hůře než nepopulistické země
Politika
Pravděpodobnějším vysvětlením obrovských rozdílů v dopadech pandemie na obyvatelstvo je proto zřejmě to, že v chudších okresech má zdravotní pojištění asi dvakrát méně lidí oproti regionům s vyšším průměrným příjmem. Spojené státy jako jediná průmyslově vyspělá západní země nemají všeobecný systém zdravotního pojištění.
„Zanedbávání chudých a nízkopříjmových osob v této zemi za pandemie je nemorální, šokující a nespravedlivé,“ řekl biskup William Barber, který je jedním z vedoucích společnosti Poor People's Campaign.
Na vypracování analýzy se podílel i profesor z Kolumbijské univerzity Jeffrey Sachs, podle nějž pandemie nebyla jen tragédií, která si v USA vyžádala téměř milion životů, ale společenským selháním. Břemeno této nemoci - co se týče úmrtí, nemocnosti a ekonomických škod - padlo nepoměrně na hřbet chudých, žen a lidí jiné než bílé barvy pleti. Chudí byli v USA pracovníci v povoláních považovaných za nezbytné, byli v první linii, zachraňovali životy a tím si přivodili nemoc a smrt,“ řekl.
Za první tři čtvrtletí letošního roku zemřelo v Česku téměř 103 tisíc lidí, meziročně o pětinu více, uvádí statistiky ČSÚ. Počet obyvatel země se od začátku roku snížil o téměř 20 tisíc. Pandemická nadúmrtnost je ale na vině jen zčásti. 
Česko vymírá. K pandemické nadúmrtnosti se přidala slabá imigrace
Politika
Největší úmrtnost registrují povětšinou řídce obydlené venkovské okresy ve státech na americkém Jihu. Výrazně těžký dopad pandemie byl ale také například v newyorské čtvrti Bronx, kde je 56 procent obyvatel hispánského původu a 29 procent obyvatel tvoří černoši. To, že pandemie v USA nepoměrně více dopadá na zástupce etnických menšin, začalo být z vládních dat patrné již po prvních měsících šíření nákazy.
Studie zveřejněná minulý týden v odborném časopise Social Science & Medicine přitom ukázala, že když se informace o vyšším dopadu pandemie na etnické menšiny dostaly do médií, klesl u bělochů v USA strach z nákazy a začali rovněž vyjadřovat menší sympatie vůči osobám, kterým v důsledku šíření viru hrozilo největší nebezpečí. S větší pravděpodobností se rovněž přestávali řídit protipandemickými příkazy a restrikcemi, například častěji odmítali nosit roušky a stranit se kontaktu s ostatními.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ustavil tým, který má připravit důchodovou reformu. Jsou v něm experti, koaliční politici a zástupci ministerstev. Poprvé se sejde za týden, informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v tiskové zprávě. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal k tomu, že důchodovou reformu předloží do konce roku 2023 s cílem nastavit „stabilní systém férových důchodů“.
Seznamte se: Deset lidí, kteří možná změní budoucí důchody Čechů
Politika
