Plyn a uprchlíci. To byla hlavní témata setkání Fialy a Morawieckého
Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře, především o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro Česko. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po pátečním jednání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Premiéři se v Praze také dohodli, že budou společně požadovat po Evropské unii nové prostředky na zvládnutí migrace z Ukrajiny.
Česko podle Fialy v posledních letech nedělalo dost pro zajištění své energetické bezpečnosti a je výrazně závislé na ruských surovinách. Polsko může České republice pomoci se této závislosti zbavit, myslí si Fiala.
„Budou pokračovat intenzivní jednání o infrastruktuře v oblasti energetiky, především o plynovém propojení mezi Polskem a Českou republikou, tedy obnova projektu Stork II, který byl před lety z české strany zastaven, ale také diskuse o možnosti využít budované a rozšiřované kapacity v LNG terminálech na polské straně pro Českou republiku,” poznamenal premiér.
„Polsko se vynasnaží pomoci České republice v takových projektech, jako je Stork II, které jsou pro Českou republiku důležité, aby nebyla závislá na Rusku, na těch, kdo začali válku (na Ukrajině),” řekl Morawiecki.
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?
Politika
Česko by se také chtělo podílet na polských terminálech umožňujících dovoz zkapalněného zemního plynu. Po dubnovém jednání ve Varšavě premiéři oznámili, že vznikne pracovní skupina, která by měla na starosti další postup pro případ ruského rozhodnutí zastavit ropu do rafinerií v Česku, které vlastní polská firma PKN Orlen.
Současná vláda Spolu a Pirátů se STAN i dřívější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kritizují bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO), že nezajistil výstavbě česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš či bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) kritiku odmítají, podle nich ztratili zájem Poláci.
Dalším tématem, kterému se premiéři zemí věnovali, byla uprchlická krize. Lídři se shodli, že budou po Evropské unii další prostředky na její zvládnutí.
Fiala uvedl, že je třeba opakovaně proklamovanou solidaritu Evropské unie promítnout do konkrétních nástrojů, které umožní financovat pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Má jít o „nové peníze“, nikoliv o změny v čerpání doposud vyjednaných programů. Ty podle Fialy mohou pomoct zvládnout náklady, které země mají v souvislosti se zvládáním uprchlické krize ve zdravotnictví, školství a dalších oblastech. Morawiecki v té souvislosti zmínil pomoc, kterou dostalo při zvládání uprchlické krize v uplynulých letech Řecko.
Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, velká většina z nich našla útočiště v zemích Evropské unie. Výrazně nejvytíženější je Polsko.
Vraťme se v čase do 23. února, do dne předtím, než Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Tehdy jsme se mohli domnívat, že dny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou sečteny. O 100 dní později jsou veškeré Putinovy plány na vítěznou přehlídku v Kyjevě odloženy na neurčito. 
100 dní od začátku války. A Putin stále spoléhá na lhostejnost světa, píše CNN
Politika
Evropská komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur (zhruba 9,9 miliardy korun), z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z celkových 248 milionů připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur. Zbylou část celkových 400 milionů chce unijní exekutiva uvolnit poté, až tento plán schválí členské státy a europoslanci.
Brusel již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnil využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Pro Česko je to podle vládních politiků nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázanou. Je proto mezi mezi desítkou zemí, jejichž vlády začátkem května požádaly komisi o další pomoc. Navrhly například využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, kterou kritici v minulosti obviňovali z náklonnosti k Rusku a z toho, že zvýšila závislost země na ruské ropě, prolomila dlouhé mlčení týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Po začátku se vyjádřila jen velmi krátce, nyní tak učinila obšírněji. Její výrok byl nekompromisní. Je to barbarská válka a nejkřiklavější porušení mezinárodních dohod od konce druhé světové války, prohlásila podle serveru CNBC na akci německých odborů v Berlíně.
Merkelová prolomila mlčení k ruské invazi: Je to barbarství, prohlásila
Politika
V polovině května komise oznámila, že Česko dostane na pomoc s uprchlíky z fondů 27,4 milionu eur. Spolu s Česko republikou mají získat peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.
