ČR bude příští rok hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Zákonu roku chybí už jen podpis Zemana
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard.
Dnes tak poslanci přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla. Pro rozpočet hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Schválený pozměňovací návrh, který přidává 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů, předložila skupina koaličních poslanců, mezi nimiž je například lidovec Marek Výborný nebo ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Se stejným návrhem přišly i poslankyně opozičního ANO Margita Balaštíková a Jana Berkovcová. O jejich návrhu ale už sněmovna nehlasovala.
Sněmovna schválila i návrh místopředsedkyně sněmovny Věry Kovářové (STAN), která s dalšími koaličními poslanci navrhla přidat 39 milionů korun na provoz potravinových bank. V dalším schváleném návrhu předloženém s dalšími koaličními poslanci přidala 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem.
„Nomura-gate“. Tak pojmenoval hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář mediální aféru, která se strhla kolem zprávy největší japonské investiční banky. Nomura varovala před závažnou měnovou krizí, jež má během následujícího roku postihnout Českou republiku, Maďarsko a Rumunsko. Proč je její závěr zavádějící, Sklenář vysvětluje v komentáři. „Na korunu můžou přijít horší časy, ale makroekonomicky máme na to, vše rozumně zvládnout,“ uvádí ekonom.
Petr Sklenář z J&T: Není žádný důvod se obávat měnové krize v Česku
Názory
Od ideálu daleko
Z opozičních návrhů například neuspěl návrh místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO) přidat 30,7 miliardy korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Neuspěl například Jiří Kobza (SPD) s návrhem, aby Český svaz bojovníků za svobodu obdržel ze státního rozpočtu dotaci 4,5 milionu korun. Jeho stranická kolegyně Karla Maříková neuspěla s návrhem přidat Kanceláři prezidenta republiky 30 milionů korun. O stejnou částku přišel rozpočet Hradu z rozhodnutí koaliční většiny letos.
„Ten rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet, rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je to rozpočet vrcholně odpovědný,” prohlásil před poslanci premiér Petr Fiala (ODS). Připomněl, že Česko se nachází v nejsložitější situaci ve své moderní historii, a je podle něho přirozené, že státní rozpočet na rok 2023 tomu odpovídá. Ujistil, že vláda pracuje na změnách, které zjednoduší chod státu, a hledá cesty, jak co nejlépe ušetřit peníze.
Trhu stačí vědět, že korunu proti oslabování podpoříme. Už měsíc jsme nemuseli intervenovat, řekl dnes člen bankovní rady Oldřich Dědek. 
Oldřich Dědek z ČNB: Jsme v období radikální nejistoty
Money
Opozice návrh rozpočtu kritizovala. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zpochybnila navrhované příjmy, hlavně příjmy z daní z neočekávaných zisků a z odvodů z prodeje elektřiny. Předpokládá, že kvůli tomu bude nutné v příštím roce rozpočet novelizovat. Předseda SPD Tomio Okamura vyčetl vládě hlavně zadlužování nebo pomoc Ukrajině na úkor pomoci českým občanům a českým firmám.
Návrh rozpočtu počítá s nárůstem státního dluhu ke konci roku až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na 2,779 bilionu korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst na téměř 70 miliard korun.
Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má podle předkládací zprávy zpomalit z letošních 2,2 procenta na 1,1 procenta. V aktuální prognóze z listopadu však ministerstvo financí předpovědělo, že ekonomika naopak poklesne o 0,2 procenta. Evropská komise snížila odhad růstu české ekonomiky na 0,1 procenta, Česká bankovní asociace odhaduje růst o 0,2 procenta.
Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Měnový fond zhoršil výhled české ekonomiky. Je pesimističtější než Fialova vláda
Money
Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun. Na straně výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun. Na dani z přidané hodnoty chce stát do státního rozpočtu vybrat téměř 382 miliard korun, což je o 83 miliard víc než loni.
Výdaje na platy státních zaměstnanců od úředníků přes policisty po učitele mají vzrůst na 264 miliard korun. Jen v regionálním školství má přibýt přes 6000 míst. Na platy poslanců má jít v příštím roce zhruba 312 milionů korun a na platy senátorů 131 milionů korun. Na platy ústavních činitelů celkem má jít 6,5 miliardy korun, což je nárůst o 0,85 miliardy korun. Nejvyšší část z toho, téměř 5,9 miliardy korun, směřuje do rozpočtu ministerstva spravedlnosti.
Rozpočet počítá s existencí dvou nových úřadů, které ale mají navrhované nulové výdaje. Prvním z nich je Nejvyšší stavební úřad, který prosadila bývalá vláda a který chce naopak nynější vláda zrušit. Druhým je Digitální a informační agentura, která ještě čeká na své schválení.
Sněmovna v úterý hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu. Schodek rozpočtu vzroste z původních 280 miliard na 375 miliard korun. 
Poslanci přehlasovali veto prezidenta. Letošní schodek rozpočtu bude až 375 miliard
Politika
