Dalibor Martínek: Česko je chráněná dílna. O práci nepřijde ani ten, kdo nepracuje
Návrh na výpověď bez udání důvodu do novely zákoníku práce ve Sněmovně neprošel. V Česku se prostě bojíme. Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii. Jenže nízké číslo má i svou druhou stránku. Firmy často nedokáží najít zaměstnance a musejí brát kdejakého lempla, protože pracovní síla není.
Sněmovnou neprošel návrh na výpověď bez udání důvodu. Poslanci se báli, že by se taková norma mohla stát prostředkem šikany zaměstnanců. Návrh předložili poslanci ODS a TOP 09, všichni ostatní byli proti.
V návrhu přitom byli chráněni zaměstnanci nad 50 let, aby firmy nevyhazovaly „použité“ kádry. Chráněny měly být i matky s dětmi. Nic nepomohlo, zákon nebyl přijat. Proti byla jak opozice, tak část vládní koalice.
Doplnění vládní předlohy o výpověď bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným poslanci ODS a TOP 09 neprosadili.
Delší zkušební doba, rychlejší výpověď. Sněmovnou prošla „flexinovela“ zákoníku práce
Politika
V Česku se prostě bojíme. Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii. Aktuální číslo je 4,1 procenta nezaměstnaných. Každý, kdo přijde do práce, a třeba tam ani nic moc efektivního nedělá, má práci. Z hlediska takzvané dlouhodobé nezaměstnanosti, což je statistický pojem, jsme s číslem 0,8 procenta druzí „nejlepší“ v Evropě. Což znamená, že je u nás téměř nejméně lidí, kteří si delší čas nedokážou najít práci. V Dánsku a Nizozemsku je toto číslo 0,5 procenta, v Řecku z opačného konce evropské škály 6,2 procenta.
Nepružný pracovní trh
Tato čísla vypadají lichotivě. V Česku si prostě každý najde své místo. Jenže nízké číslo nezaměstnanosti má i svou druhou stránku. Firmy často nedokáží najít zaměstnance a musejí brát kdejakého lempla, protože pracovní síla není. Ekonomové to označují jako nepružný pracovní trh, což je jedna z příčin pomalého ekonomického růstu země.
Češi se prostě o svou práci třesou, nicméně když už ji mají, nijak efektivní nejsou. Dokáží „prokecat“ a prokrastinovat spousty placených hodin. Na co takoví pracovníci firmě jsou? V eráru se to ztratí. Více než milion zaměstnanců placených z veřejných peněz se nová norma neměla týkat. Na úřadech může dál panovat klídek a leháro. Ale soukromé firmy, světe div se, musejí vydělávat. Aby mohly platit daně, inovovat. Pohybují se v konkurenčním prostředí.
Rigidní trh práce je nutí k tomu, aby lidi najímaly na smlouvy, jako OSVČ. Nemohou si dovolit zaměstnat „nevyhoditelného“ zaměstnance, který neodvede svou práci dobře, ale je chráněný českým zákoníkem práce. Státní úředníci pobíhají, když mají náladu pracovat, po firmách, a hledají nekalé praktiky v zaměstnávání, švarcsystém. V Česku je asi 730 tisíc OSVČ, většina z nich jede švarcsystém. Protože firma si dobře rozmyslí, jestli zaměstnat pracovníka, kterého nemá šanci se zbavit, když nepracuje dobře, a ještě za něj platiti odvody.
Držet lidí v králíkárně
Strach poslanců změnit zákoník práce zrcadlí obecně strach lidí o práci. Nechceme pustit lidi na volný pracovní trh a nechat je se snažit, předvést to nejlepší, co v nich je. Držíme je v králíkárně, s pravidelnou potravou. A Čechům se to tak líbí. Nikdy nebudeme dravá ekonomika, štika světového rybníku. Bojíme se o práci, nemáme sebevědomí ukázat, co v nás je. Necháme se chránit zákony, a večer u piva brblat na vládu. Efektivně pracovat, to ne. Odbory pak za takovéto černé pasažéry pracovního trhu usilovně bojují.
Zaměstnanci nyní mají téměř 2,5krát vyšší reálné mzdy, než měli před třiceti lety. Česká produktivita práce ale nevzrostla ani na dvojnásobek. Produktivita práce u nás stále nedosahuje průměru Evropské unie. Chtělo by to svěží vítr na trh práce. Ale v Česku máme rádi naši pohodu a teplíčko. Evidentně není společenský zájem na tom, aby lidé skutečně pracovali, aby se Česko posouvalo v konkurenci národů vpřed. Máme tisíc a jeden státních programů na inovace, pracovní trh však na další léta zůstane zamrzlý.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl úřad vlády.
Jak pomoci růstu české ekonomiky? NERV vládě navrhuje 37 opatření
Money
