Daňový balíček s windfall tax Senát schválil. Chybí už jen podpis Zemana
Senát schválil daň z mimořádných zisků i vyšší limit pro registraci k DPH. Zákon míří k podpisu prezidenta.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků, takzvaná windfall tax. V daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny. Například limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty se zvýší z jednoho milionu na dva miliony korun a stejně tak se zvýší i limit umožňující podnikatelům využívat takzvanou paušální daň. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Zákon musí ještě podepsat prezident.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vzhledem k tomu, že Senát zákon schválil, nehlasovali už senátoři o návrzích svých kolegů Michaela Canova (STAN) a Vladislava Vilímce (ODS), aby se o část výnosu státní rozpočet dělil s kraji a obcemi podle rozpočtového určení daní. Za sdílení výnosů se u senátorů přimlouval i Svaz měst a obcí ČR. Ve sněmovně tento návrh sněmovní většina neschválila.
Země Evropské unie se shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Cenový strop pro plyn se v Bruselu nelíbí. Blokuje i jeho společné nákupy
Politika
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s dělením výnosu nesouhlasil. Argumentoval tím, že stát ve 100 procentech ponese náklady na kompenzace cen energií, a proto na to potřebuje mimořádné příjmy. Poukazoval i na to, že mimořádné výdaje půjdou ve prospěch samospráv a jejich organizací, protože i v jejich prospěch stát nastaví maximální ceny elektřiny.
Senátor Canov chtěl rozdělení podle podílů stanovených v zákoně o rozpočtovém určení daní. Senátor Vilímec navrhl, aby kraje a obce dostaly 20 procent z toho, co by jim jinak patřilo podle zákona o rozpočtovém určení daní. „Jsem přesvědčen, že je to správné,” uvedl.
Proti sdílení výnosu z daně se postavil například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Dělení s územními samosprávami podle něj není správné a není to fér vůči státu, ani vůči občanům i dalším institucím, které si o peníze nemohou říct. „Kompenzace na straně spotřebitele a kompenzace na straně výrobce bude platit stát, ne obce, ne kraje,” argumentoval předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
V poslední době ubývá nepoctivých zprostředkovatelů energií. Obchody takzvaných energošmejdů komplikuje od poloviny roku nově zavedený registr energetických zprostředkovatelů a dolehla na ně i současná energetická krize. Shodli se na tom výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor a Michal Kulig, ředitel alternativního dodavatele firmy Yello, dceřiné společnosti Pražské energetiky (PRE). Dokládají to i fakta Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který má letos o 72 procent méně podání na zprostředkovatele než v minulých letech.
Energošmejdi mají utrum. Díky krizi i lepší legislativě jich ubývá
Money
Výrobci elektřiny budou muset zřejmě platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, ve čtvrtek schválil Senát. Sněmovna ji schválila minulý pátek. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Stát ohlídá, aby příjmy výrobců elektřiny byly „přiměřené“
Politika
