Dopis čtenáře: Peněz je dost, ale úředníci plýtvají. Přitom je to jednoduché
Státní správu by šlo jednoduše racionalizovat, míní Robert Troška v postřehu, který odeslal redakci newstream.cz.
Peněz je v České republice dost, ale nedostávají se vždy na správná místa. Je třeba si uvědomit, že technický rozvoj nelze zastavit – tato skutečnost se stala axiomem. V současné době žijeme v čase čtvrté průmyslové revoluce, která, ať někdo chce, nebo nechce, právě již probíhá. Proto vzniká jednak zájem na odstranění partikulárních zájmů, jednak nutný požadavek zvýšení mentální úrovně všech pracovníků státní správy.
Racionalizovaná státní správa zaměstnává ne úředníky, a to je nutno zdůraznit – jen nezbytný počet skutečných odborníků v dané profesi, včetně obslužného personálu. Čili nevytvářejí se „trafiky“ pro příbuzné a známé jako v některých neproduktivních zahraničních banánových republikách a afrických státech.
Za předpokladu, že se některá vláda ČR odhodlá zlepšit současný stav, pak limitujícím faktorem racionalizace státní správy jsou dvě potřebné mentální vlastnosti jak řešitelů, tak i zaměstnanců státní správy: musí být čestní a neúplatní.
Mnoho čtenářů reagovalo na komentář Dalibora Martínka, který ve svém textu tvrdil, že by se měli lidé sami připravovat na svou penzi. A nečekat, jak jim stát bude valorizovat penzi. Některé z reakcí nyní publikujeme. Autory známe, jejich jména však i v jejich zájmu raději uvádíme pouze ve formě iniciál. Texty nejsou upravovány, některé jen drobně kráceny.
Dopis čtenáře: Tahle vláda u důchodců skončila. I tu drobnou rezervu žere inflace
Názory
Jak na racionalizaci státní správy?
Pět kroků vedoucích ke zvýšení kvality práce a snížení administrativní náročnosti veřejné a státní správy:
1. Hodnotová analýza režijních činností a nákladů (Overhead Value Analysis)
V každé instituci se postupem času vytváří nadbytečné informace včetně jejich někdy složitých cest. V racionálně vedené instituci se periodicky kontroluje a upravuje jak nárůst, tak i cesty informací.
Hodnotovou analýzu režijních činností a nákladů realizují větší instituce v průmyslově vyspělých státech obvykle vždy po určitém časovém období jako součást svého kontrolního mechanismu. Tam, kde se ještě tento druh hodnotové analýzy nedělal – a to je většina institucí v naší republice – lze očekávat úspory (podle tuzemských a zahraničních zkušeností) v rozmezí 25 až 30 procent, ale v ČR 40 až 50 procent.
V ČR se nedělá hodnotová analýza, pouze audity (Audit z lat. auditus slyšení, znamená úřední přezkoumání a zhodnocení dokumentů, zejména účtů, nezávislou osobou.) Audity prováděné obvykle podle zaběhaných pravidel mají malou, nebo nulovou vypovídací hodnotu. Základem hodnotové analýzy je zjištění „kdo mimo budovu úřadu (ministerstva apod.) vlastně potřebuje jeho výstupy a prováděnou pracovní činnost. Když se nezaujatý odborník podívá na organizační strukturu kteréhokoli úřadu, tak se dá do smíchu. To si může dovolit jen instituce dotovaná státem a ne soukromá sféra – některé činnosti jsou – podle odborných odhadů - vymyšlené a bez hodnotové analýzy neustále fungující. Staré přísloví říká: Instituce, která má víc jak 1000 úředníků, řeší tolik vnitřních problémů, že už nemá čas na jiné úkoly.
Nedávný komentář Dalibora Martínka s titulkem „Učitelé se domohli vyšších platů. Kdy se my domůžeme lepší výuky?“ vzbudil mezi čtenáři velký ohlas. V redakci jsme obdrželi desítky souhlasných i nesouhlasných reakcí, statisticky v poměru 2:3. Přinášíme některé z nich. Zveřejňujeme je bez redakčních zásahů jen po běžné jazykové korektuře.
Dopis čtenáře: Proč se pořád řeší jen platy učitelů?
Názory
2. Působnosti a pravomoce
Kdyby se podařilo popsat dnešní působnosti nejen ministerstev, ale i jejich přidružených institucí, dalších ústředních orgánů, krajských a obecních úřadů, bylo by možno na tomto základě postupovat velmi racionálně tj. rozhodovat o přesunech, o škrtech již nepotřebných aktivit a také poznávat bílá místa a získávat tak jejich popis.
3. Meziresortní vazby
Očekávanými přínosy je objevení a odstranění překrývání působností a pravomocí.
4. Propojení počítačových sítí
Obsahem řešení čtvrté oblasti pracovně nazvané propojení počítačových sítí, je kromě vlastního technického propojení i návrh, jakým způsobem je možno změnit instituci na organizaci racionálně pracující s informační základnou a databankovým systémem.
Na komentář Dalibora Martínka o valorizaci důchodů přišla do redakce řada reakcí. Některé zde vybíráme.
Dopis čtenáře: Zkuste si vyžít s důchodem 12 tisíc měsíčně
Názory
5. Pracovník státní správy
Autor před třiceti lety pozval na seminář se stejným názvem všechny tehdejší ministry ČR, jménem Českého komitétu pro vědecké řízení, kde působí. Ministři nepřišli, ale každý za sebe poslal svého náměstka. V závěru semináře všichni náměstci ministrů souhlasili s navrženými postupy zmíněných pěti témat s tím, že je budou realizovat - každý ve svém rezortu.
Po třiceti letech lze konstatovat, že body 1. až 4. se neřešily a ve všech rezortech převládly partikulární zájmy nad logickým společným racionálním řešením, například společným nákupem výpočetní techniky, aby byla kompatibilní a umožňovala vzájemnou spolupráci atd.
Robert Troška (Sr)
Na nejnovější komentář Jany Havligerové hodnotící politickou éru Miloše Zemana reagoval čtenář Newstreamu Petr Skalský. Mystifikací kolem Zemana je podle něj mnoho. Třeba, že je intelektuál. „Nikdy jím nebyl a ani nemohl být. Byl vždy součástí systému a jeho motorem byla jen touha po moci,“ píše Skalský.
Dopis čtenáře: Miloš Zeman nestál proti komunistickému režimu. Byl jeho součástí
Názory
Na komentář Dalibora Martínka popisující cestu Andreje Babiše až k osvobozujícímu rozsudku v kauze Čapí hnízdo reagovala řada čtenářů, Některé reakce vybíráme.
Dopis čtenáře: Že Babiš krade? Tenhle stát byl založen na lži a krádežích
Názory
