Dořinčeli zbraněmi. Čínské cvičení kolem Tchaj-wanu po třech dnech končí
Čínská armáda v pondělí ukončila třídenní vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu, jehož cílem bylo podle Pekingu nacvičit "úplné obklíčení" tohoto ostrova. Čínské velení oznámilo, že manévry byly úspěšné a že země je "připravena k boji". Informovala o tom agentura AP. Tchajwanská armáda uvedla, že aktivity Číny v okolí ostrova bedlivě sledovala; stejně jako je monitorovaly Spojené státy.
"Jednotky jsou připraven k boji v jakoukoli dobu, aby rezolutně odpověděly na tchajwanskou nezávislost či zahraniční vměšování," citovala AP z prohlášení velení východního okruhu čínské armády. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Peking také vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu.
Tchajwanské ministerstvo obrany v pondělí uvedlo, že do 10.00 místního času (4.00 SELČ) zaregistrovalo v blízkosti ostrova 11 čínských válečných plavidel a 59 čínských vojenských letadel. Třicet devět plavidel přitom překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami.
Čínský špionážní balón, který v únoru u pobřeží Spojených států sestřelila americká stíhačka, dokázal získat zpravodajské informace z několika amerických vojenských areálů, i když se tomu USA snažily zabránit. S odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele to uvedl zpravodajský server NBC News. Incident přispěl k dalšímu zvýšení napětí mezi dvojicí mocností.
Čínský balón získal zpravodajské informace z vojenských základen, USA už nemají pochyby
Politika
Do cvičení bojové připravenosti se podle Pekingu zapojila i čínská letadlová loď Šan-tung. Podle tchajwanského ministerstva obrany čínská letadlová loď operovala v západní části Tichého oceánu. Japonské ministerstvo obrany uvedlo, že letadlová loď Šan-tung prováděla vzdušné operace v blízkosti japonských Okinawských ostrovů.
Čínské vojenské cvičení bylo menšího rozsahu než to z loňského srpna, které tehdy Peking prováděl poté, co na ostrově jednala tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Důvodem nynějšího cvičení byla zřejmě schůzka tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v USA z minulého týdne.
Během loňských čínských manévrů u Tchaj-wanu ale Peking otestoval i balistické střely. Tentokrát cvičení neomezilo z větší části ani námořní dopravu, uvedla AP. Manévry se nyní soustředily zejména na letecké síly.
Život na Tchaj-wanu během třídenního vojenského cvičení pokračoval normálně, bez známek paniky, a letecká doprava fungovala bez omezení. "Většina lidí se pravděpodobně nebojí, protože věří, že Čína válku nezačne," citovala agentura Reuters osmasedmdesátiletého bývalého vojáka.
Podle analytiků Peking využívá tato cvičení jako odstrašující prostředek, aby tchajwanské vedení oficiálně nevyhlásilo nezávislost, ale také jako příležitost pro armádu natrénovat případnou leteckou a námořní blokádu ostrova.
