Drtivé vítězství? Trump nad Harrisovou nakonec vyhrál jen těsně, tvrdí The New York Times
Ve Spojených státech se více než dva týdny po oznámení výsledku stále sčítají hlasy odevzdané v prezidentských volbách a s přibývajícím časem se dál tenčí náskok vítězného Donalda Trumpa v celkovém počtu obdržených hlasů.
Zvolený prezident a jeho spojenci hovoří o „drtivém“ vítězství či „bezprecedentním mandátu“, ve skutečnosti ale Trump vyhrál poměrně těsně, upozornil list The New York Times. „Při pohledu na tradiční měřítka nebylo Trumpovo vítězství ani bezprecedentní, ani drtivé,“ uvádí deník. Rozdíl v celkovém počtu hlasů mezi Trumpem a poraženou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou podle něj bude třetí nejmenší od roku 1888.
Po volební noci se Trumpovo vítězství mohlo jevit jako výraznější, neboť jasno bylo rychleji, než mnozí očekávali, a republikán měl na Harrisovou náskok více než pěti milionů hlasů. Nyní, když jsou podle médií sečtené téměř všechny hlasy, činí tento náskok zhruba 2,5 milionu a nakonec by mohl odpovídat asi 1,6 procentního bodu.
Newyorský soudce odložil na neurčito oznámení trestu v procesu s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterého porota uznala vinným z falšování podnikatelských záznamů. Trumpovi dává soudce prostor žádat o zrušení verdiktu poroty v návaznosti na opětovné zvolení do Bílého domu. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
Americký soud odložil na neurčito oznámení Trumpova trestu
Politika
Trump si polepšil oproti roku 2016
Co se týče hlasů tzv. volitelů, které jsou v americkém systému rozhodující, Trump si polepšil ve srovnání s prvním vítězstvím v roce 2016, když tentokrát vyhrál poměrem 312 ku 226. Jeho předchůdci Barack Obama, Bill Clinton nebo George Bush nicméně vítězili ještě výrazněji. Trump podle neoficiálních výsledků získal tři státy rozdílem menším než dva procentní body, přičemž bez těchto států by nedosáhl na klíčovou hranici 270 volitelských hlasů.
Přesto Trump a jeho spojenci neustále výsledek voleb označují výrazem „landslide“, což lze přeložit jako drtivé vítězství. Sám nastupující prezident bezprostředně po zvolení prohlásil, že dostal od Američanů „bezprecedentní a silný mandát“. O silném mandátu pak mluvili také mnozí republikáni v Kongresu.
„Neklasifikovala bych tohle vyústění jako drtivé vítězství, které lze brát jako důkaz touhy po velké změně kurzu nebo politiky,“ řekla listu The New York Times politoložka Lynn Vavrecková z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Ruský prezident Vladimir Putin měl podle bývalé německé kancléřky Angely Merkelové vždy diktátorské rysy, nemyslí si ale, že už od nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 plánoval útok na Ukrajinu. Řekla to v rozsáhlém rozhovoru s magazínem Der Spiegel, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů.
Merkelová: S Trumpem se dá mluvit, ale vždy je to souboj kdo s koho
Leaders
Trump nicméně významné změny chystá, o čemž podle The New York Times svědčí i jeho postup při výběru členů příští administrativy. „Místo toho, aby si vybíral podřízené s širokou popularitou, sahá po velmi netradičních kandidátech, kteří mají skandály k vysvětlování, skoro jako kdyby se snažil donutit republikány v Senátu k poslušnosti,“ napsal deník.
Trumpův mluvčí Steven Cheung na dotaz na tento nesoulad uvedl, že nově zvolený prezident „zvítězil dominantním a historickým způsobem“. „Trumpovy nominace (do vlády) už ukázaly, že bude pokračovat v tradici přeceňování volebního mandátu, kterou dodržují prezidenti z obou stran,“ komentoval vývoj někdejší Clintonův poradce Doug Sosnik.
