EU má rozpočet na příští rok. Nejvíce půjde na zemědělské dotace
Státy Evropské unie se v pondělí večer shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu korun). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád.
Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Rada EU a plénum europarlamentu.
Rozpočet za pět minut dvanáct
Vyjednavači obou stran uzavřeli několikatýdenní jednání krátce před pondělní půlnocí, která byla posledním termínem pro shodu na aktuálním návrhu. Pokud by se neshodli, musela by Evropská komise předložit návrh nový.
Londýnská burza přišla o titul největšího evropského akciového trhu ve prospěch Paříže. Zatímco britská aktiva tíži obavy z hospodářského růstu, čínské uvolnění tvrdých proticovidových pravidel posiluje akcie francouzských výrobců luxusního zboží, uvedla agentura Bloomberg.
Londýn přišel o post největší burzy v Evropě. Novému lídru pomohla Čína
Trhy
Europoslanci požadovali téměř o miliardu vyšší rozpočet než je výsledný kompromis a usilovali o navýšení takzvaných centrálně řízených programů pro vědecký výzkum či studentské stáže. Státy naopak navrhovaly o více než tři miliardy eur nižší rozpočet. Podle Georgieva dohoda zajišťuje "realistický přístup" a bere v potaz možné finanční komplikace, které mohou v příštím roce přijít.
"Umožní reagovat na energetickou krizi, pomoci Ukrajině, zmírnit sociální a ekonomické dopady pociťované občany," ocenila dohodu předsedkyně EP Roberta Metsolaová.
Přes čtvrtinu půjde na dotace zemědělcům
Největší část rozpočtu tvoří zemědělské dotace, na něž připadne přes 50 miliard eur. Druhou zásadní kapitolou jsou fondy na podporu méně rozvinutých regionů, v nichž je více než 45 miliard eur. Na rozvojovou pomoc pro mimounijní partnery stejně jako na výzkumné programy půjde více než 12 miliard eur.
Válka na Ukrajině mimo jiné připomněla, že decentrální energetika posiluje bezpečnost dodávek elektřiny a tepla. „Jednu velkou elektrárnu můžete vyřadit z provozu rychle, ale v případě decentrálních zdrojů byste se musel hodně snažit, abyste narušil celou síť,“ říká v rozhovoru pro Export.cz Vladimír Hlavinka, generální ředitel společnosti Tedom, která vyváží plynové kogenerační jednotky do více než 50 zemí světa.
Rusko už plynovou válku fakticky prohrálo, říká Vladimír Hlavinka
Money
Europoslanci zdůrazňují, že ve vyjednávání prosadili téměř 300 milionů eur navýšení výdajů na pomoc zemím v sousedství EU, přes 100 milionů eur potom v kapitolách humanitární pomoci a studentského programu Erasmus plus, do něhož se mají zapojit i mladí uprchlíci.
Podle českého předsednictví je na druhé straně důležité, že se podařilo celkové výdaje udržet o 400 milionů eur pod stropem stanoveným v závazném sedmiletém rozpočtu pro období 2021 až 2027, což umožňuje zachovat rezervu pro neočekávané situace.
Rozpočet na příští rok je o 1,1 procenta vyšší než ten letošní. Členské země budou mít nadto k dispozici více než 100 miliard eur z nouzového pandemického fondu obnovy.
